pátek 27. března 2015

Průmyslové bio a něco jídla ve vlaku

cd_jarni_menuOd středy jsem s celým rodinným cirkusem na cestách, po degustaci v Brně a zkoumání dalších jeho zajímavých lokalit (slušná kuchyně v Bohémě, Champagne & wine bar Garage Wine, kde jsem mimo jiné objevil nové skvělé vinné sklo, ale taky bezva kavárna Humpty Dumpty, ideální pokud je třeba vypustit dítě aby si hrálo) to byla zastávka v Uherském Hradišti, kterému dáme prostor ještě dnes, a pak ještě dál směr Bílé Karpaty. Dnešní zápisek bude krátce vlakově-gastronomický. Naposledy jsem se tu zmiňoval o vínu v Pendolinu, téměř přesně rok to je, tentokrát zkusil jídlo a víno znovu u ČD, ale v RailJetu. Na úvod mne trochu vyděsila cenová politika. Vyloženě nesmyslné částky, které vypadají o to hůře u hned vedle uvedených Happy Hour cen, znatelně smysluplnějších. Kdy platí snížené ceny se hledá blbě a okolo oběda jsem je nečekal. Ale realita je taková, že Happy Hour je vyhlašována operativně a to tak, že platí po celou dobu pobytu vlaku na území ČR. Takové chytré obcházení nedovolených dvojích cen, prostě :-)

Pivo (mají i točený Pilsner Urquell a docela v pohodě) i víno dostanete v jídelním voze do skla, pokud ho chcete sebou pak automaticky dávají kelímek. Ale dá se domluvit jinak a i sklo si odnést, dokonce mi nabídli, že ho stáhne zpět personál a nemusím nosit. Dali jsme šanci dvěma různým jídlům z jarního menu, šlo o kousky ohřáté v pytlíku v mikrovlnce a pak aranžované na talíř / do plastové krabičky, celou kuchyni čekat nejde. Citronové tagliatelle s bazalkovým pestem, kapary a parmezánem za 115 Kč jsou chutnější a nápaditější, než těstoviny ve většině českých hospod i některých rádobyitalských restauracích, zde žádný problém.

nudleartycoky_sunka

Pečené artyčoky s tomaty, sušenou šunkou a horčično-majonézovou omáčkou považuji za „odvážnou“ volbu, něco podobně čerstvého na místě, kde očekáváte hlavně klasické guláše, řízky, svíčkové s knedlíkem a podobné základy domácí gastronomie. Personál trochu bojoval s tím, jak se jídlo má aranžovat, a s rozlepováním parmské šunky. Ale výsledek opět chutný a šunky hodně :o) A to nemluvím o tom, že snězeno docela v klidu, protože vagon pro rodiče s dětmi má i „kino“, kde běží smyčka Pata a Mata, zásadního krtka a tak. V době iPadů a dalších tabletů, které minimálně naše dítě i na delší cestu zabaví úplně bez problémů, to není pokrok tak zásadní, ale přesto oceňuji! Nemluvě o přebalovacím pultu a kupě dalších drobností, které z toho vlaku dělají konečně něco patřícího do 21. století.

Paul-Sapin-Vigne-Sauvage-ChPokud jde o víno, vynechal jsem tentokrát Znovín a sáhl po Paul Sapin Vigne Sauvage Chardonnay (Vin de France, původ nejspíš někde v Languedocu, 13 % alkoholu, 187 ml skleněná lahvička se šroubovým uzávěrem). Mimo jiné i proto, že bylo certifikováno jako z bio hroznů, kdo by to byl ve vlaku ČD čekal! Slušná žlutá barva, nic vodnatého. Čerstvá svěží vůně, ovoce směrem zelené jablko a celkově zelenější, herbálnější projev, rybízový list, spíš evokuje Sauvignon blanc. Suché, čisté, slušné kyseliny, jednoduchá stavba ale dobře a bez problémů pitelné. Jako že proč ne. Z bio hroznů, ale jinak normální velkoprodukční ale čistě provedená průmyslovka. Ovšem i tohle je pokrok, vlastně. Nečekám, že v dohledné době se stane bio minimem pro vinice v EU (byť integrovaná produkce by mohla), ale kdo ví… :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails