úterý 3. srpna 2010

Velká vína severní a jižní Rhôny

dekantace Dobrovolně přiznávám, že z těch oblastí Francie, která produkují nejslavnější vína, mi právě teplejší jih a záležitosti z Rhôny sedí asi nejméně. Respektive se mi mnohem méně často stává, že mne nějaké víno opravdu nadchne. Ne že by tam nešlo najít skvělá vína za rozumnější ceny než třeba v Burgundsku či Bordeaux, přesně naopak, jen mne prostě ta běžnější produkce přijde tak nějak na jedno brdo (a cenově dostupných zajímavostí se sem nevozí zrovna moc). Což mi nebrání ometat ochutnávky zaměřující se na vína z apelací Saint-Joseph, Hermitage, Châteauneuf-du-Pape a dalších a snažit se objevit, co tahle místa dokážou. K mému překvapení se občas setkám s vínem, které nabídne takový zážitek, jež mi obvykle přináší jen ta nejzajímavější Burgundska. Jako se to stalo na konci června v AdVivum, při rychlém průletu severem i jihem Rhôny na sedmi vzorcích. Krom úvodního vzorku se vždy chutnala vína v párech, naslepo proti sobě. Tak hurá na ně…

rosa_rosa_rosam François Villard Syrah Rosé 2007 „Rosa Rosa Rosam“
O vinařství Françoise Villarda nelze říct, že by mělo velkou historii, do téhle práce se vrhl (bez větších zkušeností či vinařských kořenů) teprve v roce 1991. Byl ovšem vybaven v oboru trochu podobném a na chutích a vůních si zakládajícím, živil se jako kuchař. Dnes působí na přibližně 19ha vinic v apelacích Condrieu, Côte Rôtie, Saint Peray a Saint Joseph a ročně produkuje okolo stovky tisíc lahví. Nejde o žádnou modernu, základem je vždy „terroir“, tradiční postupy, maximálním způsobem vyjádřené místo původu. Svým vínům dává obvykle různá zvláštní jména či podtitulky a pravidelně tak mate konzumenta, zda je to nějaké „cru“ té či oné apelace či ve vztahu ke konkrétnímu vínu něco znamená. O pár jeho vínech jsem se zmiňoval již dříve v zápisku Wine & Food Festival podruhé.

Rosa Rosa Rosam je stoprocentní růžový Syrah, základní víno na letní pití a posloužilo jakožto zavíňovací vzorek. Na rosé hlubší efektní barva s tónem do oranžové, intenzivní vůně lehce lahvově nazrálá, což není u růžovek zrovna zvykem. Vařené ovoce, trochu uzených tónů, překvapivě bohatší a „zkoumatelné“, stylově mi trochu připomíná pinot a to i v chuti. Suché, živé, ovocitost v podobě jahod, slušná dochuť s lehkým náznakem hořčiny a překvapivě i jemnou tříslovinou. Roséčko, které jde pít „jen tak“, ale nenudí. Potěšilo, byť cena přes tři stovky je už dost.

villard_saint_joseph François Villard Saint Joseph blanc 2008 „Mairlant“
Bílá Rhôna je víno velmi specifické, obvykle postavené na odrůdě Viognier. Mairlant jakožto ne úplně častý bílý Saint Joseph stojí na odrůdách Roussanne a Marsanne (které se mohou v malém množství přidávat i do zdejších červených), hezky půl napůl, školených v sudu. Bledší zlatavá barva, zajímavá vůně do citrusů, výrazná mineralita až směrem ke kouřovému křísnutí křemenem, dřevo. Velmi mladé. Suché a plné v chuti, až takové „objemné“, hubu zaplní. Kulaté, vyzrálé hrozny ale s pěknou kyselinou, kupa minerality, dřevo, znát trochu zbytečně moc vyšší alkohol, dochuť spíše jen „dobrá“. Mladičké hutné bílé, pro příznivce tohoto stylu. Cena 750,-Kč a více (s degustační slevou zhruba 30%, totéž platí i u cen dalších vín).

villard_condrieu_de_poncis François Villard Condrieu 2006 „De Poncis“
Jde o čistý Viognier a jednu z vlajkových lidí producenta, víno velmi oblíbené mezi personálem dovozce. Již dříve jsem tu psal něco k ročníku 2005. Pochází ze 17-letého vinohradu v blízkosti městečka Saint Michel sur Rhône s podložím ze žuly bohaté na slídu. Víno se sbírá ručně do košů po 20kg, po fermentaci zraje zhruba rok na dubových sudech (nové z necelé poloviny) za pravidelné batonáže po dobu prvních osmi měsíců. Tmavě zlatá barva, velmi intenzivní, bohatá nabušená vůně, koncentrovaná. Květinový med, pečená jablka, štrúdl s křupavou kůrou, rozinkami a vlašskými ořechy. Delikátní, komplikované, decentně oxidativní a nazrálejší, než je typické (a čekal bych u čtyřletého vína). Kulaté a plné v chuti, poměrně dost znát alkohol a teplý dojem trochu připomíná tekoucí ohřátý med, ale víno je suché a má i dost kyselin. Třísloviny, složitější složky, hodně zajímavé. Po 15 minutách zbytek vína ve sklence voní jako zákusek s citronovou krustou. Tohle víno chce čas na rozdýchání a spoustu prostoru v klidu, aby se mu člověk mohl věnovat, ne vzorek na degustaci. Cenově 1500,- Kč a více.

villard_le_gallet_blanc François Villard Côte Rôtie 2005 „Le Gallet Blanc“
A stále zůstáváme u stejného producenta, tentokrát v červeném postaveném na odrůdě Syrah. Hrozny pocházejí ze tří vinohradů: Côte Bodin, Le Grand Taillis a Fontjean. Víno zrálo 23 měsíců v dubových sudech, nových přibližně z poloviny. Temně švestková barva a vysrážený depot. Intenzivní, bohatá a živočišná vůně, ušlechtilé dřevo, grafit, pryskyřice. V chuti suché, ovocité, zvláštní divočejší linka směrem k „maggi“ a podobným kořeněným ochucovadlům, středně plné a spousta perfektní kyseliny, víno připravené na delší cestu ale již nyní skvělé. Delší dochuť. Nic zbytečně koncentrovaného a přezrálého, moc fajn. Hodně ve stylu Bordeaux, na slepé ochutnávce bych nejspíš právě tuhle oblast původu tipoval bez většího váhání.

graillot_hermitage_guiraude Alain Graillot Crozes-Hermitage 2005 „La Guiraude“
O vinaři si dovolím jen několik poznámek z prezentace dovozce, ale mám v úmyslu o něm zjistit co nejvíce. Doména A. Graillota se rozkládá na 20 hektarech nejkamenitější části Crozes-Hermitage, půda je zde velmi chudá na živiny a je tvořena převážně písčitými naplaveninami řek Rhône a Isère s velkými oblými kameny, které dobře akumulují teplo. Menší část výsadeb, 2.7ha ve stáří okolo 20 let, jsou odrůdy bílé – 80% Marsanne a 20% Roussanne. Zbylých 17.3ha je Syrah, nejmladší keře mají 10 let a nejstarší až 50. Vinařství pracuje bez herbicidů a další chemie ve vinohradu, mezi řádky se půda pravidelně obdělává pluhem, aby se kořenový systém vyvíjel co nejvíce do hloubky. U chutnaného vína předchází fermentaci macerace za studena. Samotný kvasný proces trvá 15 až 21 dní za pravidelného přečerpávání a prolamování kvasného klobouku. Po malolaktické fermentaci je část vína přetočena do dubových sudů (pouze desetina nové, zbytek 1 až 3 roky staré), na kterých si poleží rok. Před lahvováním se víno nečiří a lehká filtrace provádí jen ve vyloženě nutných případech.

dekantace_eve
Velmi tmavá barva, čisté, efektní. Intenzivní, mladá vůně. Koncentrovaně ovocité, pepř, jasně zřetelný a decentně těkavý vyšší alkohol (ovšem tak nějak tam sedí). Ve sklence se postupně rozvíjí, komplikuje. Kouř, uzené maso, vrstva za vrstvou. Neuvěřitelně mne baví. V chuti krásně suché, mladičké, opepřené ovoce (trochu směrem do Cabernetu Franc), délka, tříslo, bylinky, kyseliny. Skvělá struktura, víno volající po zkoumání a pitelné již nyní, ale která má to nejlepší ještě před sebou. Nadchlo. Cenově 1000,- Kč a víc.

