čtvrtek 5. srpna 2010

Konvenční Španělsko a ujeté Slovinsko

gran_sangre_de_toro_torres_ Dnes odhrnu degustační poznámky ke dvěma hodně odlišným vínům, zavítáme do slunného Španělska s vínem červeným a vinařsky neuvěřitelně zajímavého Slovinska u bílého. Nejprve červené v podobě Gran Sangre de Toro 2005 Reserva z vinařství Torres. Producent, rodina Torres, je jedním z největších ve Španělsku (a s provozem v Chile a nově i v Číně) a navíc silně zaměřený na export a velmi dobře známý po celém světě (v UK jsou jejich vína suverénně nejčastějším španělským na stole, i u nás je uvidíte dost často), což ale neznamená, že by nepřipravoval i skvělá či špičková vína, krom těch hektolitrů vyloženě spotřebního pití. Navíc vráží obrovské peníze (milony eur) do vinařského výzkumu, přes neintervenční metody analýzy hroznů na vinici po nové systémy vedení révy. Láhev se pyšní nálepkou vítěze The Drinks Business Sustainability Award, v zásadě jde o ocenění jejich „zelených“ snah o minimalizování dopadu vinařského provozu na přírodu, za systémy recyklace vody či přesun provozů do chladnějších podhorských oblastí. Prostě sice je to velkoproducent, ale docela sympatický.

drevo
Chutnané víno je jejich „střední třída“ (kterou následují kousky jako Mas la Plana či Gran Muralles) z katalánskách výsadeb odrůd Garnacha Tinta (ve víně z 60%), Mazuelo (25%) a Syrah (15%), vyzráváno v dubových sudech. Láhev zelená „burgundská“, těžší typ, kovová záklopka, plný kvalitní korek. Hluboká, tmavá barva. Zralá vůně, jak ve smyslu jižně vyzrálých hroznů, tak vlivu ležení v lahvi. Mix tmavého a červeného ovoce, kořenitost, vanilka ze sudu a vůně starého dřeva. V chuti plnější, výrazné, šťavnaté ovoce, dost kyselin a tříslovin, ale působí vyváženě. Stále na cestě a může v klidu zrát, volá po kusu pořádného červeného masa a větší sklenici, než jsem měl sebou (vypito na táboře, viz starší zápisky). Každopádně povedené slušné jižní červené, žádná nuda. U nás stojí čtyři stovky, tohle byl dárek dovezený ze Španělska a odhaduji to v obchodě tak na 10 až 15€, podle toho jaké máte štěstí. Pokud jste na dovolené a chcete sáhnout na jistotu a nelovit v neznámých vodách menších producentů (což bych teda doporučil), tak je to dobrá volba.

sveti_martin_pinela_2006 Odskok do Slovinska, ve sklence je Pinela 2006 z vinařství Stegovec Sveti Martin. Již jsem tu psal o jejich roséčku, postupně se propíjím většinou jejich sortimentu. Slovinsko disponuje kupou hodně zajímavých vinařů a často experimentátorů, pár z nich už je i docela slavných (Kristančič, Simčič, Lavrenčič či Gravner, byť ten sídlí kousek za hranicemi v Itálii). Narůstající povědomí o jejich vínech v kombinaci s příchodem eura trochu nakoplo ceny, takže už to není taková krása, jako byla dřív. Ale za kvalitu se má platit :o) Zpět k vínu Pinela, což není známka, ale jméno bílé odrůdy, momentálně pěstované vlastně jen ve Vipavské dolině. Víno je z ní tvořeno ze sta procent, jde o nejvyšší (souzeno dle ceny 13€ přímo ve vinařství a o dost více jinde) produkt vinařství v suchých vínech. Technologicky žádná nuda, pomleté hrozno leželo pět dní na slupkách za teploty 16°C, po vykvašení víno zrálo 15 měsíců ve 500l akátovém sudu a před lahvováním nebylo filtrováno.

Skrývá se v zelené bordeaux lahvi s plastovou záklopkou a plným kvalitním korkem, baví mne dělená viněta. Po nalití hlubší živá barva do zlaté, ve víně plavou menší částečky. Velmi výrazné a efektní, medovost v kombinaci s oxidativním nádechem a vlivem dlouhého ležení na slupkách, trochu těkavek (odvětrají), jakoby pivní kvasnice a do toho exotický projev banánového džusu (schválně někdy zkuste weißbier, pšeničné pivo u nás často označované jako kvasničák, půl napůl s banánovým džusem… výborný koktejl) . Komplexní, nutící ke zkoumání. Ale nic pro přiznivce současné reduktivní ovocité klasiky. Přivonění připravuje smysly na sladké víno a v chuti je první dojem hodně kulatý, hebký a hutný, člověk si tu sladkost až sugeruje, ale není tam. Víno je však teplejší a má méně kyseliny, než bych si přál. Přesto nabízí náznaky netradiční ovocitosti, trochu třísla a vůbec zajímavé vrstvy. Je to hodně zvláštní a těžko uchopitelné. Mám takového věci rád, ale tady jsem byl přeci jen zmaten. Víno postupně odpíjel tři dny a stále se nerozhodl, jestli mi chutná, nebo mne jen baví ho zkoumat. U jejich základního kousku odrůdy Zelen jsem to neřešil, to bylo prostě dobré a přitom stojí jen něco málo přes půlku :-)

Komentáře používají Disqus