pondělí 24. září 2007

Děs a bída vinné nabídky

Vinná kultura a nabídka vín na domácím trhu se jistě velmi rychle rozvíjí, ale nebylo by dobré nechat se ukolébat stavem v Praze (což se mi poněkud stává), když realita valné většiny republiky je stále drtivě odlišná. Narazit na vinotéku, koupit opravdu slušné víno v běžném obchodě a nebo si ho dát v i celkem dobře vypadající restauraci připomíná detektivní pátrání.

Víkend jsem strávil v malém lázeňském městečku v podkrkonoší. Páteční večer proběhl ve společnosti jednoho z mála slušných vín běžně dostupných v obchodě – Frankovky „Král vinohradu“ 2004. Tuto řadu distribuuje Stock Plzeň a vyrábí je pro ně Vinselekt Miloše Michlovského, ten naštěstí díky špičkovým technologiím podobné velké konzumní šarže zvládá dobře a víno neurazí. Neurazí, nenadchne. A když si uvědomím, že jde o špičku nabídky místního obchodu, je to smutné. Vyloženě hrůzu jsem zažil v nápojové speciálce, to bylo jako vstoupit do noční můry plné „kahanů“, „sklepmistrů“ a nejhorší sorty tankových přesířených šíleností z Chile. Po dlouhém přemýšlení padla volba na lahvového Kozla, „víno“ nemělo smysl riskovat. Jediný úspěch se dostavil ve vietnamské večerce, podařilo se mi ulovit základní frankovku z Habánských sklepů. Žádný zázrak, ale slušné jakostní víno. Místní dárkový obchod, kde mají stojan s několika přívlastky od vinařství Popela z Perné, byl zavřen.

Když nekoupíte slušné víno v obchodě, proč nevyrazit na příjemnou večeři do restaurace a nedat si ho tam? Protože budete mít smůlu a to nejen v malých městech, v tomto případě dost často narazíte i v Praze. Mám jednu oblíbenou restauraci, velmi slušně a za rozumné ceny tam vaří, točí skvělou Plzeň… a to je asi ten problém. Nechápu, jak podnik, který má v sortimentu mnoho desítek různých destilátů, včetně koňaků a single malt whisky, může vegetovat s otřesným rozlévaným vínem a celkem pěti víny lahvovými – a to počítám bílá i červená. Špičkou nabídky je J. P. Chenet Cabernet Syrah, tedy supermarketová stolní Francie v její ukázkové podobě. Smutné. Na konkrétní dotaz „proč“ se mi dostalo odpovědi „protože se tu víno neprodává“. Ano, taky si dávám to pivo. Asi je to začarovaný kruh – víno se neprodává, takže sortiment rozšiřovat nebudeme. Že se z velké části neprodává kvůli podprůměrné kvalitě za příliš mnoho peněz je věc druhá.

Na skoro závěr si neodpustím další oblíbený nešvar, kterým jsou absolutně nesmyslné marže na víno. Ještě pochopím, když v restauraci narazím na víno s maloobchodní cenou 150,- Kč prodávané za tři až čtyři stovky. Ale pokud se aplikuje stejné procento na vína v cenách okolo pětiset a více, dostáváme se na čísla příšerná až děsivá (když si navíc uvědomíte, že restauratér asi víno nekupuje za stejnou maloobchodní cenu jako já, ale levněji), na která reaguji objednávkou obyčejnějšího jídla a jednoho piva a restaurace má „smůlu“. Čímž podporuji začarovaný kruh „víno se neprodává“. Jistě, na lahvi Chablis za tísícovku je skutečně možné a správné přihodit si znatelně víc než na frankovce za sto, ale prodávat takové víno za tři tisíce (včerejší zkušenost) je drzost. A to jsem viděl i hospodu, kde „francouzskou kupáž“ od Znovínu s maloobchodní cenou s DPH 125,- Kč prodávali za 760,- Kč, tedy šestinásobek.

Možná to jsou všechno obecné žvásty, možná to nemá smysl řešit a je lepší tomu nechat volný průběh. Nebo co s tím? Dokud tu bude pivo tak levné, jak v současnosti je, asi se moc nezmění. Než začnou lidé vracet sklenky s nepitelnou zoxidovanou sudovkou (ano, jsem idealista), nic se nezmění. Snad pomohou čím dál častější cesty do „civilizovaných zemí“ a poznání, že to jde jinak a lépe. Do té doby je snad lepší si v klidu vařit doma a otevřít k tomu co chcete… nebo začít chodit do restaurací s vlastní lahví a ptát se, zda si ji tam můžete k jídlu za nějaké „korkovné“ otevřít :o) Na špičkovou večeři se skvělým vínem určitě není problém vyrazit, kvalitních restaurantů je dost. Ale podniků na běžné jídlo se slušným vínem za fér cenu je jen pár a chodím do nich rád. Ale je jich málo, zoufale málo…

A jenom taková perlička úplně na konec. V sobotu jsem měl k dispozici toto zajímavě vypadající víno (fotografie vlevo), ke svíčkové bych si ho býval moc rád otevřel. Naneštěstí původní obsah chyběl a láhev obsahovala cuvée z červeného a černého rybízu. Škoda… ale je vidět, že i autoři rybízáků hledají inspiraci ve vínech z vinařsky vyspělých zemí :o)

P.S. fotografie pochází z webů dovozců / prodejců, šlo o jiné ročníky (2004), ale telefonem se nepovedlo nafotit dvakrát dobře.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails