pátek 3. září 2010

Sklípek, burčák, sázka a něco ze Slovenska

burcak Včera jsem zase jednou vyrazil do archivního sklípku, abych svůj pronajatý box doplnil o lahve určené k delšímu zrání a naopak z něj vylovil ty, jejichž čas nadešel či k tomu brzy dojde. Naštěstí mám ten box docela z ruky, takže nehrozí, že bych po nocích, obluzen lahví něčeho chutného, vyrážel vylovit z archivu další poklad. Zásadní výhoda! Lahve do boxu skládám hezky na sebe, vejde se jich tam víc než kdybych je tam měl v krabicích nebo bedýnkách. Což sebou ale nese jeden problém. Tak nějak z logiky věci jsou nejdál a nejhlouběji ty nejdříve naskladněné lahve, zatímco ty nejnovější se kumulují nad a před nimi. Velmi nepraktické! S velkou pravděpodobností je víno, které zrovna chcete, někde úplně vzadu, a vyžaduje (nevhodné) přeskládání třetiny boxu, se stoupajícím rizikem, že vám něco upadne nebo do odložené lahve kopnete. Včera jsem si dal brigádu a box hezky přeskládal, věci na které nesmím šahat úplně dospodu a dozadu, vepředu lahve k vypití dříve. Snad to k něčemu bude.

Taky jsem si ověřil, že do běžné 75 litrové krosny Gemma se vejdou tři kartonové krabice se šesti lahvemi a pak bez problémů dalších 6 i více lahví volně. Akorát je batoh pak těžký jak kráva, což se projeví například při nastupování do vlaku z nízkého nástupiště. Už vím, jak se cítí moji prarodiče se špatnýma nohama a proč neradi jezdí vlakem. S batohem na zádech a dřevěnou bedýnkou od Bordeaux v ruce jsem hezky dojel až na Smíchov, abych si uvědomil, že jsem v zámku archivního boxu nechal klíče, včetně těch od bytu. Hurá zpátky. Přemýšlím, kdo další dělá takovéhle přiblblé turistické výpravy s lahve Cru Classé z Bordeaux, moc jich asi nebude. Alespoň že do boxu se vešlo všechno (zbylo jedno místo) a domácí lednička, po troše prostorového puzzle, taky šla zavřít. A kdybych chtěl někdy obchodovat s vínem, tak mi připomeňte, že tahání dřevěných bedýnek s dvanácti lahvemi po do sklepení a zase ven je docela makačka, a nápad mi rozmluvte :o) Každopádně vše se v dobré obrátilo, žádná láhev nerozbila, klíče jsem našel... Unaven a zpocený jak krysa jsem se odměnil trochou „burčáku“…

vinny_box
Rozkvašený hroznový mošt, ač vinaři mluvili o tom, že letos se na něj vykašlou, se začíná objevovat úplně všude. Už nejen z Maďarska a Itálie, ale i domácí. Prahu docela obsadilo vinařství Hrabal a jejich Irsai Oliver. Vypili jsme ho včera litr a je to takový lehký moštík, alkoholu málo, sotva se to rozkvasilo, ale ani cukru tam není moc. Místo džusu a vychlazený fajn pití, s pravým burčákem to zase tolik společného nemá. Ale jo, k podzimní husté polévce docela šel. Spíš pro ten pocit, že už to někde (pomalu) začíná dozrávat, a jako inspirace k psaní burčákového článku. Fakt by mne zajímalo, odkud ta zdejší obliba burčáku pramení. Proč si ho vlastně (ano, vy všichni!) kupujete? Co na něm vidíte?

No nic, jedeme dál. Pobavil mne Martin K., jeden z mála dovozců, kteří zareagovali (navíc otevřeně) na článek Výsledky ankety „Ceny zahraničních vín na našem trhu“. V komentářích totiž naznačoval, jak nemá pocit, že by snížení cen vín z Burgundska v jejich sortimentu nějak pomohlo prodejům (protože tahle vína tu mají spíše užší skupinu nadšených konzumentů). A nakonec uzavřel „sázku“ (pravda, nevím s kým, ale to nevadí) a ceny u části sortimentu dočasně znatelně srazil. Tak schválně, jak to dopadne. Mám trochu obavu, že bude mít pravdu, a nějak výrazně se to na prodejích neprojeví. Mimochodem jejich sortiment, nejen z Burgundska, bude možné ochutnat na Gala degustaci 12. a 13. října.

podzimni_polevka
Trochu odskok, dnes nějak těkám. Narazil jsem na zajímavý článek o jednom exportním fiasku vín Golguz do Asie, pokud máte chuť si takhle při pátku počíst. Od tohohle podniku jsem chutnal jen Alibernet a nějak zvlášť neoslovil, každopádně ta historka v článku výše je mnohem smutnější záležitost, než jedno obyč víno.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails