úterý 17. června 2014

Modřanský košt s pár moc fajn víny

modrany_ruzoveV sobotu jsem absolvoval hned dva košty českých vín. Roudnický košt je větší akce, přehlídka vinařů a vín z celých Čech, o té bude řeč později. Modřanský košt pak naopak záležitost velmi komorní (psal jsem i loni), kde se schází hlavně vinaři hospodařící na modřanské vinici, prezentují produkci především předchozího ročníku a krásně je tam vidět, jak pestrá škála vín může vzniknout z jedné relativně malé plochy. Bezva poslechnout si, co s tím kdo (ne)dělal a mnoho dalšího. Z modřanských hroznů jsem připravil dvě vína i já a šlo tak zároveň o první košt, kde jsem byl i jako vystavovatel, svou milerku a muškát rozléval zavedeným místním vinařům a děsil se, co mi poví. Ale dobrý, nikdo se mi nesmál a to pro začátek stačí :-) Osobně mne bavila více vína jiných než to moje, asi jak bylo docela v teple a déle na kalech tak je takové trochu utahanější a chybí mu živost „konkurence“ (i muškát Pavla Jelena z totožných hroznů, ovšem drobátko sířený a z chladnějšího sklepa, se pije lépe), ale voní celkem pěkně, bílé broskvově, květiny, lehce mýdlovost a dotyk medu. Mimochodem zajímavá „terroirová“ záležitost… ta část vinice, ze které jsem měl hrozny, byla oproti jiným výrazně napadena vosami. Obří hnízdo bylo objeveno v přilehlém boxu u kompostu. I tohle o výsledku rozhoduje :-)

zahradni_kost_modranyRočník 2013 rozhodně nešetřil kyselinami, na Moravě to mnoha vínům dodává parádní svěžest a velmi příjemný projev, ve vinařské oblasti Čechy je jich někdy opravdu… hodně :-) Ale já jsem kyselinofil, takže mi to nevadí, osobně si vždycky dám raději něco fakt řízného, než teple ploše utahaného. V Modřanech navíc došlo k zajímavé situaci, v noci ze září na říjen (já mimochodem sklízel 29. září) se vinicí nečekaně prohnal a révu spálil mráz, šlo to v pásech. Což se samozřejmě na dozrávání vín výrazně projevilo. Kupa vzorků byla doslazena, ale po pravdě to málokdy nějak vadilo (zatímco dokyselení je otravné a poznat velmi často, ovšem tady fakt není potřeba). Mohli jsme ochutnat vliv dubových čipsů, co s vínem udělá nejspíš nedostatečně propláchnutý filtr i jak vlastně stále v pohodě chutná místní Cabernet Moravia po deseti letech („moje první víno, v té době jsem byl svobodný a bezdětný, teď už ženatý a se třemi dětmi“). Většina vín byla naprosto v pohodě a bez vad, v tomto ohledu jsem narazil na víc problematických vzorků u zavedených vinařů předtím v Roudnici. Na čtyřicet různých vín jsme projeli a skutečně zajímavé to bylo, nebudu popisovat vše a spíše jen letem světem.

Za mne nejlepší „kolekci“ představil Jindřich Cylek. Ten se ve vinici navíc snaží jet přírodně, byť pro zakvašení hroznů potom používá spíš selektované kvasinky. Měl fajn svěží milerku, efektní energickou muškátovo-citrusovou směs Ecs-34 (Gőcsei Zamatos či Egri Csillagok 34) a Chrupka bílá (představil rovnou dva různé demižony, ten druhý se stejnou směsí působil oxidativně a hutněji), parádní Tramín kořenný s vůní čajové růže a plnější výraznou chutí s bezva kyselinou. Měl taky růžové, směs 2/3 Svatovavřinecké a 1/3 Fratava, čisté, živé, ovocné, krásně pitelné. A taky skvěle udělaný pikantnější tvrdší ovocný Modrý portugal, krásný, a výše uvedenou směs růžového v podobě červené, temnou, ovocnou do švestek, kořenitou, hutnější, s bezva tříslem, kyselinou, intenzivní. Fakt moc pěkné víno. Všechna vína byla čistá, precizně udělaná, bezva. Jediná škoda, že jsou zároveň v šaržích 25-50l a tím to hasne.

Užil jsem si vína Davida Syky, kousky typicky déle školené na kalech a fermentované spontánně (resp. přidáním předzákvasu z dříve sebraných hroznů). Čerstvý serióznější milerku měl a zatím dost divoký kalnější ryzlink. Taky předvedl svou variantu „créme“, směs 2:1 Pinot blanc & gris lahvovanou ještě nedokvašenou pod korunkou. Víno hutnější, jemně perlivé, krémové, živé, s trochou zbytkového cukru. Víno dál pracuje a myslím, že bude ještě zajímavější, až prokvasí dalších pár gramů cukru. David Syka měl taky zajímavý mladičký Pinot Noir školený z části v dubovém sudu, ovocný, šípkový keř u rozpáleného dřevěného stolu na zahradě u babičky, sympatický, ale nutně potřebuje čas. Taky představil směs 2:1 Merlot a Alibernet (ano, stále svah v Praze, dozrálo do cukernatosti 22 a 23°NM), víno tmavé, hutnější, ovocné, trochu uzené, suché, plnější s fajn tříslem a kyselinou, delší. Pěkné. A na závěr sladký fortifikovaný tramín, jemně rozkvašený mošt dolihovaný modřanskou vinnou pálenkou, silný, sladký, slušně zharmonizovaný. David umí!

vinicni_usedlost

Pod vinici je již téměř kompletně zrekonstruován viniční domek, kde bude nová obřadní síň Prahy 12 a probíhat výstavy a další aktivity (moc pěkné je to uvnitř). Hned vedle vzniká budova, kde by snad měla fungovat vinotéka i s posezením. Ale jak přesně to proběhne je zatím ve hvězdách…

Co dál? Zaujal modřanský pohled na Frankovku od Dušana Plánovského a snad poprvé jsem pil z Čech také Veltlínské zelené, to má ve vinici Lubomír Antal a šlo o příjemně suché, minerální živé čisté bílé s decentní mandlovou hořčinou v dochuti, fajn. Bavila mne směs Svatovavřinecké a Modrý portugal od Petra Tillmanna, jak v divočejší tvrdší a ještě lehce zaprděné loňské podobě, tak i jako naleželejší živočišnější tmavě ovocné verzi z ročníku 2012. Směs vavřinec+frankovka+zweigeltrebe z dubového sudu, pěkně ovocný kousek to byl, donesl Lubomír Antal. Petr Kopřiva měl, krom opravdu řízného ryzlinku, zajímavou směs Zweigeltrebe a Cabernet Moravia, suché lehčí dobře pitelné červené navoněné dubovými hoblinami. Právě tohle víno dopadlo nejlépe v hodnocení při dřívější návštěvě známých profíků. Nejlépe = 82 bodů. Osobně bych některým jiným vzorkům dal klidně i více. Bezva odpoledne a podvečer, prostě. Tak zase za rok…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails