čtvrtek 29. prosince 2016

Běhání, psaní o víně a parádní ryzlink

knihy-behV roce 2016 jsem strávil běháním nějakých 225 hodin. Vyloženě během, nepočítám tu hromadu času věcmi okolo a čtením o běhání. Takže časovými nároky určitě druhý nejnáročnější koníček po víně a psaní (o víně). Ale časovou investici jsem se snažil zefektivnit, takže místo hudby přešel na audioknihy. Je to navíc další motivace pro výběh, když je to zrovna hodně napínavé :-) Ještě tak do tempa 4:40 min/km se zvládám soustředit i na složitější knihy, rychleji už je to horší. Rozhodně doporučuji Mlýn na mumie od Petra Stančíka, parádní kniha i zpracování. Zvládl jsem první dva jako audio dosud vydané díly Mycelia Vilmy Kadlečkové a těším se na pokračování. Rozporuplné pocity měl z detektivní trilogie z ostrova Lewis od Petera Maye, ale hlavně někde v mlze po ránu stylový poslech. Při pocení na oblíbené trase v okolí Vítkova si nekriticky užil klasiky jako Obsluhoval jsem anglického krále nebo Pan Kaplan má třídu rád :-) Na příští rok mám zakoupenu Přemyslovskou epopej, to je přes sto hodin mluveného slova a mělo by mi nějaký ten měsíc vydržet!


Celkem naběháno přes 2500 kilometrů, což je znatelně víc než celková délka hranice České republiky, při nějakých 27 km výškových (dle Garminu s výpočtem podle GPS jelikož nemám hodinky s výškoměrem, zhruba o 15 % víc podle Runtasticu; rekord mám jen +750 metrů na 36 km běhu a nějak se nesnažím zlepšit, ty různé horské akce jsou pro kamzíky a ne pro lidi; i když motivační videa Salomonu a Kiliana Jorneta jsou úžasná a dát třeba Valtellina Wine Trail mne láká už nějaký ten pátek). Proti opravdovým běžcům málo, na amatéra a k tomu ochlastu s tendencí cpát se po nocích uzeným špekem a čokoládou snad slušné :-) Závodům jsem letos příliš nedal, ale něco málo proběhlo. Desítku jsem si zlepšil, navíc v rozhodně ne ideální konstelaci, na 42:50. Potenciál ještě výrazně stlačit vidím, pořídil jsem si i rychlejší lehčí boty :o) Poprvé jsem dal maraton, jednou v tréninku a jednou „závodně“, za 3:44:32. Zvláštní, že jsem ani jednou nezkusil měřený půlmaraton, osobák 1:41:22 je rok a půl starý a asi bych už zvládl lépe. Cíle na příští rok mám, vzdálenost i zlepšení některých časů, snad to vyjde. Letos hodně pomohlo nepříliš kruté zimní počasí a vyhnulo se mi zranění i nemoci.


Pokud jde o psaní o víně a věcech okolo, tak tam žádné velké změny, ostatně vše sledujete „v přímém přenosu“ zde na blogu. S plánovaným článkem na zítra to vypadá na pěkných 250 zápisků, snad tematicky dostatečně pestrých. Věřím, že nadprůměrné množství bublin, furmintů a naturálních divočin zvládáte dobře :-) Určitě by mne zajímalo, zda si z hlavy nějaký článek vybavujete, něco co vás opravdu zaujalo. Pokud ne, bude třeba se zlepšit! Absolvoval jsem o něco méně degustací než bych si přál (a zdaleka ne o všem psal, stále jsou v seznamu i zásadní věci jako posezení s Matejou Gravner či Anne Gros), a více toho otevíral doma, příští rok bych degustací chtěl o něco více. Ale je to složité hlavně s časem (+ finanční nároky, pokud jde o vína vyšších tříd), nacpat v podvečer hodinu běhu je snazší než odejít na tři a více někam pít. Každopádně jsem stále nezměnil názor na způsob financování tohohle koníčku a nehodlám začít v oboru vyloženě pracovat, sám dovážet vína nebo něco takového, nezávislost nade vše :-) Za prachy maximálně něco napíšu, udělám edukační ochutnávku na míru a podobně.


Krom blogu se mi podařilo spáchat někdy i docela obsáhlé články na dalších místech, zmiňoval jsem se jak takové věci probíhají, takže s Jižním svahem bylo možno se potkat v časopisech Newsweek (ten už to má za sebou…), BarLife (tam to vypadá na pravidelnou spolupráci celý příští rok, jestli tedy dneska dokončím a odevzdám slíbený text o pěstitelských Champagne) či Forbes (zde doufám, že vyjde další spolupráce). Z větších věcí jsem se podílel na příloze Top vinařský cíl v Hospodářských novinách, sérii článků pro VinArte či na několikajazyčném turistickém průvodci Víno v Praze pro Pražskou informační službu, ale došlo i na pár drobností a štěků do novin. O aktivitách Družstva, do kterých trochu kecám, vyšel šestistránkový článek v Euru. V mezičase zkouším tvořit něco jako knihu, ale jde to pomalu a na rozumný výsledek si nejspíš ještě budete muset počkat, až trochu zestárnu a zmoudřím :-)

Florian-Weingart-2013-Bopparder-Hamm-Feuerlay-Riesling-Spätlese-trockenA to pár let, hromadu přečtených knih, navštívených vinařů a vypitých lahví potrvá. Pro dnešek se loučím s lahví z oblasti Mittelrhein (Střední Porýní), z rodinného vinařství Florian Weingart, 2013 Bopparder Hamm Feuerlay Riesling Spätlese trocken. Nepamatuji se, že bych tohle víno dříve pil, pouze ve starším ročníku a z něj byl vyloženě nadšen. Byť další třináctky od vinaře jsem alespoň chutnal a vypadalo to slibně. Je to špičková poloha, určitě jedna z nejlepších z celého pětasedmdesátihektarového svahu Bopparder Hamm, geologicky dost rozmanitá, jen pár metrů od Rýna, s různorodou svažitosti a komplexními výsledky v lahvích. Tohle konkrétní víno je paráda. Klasická pistole láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Pěkná citronová barva. Svěží, energická vůně, která teprve pomalu začíná nazrávat. Trochu kouřová a minerální, ovocnost zralé jablko a dotyk tropika, ananas, moc sympatická. V chuti suché, na 12.5 % alkoholu poměrně silné. Výrazná svěží šťavnatá kyselina tvořící páteř vína, pěkně postavené, lehounce med, ovocnost kopírující vůni, slušná délka. Výtečně pitelné, seriózní, bude výborně zrát. Baví velmi!

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails