Svátek Svatého Patrika je vždy spojen se zelenou. Takže proč neotevřít několik lahví Veltlínského zeleného :-) Což jsem také učinil. A o den později je dopíjel na fajn pikniku v parku. Venku svítilo sluníčko, bylo přes dvacet stupňů, k posezení s lahví na čerstvém vzduchu ideál. A takový Weingut Wimmer-Czerny Grüner Veltliner Fumberg 2011 (viz starší reporty) se vyloženě hodil. Šroubový uzávěr. Bledší barva. Čisté, ještě trochu kvasnicové, svěží, květiny a něco ovocitosti, hodně příjemné, vyvážené, už teď přes mladistvost v podstatě dost elegantní. Suché, čisté, krásná kyselina, ovocitost, živost, mineralita, něco kořenitosti, středně plné, dobře dlouhé, krásně pitelné. Zajímavé, zkoumatelné a přitom parádně snadno přístupné. Jo a taky biodynamické. To mne baví! Hans prostě umí.
Padla také láhev legendárního biodynamického producenta z Wachau (nedávno o něm bylo pár řádků na Veltlínu, který je nově bude zastupovat). Měl jsem jich několik v minulosti a tak trochu s nimi bojoval, na jednu stranu mne to bavilo a na druhou přišlo fakt… zvláštní. Jiné než další veltlíny, jiné než jiná vína z Wachau. Nikolaihof Grüner Veltliner Im Weingebirge Federspiel 2010 je přesně ten případ. Tentokrát klasický korek. Tmavší slámovější barva. Aromaticky první dojem slupky a pecičky a trochu naleželejší, postupně se mění a rozvíjí, neuchopitelně převaluje ve sklence. Jednou je vůně svérázně zábavně divná a podruhé docela normální, čistá, květinová, s trochou kořenitosti. V chuti celou dobu čisté, suché, díky extraktu působí znatelně plněji než by člověk čekal od 11.5% alkoholu. Bezva kyseliny a šťavnatost, žlutější ovoce, skvěle strukturované, kouřové tóny, decentní třapinovost. Stojí za pozornost, láhev zmizne celkem snadno. Ale vyžaduje otevřenější mysl a věnovat tomu čas :-) Jo a taky tomu vyhovuje trošku vyšší teplota, vyloženě studené je nuda.
A vypila se i láhev jiné odrůdy. Pinot d'Alsace Auxerrois 2009 (k tématu viz Případ Auxerrois a talián v risottu) vinařství Valentin Zusslin, u kterého pravidelně hýkám blahem z jejich základního rýňáku. Viněta na čiré lahvi vyloženě lákala k pití na pikniku, taková jarně-letní záležitost. Kovová záklopka, celokorek zalitý voskem. Bledší žlutá barva. Jemnější elegantní vůně, čistá, žlutě ovocitá, nekomplikovaně fajn. Lehčí a čisté v chuti. Dobré kyseliny, ovoce, jemnější, pěkně pitelné „přátelské“ víno. Nic zásadního, ale bavilo. Leckdy doceníte, že víno není aromaticky supervýrazně vlezlé. Jako bonus minimálně sířené, v ročníku 2010 mají dokonce variantu úplně bez síry pod skleněným uzávěrem, a biodynamické.
P.S. Ten šikovný piknikový stojánek byl zakoupen někde na Novém Zélandu, ale podobné užitečné kousky prodávají třeba i na Amazonu. Trochu o tom uvažuju :-) Taška na devět lahví je pak parádní věc. A dají se do ní dát i čtyři skleničky a pět lahví, což se hodilo :-)
