středa 29. srpna 2007

Před zídkou za zídkou nikdo nesmí… vinifikovat terroir

Archivní box i chladnička na vína se plní a jediný způsob, jak se jich dostatečně rychle zbavovat, jsou časté návštěvy :o) Včera dorazil kamarád s manželkou na večerní posezení nad několika vzorky a fotografiemi z jejich dovolené v Burgundsku a na Moravě. Místo původně plánované modré rulandy či alespoň nějakého vína z Francie jsme vše táhli směrem k „obyčejnějším“ věcem – povedená Blaufränkisch Classic 2005 od Weingut Kirnbauer (napíšu časem víc, byť první láhev mi přišla lepší než vzorek tento večer), konkurenční jakostní frankovka z Moravy, ročník 2002 od vinařství Stapleton – Springer (opět velmi slušná věc, i když dost záleží na skladování, lahve z kvalitního sklepa jsou ještě fantastické, ty z horších podmínek se nenávratně hroutí), Svatovavřinecké z Jeviněvsi (raritka, ale vůbec nepřipomínalo domácí vína, asi nějaký kvasinkovo-tříslovinový experiment) a na závěr asi tři roky nedobře skladovaný Denis d’Or Negru 1976, tedy směska Cabernetu Sauvignon s kde čím, původem z Moldávie, ale lahvováno Znovínem Znojmo. Džemovitý stařeček, ale zkušenost zajímavá. Pokud si chce někdo ověřit, zda mu jedou opravdu stará vína, nebo spíš bude preferovat ta mladistvá, plná energie a ovoce, s tímhle kouskem má možnost relativně za slušné peníze pokus uskutečnit.


Chambertin, fotografie z mobilu (p.j.)

Každopádně proč vlastně vůbec něco píšu. V pozdně nočních hodinách, nad fotografiemi „placatých“ Grand Cru vinic, se rozhořela tradiční debata nad významem terroir, procentu vlivu vinaře a technologie a drobných rozdílů mezi keříky „za zídkou“ s cenou vín v řádech stovek euro a „před zídkou“, obyčejných vinic za jednotky či desítky eur. Jak velký je vliv vinaře a postup zpracování? Když necháte vinaře „za zídkou“ s jeho Grand Cru vinicí jeden rok opečovávat keříky o pár metrů dál a následně tyto „obyčejnější“ zpracovat a naopak vinaři, který obvykle zpracovává onu méně kvalitní surovinu, dáte k dispozici Grand Cru terroir a následně i hrozny, jaký bude výsledek? Projeví se více těch několik metrů rozdílu (pravda, asi dost často i jiných klonů révy), nebo tradiční štych mistra vinaře? Bude výsledné víno z Grand Cru hroznů více podobné tomu, co vinař připravil v minulých letech z jiné suroviny, nebo spíše minulým ročníkům z totožné polohy? Kolik procent výsledku je vliv vinaře? Půlka? Sedmdesát procent? Rozlousknutí tohoto problému jsme se, samozřejmě, nedobrali. Ono to vlastně ani nejde, snad jen experimentálně ověřit :o) Kdo zavolá do Romanée – Conti?

Jen pro upřesnění – za „terroir“ považuji spojení jedinečných podmínek polohy vinice (místního mikroklimatu), specifické půdy a keřů vinné révy, tedy faktory nezávislé na vlivu vinaře (samozřejmě krom prvotní volby vhodných keříků a jejich vysázení). Jenže za terroir se považuje, například dle zahradnické (a vinařské) fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Lednici, i oblast „rázovitá svými přírodními podmínkami, tradicí výroby, technologickými postupy a zkušenostmi“. Pokud započítáme i tyto faktory, pak by nebylo co řešit. Terroir Grand Cru „La Tâche“ bude prostě krom půdních a klimatických podmínek specifický i tím, že se z něj víno vyrábí určitým, lehce odlišným způsobem než o pár metrů vedle. Je to věda, ten terroir, že? A kolik nás, milovníky vína, stojí peněz :o)

Fotografie „terroir“ převzata ze stránek vinařství Domaine du Pegau z Châteauneuf-du-Pape. I jejich běžné konzumní „Plan Pegau“ je povedené, Cuvée Réservée 2003 neskutečně dobré.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails