středa 24. října 2007

Bodega Musem – Museum Real Reserva 2002

Pravidlem nejen u vína je, že obal prodává, ale čím bývá zajímavější či méně typický pro tu kterou věc, tím spíše je obsah veskrze průměrný a obyčejný. K vínům, která se nacházejí v lahvích netypických pro oblast původu či se prezentují zvláštní okázalou vinětou, přistupuji velmi obezřetně. Ale přiznám se, že láhev tohoto vína jsem koupil jen a jen proto, že měla velmi efektní kovovou vinětu…

Bodega Museum najdete v oblasti Španělska zvané Cigales, která je trochu ve stínu slavnější blízké Ribera del Duero, a známa spíše pro svá rosé. Výrazným faktorem ovlivňujícím kvalitu vín z Cigales jsou velké rozdíly v denních a nočních teplotách, které podporují kvalitní vyzrávání a koncentraci především aromatických látek a důležitých kyselin, hrozny nejsou prostě jen vypečené. Chutnané víno Museum Real Reserva je stoprocentní Tinta del País, tedy Tempranillo. Hrozny pocházejí ze starých vinic v nadmořské výšce téměř 800 metrů, průměrné stáří je někde mezi 50-60 lety (nejstarší keře nad 70 let) a výnos z těchto keřů se pohybuje mezi 1000 a 2500 kg na hektar. Víno zrálo 24 měsíců ve francouzských sudech a bylo lahvováno bez filtrace. Jak jsem již uvedl dříve, nejprve na víně zaujme jeho dost povedená kovová viněta. Ideální jako dárek. Kontraetiketa obsahuje sadu informací ve španělštině i angličtině, což opět varuje „víno na export, kdo ví co tam je“. Inu nalévám…

Barva je slušně vysoká, již lehce nazrálá na okrajích. Ve vůni se mísí sladké ovocné tóny, trochu štiplavěji alkohol (14% je hodně), červené peckové ovoce (třešně, višně) a krásné tóny dobře zvládnutého barikování v podobě kakaa, nejvíce snad jako kakaová bábovka od babičky. Hodně pěkné! Chuť naprosto odpovídá reserva tempranillu, je docela plná, s ovocností následující vůni, harmonicky zakomponovanou tříslovinou, delší dochutí lehce s nádechem čokolády a s poměrně výraznou říznou kyselinou, která víno oživuje a vybízí k dalšímu napití. Krásně udělaná starosvětská klasika, která mne po sérii průměrných vín z náhodných nákupů bez degustace hodně potěšila. Víno jde skvěle pít už teď a pár let bude zrát bez problémů, byť nemyslím, že k nějaké zásadně větší kráse (v podstatě jde o to, jestli vám bude vyhovovat současná živost, či spíše chcete trochu usedlejší projev). V současné podobě ke kousku šťavnatějšího hovězího (spíše krvavější jednoduchá úprava než něco propečeného na grilu a masivně kořeněného) jako dělané. Cena okolo pěti stovek odpovídá kvalitě – víno nemá „technologicko-průmyslový“ štych, je poctivé, odrůdové, již vyzrálé. Co si přát navíc? Aby stálo půlku :o)

Toto víno bylo koupeno z nabídky společnosti Global Wines, ale momentálně se mi „hodí do krámu“, že je i v regálech supermarketů Tesco. U Globalů jde koupit za 451,- Kč (respektive 569,- Kč, při menší objednávce), Tesco ho má za 599,- Kč. O sortimentu supermarketů, kde lze najít vína vyloženě otřesná a nepitelná i poměrně chutná (ale obvykle špatně skladovaná), proběhla trochu vyhrocená (především tedy z mé strany, asi skvrny na slunci nebo tak něco) debata u kolegy Skleničky. Mrkněte tam na tipy, která vína v Tescu naopak nekupovat. S tímto tempranillem chybu neuděláte, byť cena tomu k mé velké lítosti odpovídá. Tedy žádný tip na levný nákup. Začínám si zvykat, že podobných tipů je čím dál méně a opravdu dobrá vína prostě stojí minimálně tolik, na kolik chutnají… každé „doporučení na skvělý nákup“ tímto uvítám :o)

Odkazy: Bodega Museum

Komentáře používají Disqus