des_tours_vacqueras_2001 Château des Tours Vacqueyras 2001 Reserve
Toto vinařství vlastní Emmanuel Reynaud, kouzelník z legendárního Château Rayas, o kterém bude řeč u dalšího vína. Château de Tours sídlí v oblasti Vacqueyras pár kilometrů severně od Sarrians a hospodaří na přibližně 40 ha vinic a olivových hájů, ze kterých připravují jak A.O.C. Vacqueyras, tak „běžné“ Côtes du Rhône, jak v bílé tak v červené. Jejich Reserve Vacqueyras pochází ze čtyřicetiletých vinohradů na jílovo-vápencová půdě a odrůdově jde o Grenache s lehkou příměsí Syrahu (4%). Víno zraje jen v použitých starších sudech zhruba rok.

Příjemná nazrálá vůně, červeně ovocité s jablíčkovou linkou, přímočaré, fajn. V chuti suché, nazrálé, vyšší kyselina, dobře pitelné. Prostě slušné nazrálé lepší Côtes du Rhône, ale pro mne nic víc. Možná utrpělo přímým srovnáním s dalším vínem, které prostě strhlo pozornost na sebe. Cena 700,- Kč a více.

pignan_rayas_2001 Château Rayas Châteauneuf-du-Pape 2001 „Pignan“
Château Rayas založil avignonský notář Albert Reynaud v roce 1880, kdy ohluchl a rozhodl se pro změnu povolání. Důvod, proč je tohle vinařství moderní legendou a jejich vína velmi vyhledávána (tak, že ani nemusí moc řešit starosti s prodejem, získat oficiální zastoupení pro ČR trvalo AdVivum několik měsíců a desítky faxů, i tak mají k dispozici v podstatě jen jednotky lahví a pak se uvidí), asi není úplně snadné specifikovat. Určitě v tom hrají roli velmi staré keře, chudé písčité půdy a velmi nízké výnosy v kombinaci s hodně tradičními postupy. Žádný nerez, kontrolované teploty kvašení ani nové barikové sudy, úplně stačí staré dřevo a chladný sklep. Který je prý tak „zanedbaný“, že návštěvník, na kterém se zachytává pavučina, nevěří vlastním očím. No a navíc je Château Rayas dost netypickým Châteauneuf-du-Pape, protože nemíchá několik odrůd, ale je to stoprocentní Grenache Noir. Vyrábějí i podobně špičkové a ještě méně dostupné bílé. Krom téhle největší hvězdy stojí stejný tým za výše zmíněným Château des Tours a také za Château de Fonsalette v apelaci Côtes du Rhône Village „Massif d'Uchaux“. Každé vinařství má ale úplně samostatné sklepy.

karafy_riedel
Pignan je jakési „druhé víno“ z Château Rayas, ale ne ve smyslu třeba mladších keřů, vyšších výnosů, doby na sudech (rok ve starých) nebo jiné techniky zpracování, ale spíše hrozny nepocházejí ze specifické části jejich vinic, kde vzniká víno první. Hodně nazrálá barva a stejně se projevující i vůně. Delikátní, bohatá, sofistikovaná. Komplex jemnějších i výraznějších aromat, vrstevnatý, neuvěřitelný. Překvapivě výrazná linka sušené papriky. Suché, lehce pálivě kořenité, ovoce, perfektně strukturované, exotické, dlouhé, nádherné. Mám v poznámkách nesmysly jako „gulášová polévka s oslem“ a opakovaně velkým písmem DOKONALÉ, což se mi zrovna často nestává. Velké víno se vším všudy, pocitovka. Hodně by mne zajímala, jak vypadá ze stejného ročníku první víno, když Pignan je „menším“ bráškou. Cena někde nad 2800,- není zrovna „lidová“, v zahraničí lze tohle víno získat o tisícovku levněji, ale tak nějak mne až příjemně překvapila. Čekal jsem ještě větší průšvih. Pro mne jeden z největších vinných zážitků za dost dlouhou dobu.

korky_rhona

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails