středa 13. srpna 2014

Vinné sběratelství a španělský ryzlink

kapsle_sumivkyPsychologie sběratelství není žádná sranda a já samozřejmě nejsem odborníkem, ale asi nebudu přehánět, pokud prohlásím, že skoro každý člověk něco sbírá. Už Noe posbíral pár od každého zvířete, některých živočišných druhů měl párů i sedm, tohle nikdo netrumfneme :-) Začali jsme už jako děti třebas s nálepkami ze žvýkaček a v průběhu let se možná jen měnil objekt zájmu a sběratelství stávalo sofistikovanějším, ale skoro pro každého v nějaké formě zůstalo. Celá záležitost má samozřejmě zdravé podoby a pozitivní momenty, kupříkladu vznik sociálních vazeb na skupinu lidí věnující se stejnému sběratelskému tématu, nadšení a pocity štěstí z nalezení dalšího dílku do sbírky. Úlevu, že něco, co by se jinak možná ztratilo, bude zachováno v kompletní setříděné podobě pro příští generace. Zatřiďování jednotlivých částí sbírky, přeskládávání dle toho či onoho klíče, dobře poslouží k uklidnění a zvládání různých stresových situací. Pro někoho je sběratelstvím nekonečná ale vnitřně naplňující cesta za poznáním toho či onoho. Vše má samozřejmě i patologické projevy, může se projevovat vlastně stejně jako jakákoliv jiná závislost, poškozovat sběratele i jeho okolí. Někdy se ze sběratelství stane pouhé hromadění, se kterým nejde přestat. Za nezdravou podobu sběratelství bych označil i takovou, kdy to člověk nedělá pro svůj vlastní dobrý pocit, ale aby mohl nějaký komplet, bezchybnou sadu, následně co nejlépe zpeněžit :-) Ale možná se ptáte, co tohle vlastně dělá na vinném blogu…

Svět vína a vinných nadšenců je různými variantami sběratelství přímo prolezlý! A samozřejmě nejen onou formou „nakoupím hromadu velkého Bordeaux a časem prodám se ziskem“, ale i mnohem zajímavějšími podobami. Jsou mezi námi tací, kteří se kupříkladu systematicky snaží ochutnat víno ze všech apelací, vinic a specifických terroirů Burgundska. Nebo třeba všechna Grands Crus classés z Bordeaux, to je ovšem o pořádný kus snazší úkol. Těch sběratelů vinět, s jejich sofistikovanými postupy jak ty kousky papíru z lahví dostat! Kdo z vás sbírá kapsle z lahví šumivých vín? Mapy vinařských oblastí, někdo? Některým z nás možná povýšení prostého pití alkoholu na součást vyššího sběratelského zájmu umožňuje vyrovnat se s možným rizikem alkoholismu :-) Někomu v tom pomáhá psaní o pití… ehm.

torres_waltraud_rieslingSám sbírám viněty, přesněji řečeno je odlepuji z lahví a zařazuji někam do krabice, že „časem“ v tom udělám systém (nepravděpodobné). Hromadím korky, mám jich kupu a je mi líto je vyhodit (budou se hodit třeba časem dětem do školy, už jsem jich pár takhle na nějaké hodiny výtvarky udal, nebo by je šlo zpracovat na korkovou podlahu pro středně velké rodinné sídlo…). No a pak „sbírám“ ryzlinky a příslušenství. Zrovna dočítám tematickou knihu Best White Wine on Earth: The Riesling Story, pro ryzlinkofila jistě potvrzení jeho úchylky ale jinak nic zásadního, a na cestě je Wine Atlas of Germany. Jakmile někde uvidím ryzlink odjinud než z pro něj typických regionů, skoro nedokážu odolat a musím ho zkusit. Takhle mi třeba doma skončila láhev Waltraud Riesling 2012 ze španělské oblasti Penedès, z chladnějších vyšších poloh, vína od slavného velkého producenta (dnes už nejen ve Španělsku, investují do vinic třeba i v Číně), rodiny Torres.

Jméno je poctou německé manželce Miguela A. Torrese, Waltraud Maczassek, která vínům od Torrese na německý trh nemalým způsobem pomohla. Paradoxně tento rýňák nejúspěšněji jede právě v Německu, domovině odrůdy a místu, odkud pocházejí jedni z jeho nejlepších představitelů. Hnědá pistole a tedy „správná“ láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Pěkná citronová barva. První ovoněný ryzlink úplně jasný, žádná exotika. Čerstvě ale již se známkami nazrávání, trochu přípomíná o něco starší Alsasko, zralé jablko, kdoule, trochu citrusové tóny, decentní kořenitost, již nastupující petrolej, zajímavá jasmínová linka. V chuti s velmi slušnou kyselinou byť nic vyloženě řízného, trocha zbytkového cukru ale stále spíše suché, vyvážené, ovocnost, slušná stavba, dobrá délka a pitelnost, dotyk jablečné pecky v závěru. Ne úplně přímočarý, velmi solidní dobrý nerezový ryzlink. V Německu za zhruba 12-14€, u nás 385 kaček ve španělském obchůdku v Kolínské, nemohl jsem ho tam nechat. A co sbíráte vy? :-)

Komentáře používají Disqus