úterý 24. srpna 2010

Blbá nálada z vinných podvodů

Vinium muškát moravský V Hustopečích trhají rekordy a po obrovské kvasince teď město zdobí i přerostlý hrozen, hurá. Tuto zásadní zprávu včera přinesl portál WineOfCzechRepublic provozovaný Národním vinařským centrem ve spolupráci s Vinařským fondem. A zatím pomlčel o události pro domácí vinařství podstatně důležitější. O sotva deset kilometrů dál, ve Velkých Pavlovicích, totiž taky jedou na rekord. Tamní firma zkouší, kolik hroznů s falešným označením původu se jim podaří zpracovat, aniž by se na to přišlo. Zatím to vypadá, že hraničním množstvím bylo něco přes milion kilogramů, hodně slušný výsledek. To je přeci mnohem větší terno než sotva tunový železný hrozen! A aby toho nebylo málo, tak ve velkých městech, u silnic a samozřejmě různě po Moravě jde už bez problémů koupit „burčák“. Pravda, jeho původ bude v jablečném sadu či častěji ve vinicích Maďarska nebo Itálie, ale tím si přeci radost kazit nenecháme, že? V těchto dnech skutečně nemá zdejší milovník vína moc důvodů k optimismu…

Je tomu jen pár týdnů, co jsem tu psal o zrušené pokutě v posledním velkém případu falšování vína. A v článku odkazoval na další případy šulení (tj. vyloženě o podvod nejde, ale vůči zákazníkovi není moc fér), od „původního sklepmistra“ co roste v Itálii po „originál Frankovku“ tvářící se jako z Velkých Pavlovic, ale ve skutečnosti pocházející ze Slovenska. Firma České vinařské závody má krom těchto „podvůdků“ na krku i několik velkých průšvihů. Byla zapojena v tom největším falšování z roku 2007, v roce 2009 byla obviněna, že na trh dodávala italské víno, které bylo ve skutečnosti směskou všechno možného z různých zemí nakupovaného od firmy Vína Velké Moravy. A včera SZPI oznámila další jejich prohřešek, kterého se aktivně účastnilo i Vinium Velké Pavlovice (České vinařské závody je už nějaký ten pátek vlastní).

V zásadě jde o to, že ve Viniu skončilo nejméně 1 070 480 kilogramů hroznů neznámého původu vydávaných za produkci místních pěstitelů, ale ve skutečnosti kdo ví odkud. A s dost velkou pravděpodobností ze zahraničí. Nic moc. Momentálně se dohledávají šarže vín vyrobené z těchto hroznů (povětšinou by mělo jít o produkty Českých vinařských závodů, do kterých částečně zpracované hrozny Vinium předalo) a mělo by dojít k jejich stažení z trhu. Naprosto nechápu, jak firma s takovouhle sérií škraloupů může ještě normálně fungovat. Komplet tiskovou zprávu si můžete přečíst na stránkách SZPI. Na Finančních novinách je pak k nalezení i reakce obviněných, jako vždy v těchto případech se označují za oběť překupníků.

Paralelně se objevují zprávy o tom, že letošní úroda leckde nebude ideální a proto je nutné řešit problém s burčákem (když už slušné hrozno vyrostlo, zpracuje se spíše na víno). A tak moravští vinaři stojí v Bořeticích dlouhé fronty u kamionu s dodávkou hroznů odrůdy Irsai Oliver dovezených z Maďarska, jinde zase nakupují obdobné rané odrůdy z Itálie. Takže pokud někde uvidíte „burčák“, schválně se zeptejte (pokud to nebude jasně uvedeno), odkud pochází. Možná se budete divit. A pokud vám řeknou, že ze zahraničí, ale reklamní poutač bude hlásat výraz burčák, v klidu prodejce napráskejte, nic jiného si nezaslouží. Takhle se totiž smí označovat jen zkvašený mošt původem v Čechách či na Moravě.

vinium_lahev_zadni
Dost by mne zajímalo, kolik dalších kamionů z Maďarska, Itálie či o hlavního odběratele připravené Moldávie sem s „burčákem“ ještě přijede a kolik se ho nakonec nějakým kouzlem změní hned za hranicemi na mošt domácí (a později i na víno). O tomhle problémů, celých cisternách levných vín z okolních zemí, mluví lidé z oboru i samotní vinaři stále častěji a hlasitěji. A zdaleka nejde jen o to, co se děje u velkých výrobců do supermarketů, kteří často původ v zahraničí i oficiálně deklarují a zákazníkům je to jedno (za všechny třeba některé produkty Bohemia Sektu, v jednom z nejslavnějších průvodců světem vína je u ČR dokonce uvedeno, že je vinařsky významná výrobou sektů „především kvašením v tanku za použití hroznů dovezených z Rakouska“, nic moc vizitka). Statisíce litrů vína z ciziny „na doplnění sortimentu“ najdete i u menších vinařů a nevsadil bych ani zlámanou grešli na to, že při popíjení v jejich sklípcích či nákupu „lahví bez dokladu“ návštěvník nedostává jako Moravu či Čechy všemožné směsky. Je zřejmé, že pokud je rozsah problému tak velký jak vypadá, musí si ho uvědomovat i lidé z oborových organizací a celníci, jinak bych je musel považovat za naprosto neschopné, slepé či nejhůře dokonce ve všem zapojené. A to není příjemná představa.

Předpovídal jsem, že minulé případy, byť obrovské, jsou jen vrcholkem pyramidy. Případ Českých vinařských závodů a Vinia přidává dalších pár otesaných bloků. Zatím je snadné si jména hříšníků pamatovat, ale dříve či později se jich proflákne tolik, že to důvěryhodnosti domácího vinařství zasadí pořádnou ránu. A to nejen mezi stále skeptičtějšími vinnými nadšenci, ale i běžnými spotřebiteli, kteří všechny ty lahve od výše uvedených kupují častěji. Jen čekám, kdy se definitivně potvrdí oblíbený vtip o rozdílu mezi běžným a bio vinařem (a že s tím tlakem plísní letos je nějaké pochybení dost pravděpodobné), že jsou nějaké bio hrozny ve skutečnosti za měsíčku stříkané. A možná brzy začne kolovat vtip další, tentokrát o rozdílu mezi vínem z Moldávie a České republiky. Žádný, jen to moldavské nelže o původu, je na něj hrdé…

Komentáře používají Disqus