čtvrtek 29. prosince 2016

Běhání, psaní o víně a parádní ryzlink

knihy-behV roce 2016 jsem strávil běháním nějakých 225 hodin. Vyloženě během, nepočítám tu hromadu času věcmi okolo a čtením o běhání. Takže časovými nároky určitě druhý nejnáročnější koníček po víně a psaní (o víně). Ale časovou investici jsem se snažil zefektivnit, takže místo hudby přešel na audioknihy. Je to navíc další motivace pro výběh, když je to zrovna hodně napínavé :-) Ještě tak do tempa 4:40 min/km se zvládám soustředit i na složitější knihy, rychleji už je to horší. Rozhodně doporučuji Mlýn na mumie od Petra Stančíka, parádní kniha i zpracování. Zvládl jsem první dva jako audio dosud vydané díly Mycelia Vilmy Kadlečkové a těším se na pokračování. Rozporuplné pocity měl z detektivní trilogie z ostrova Lewis od Petera Maye, ale hlavně někde v mlze po ránu stylový poslech. Při pocení na oblíbené trase v okolí Vítkova si nekriticky užil klasiky jako Obsluhoval jsem anglického krále nebo Pan Kaplan má třídu rád :-) Na příští rok mám zakoupenu Přemyslovskou epopej, to je přes sto hodin mluveného slova a mělo by mi nějaký ten měsíc vydržet!


Celkem naběháno přes 2500 kilometrů, což je znatelně víc než celková délka hranice České republiky, při nějakých 27 km výškových (dle Garminu s výpočtem podle GPS jelikož nemám hodinky s výškoměrem, zhruba o 15 % víc podle Runtasticu; rekord mám jen +750 metrů na 36 km běhu a nějak se nesnažím zlepšit, ty různé horské akce jsou pro kamzíky a ne pro lidi; i když motivační videa Salomonu a Kiliana Jorneta jsou úžasná a dát třeba Valtellina Wine Trail mne láká už nějaký ten pátek). Proti opravdovým běžcům málo, na amatéra a k tomu ochlastu s tendencí cpát se po nocích uzeným špekem a čokoládou snad slušné :-) Závodům jsem letos příliš nedal, ale něco málo proběhlo. Desítku jsem si zlepšil, navíc v rozhodně ne ideální konstelaci, na 42:50. Potenciál ještě výrazně stlačit vidím, pořídil jsem si i rychlejší lehčí boty :o) Poprvé jsem dal maraton, jednou v tréninku a jednou „závodně“, za 3:44:32. Zvláštní, že jsem ani jednou nezkusil měřený půlmaraton, osobák 1:41:22 je rok a půl starý a asi bych už zvládl lépe. Cíle na příští rok mám, vzdálenost i zlepšení některých časů, snad to vyjde. Letos hodně pomohlo nepříliš kruté zimní počasí a vyhnulo se mi zranění i nemoci.


Pokud jde o psaní o víně a věcech okolo, tak tam žádné velké změny, ostatně vše sledujete „v přímém přenosu“ zde na blogu. S plánovaným článkem na zítra to vypadá na pěkných 250 zápisků, snad tematicky dostatečně pestrých. Věřím, že nadprůměrné množství bublin, furmintů a naturálních divočin zvládáte dobře :-) Určitě by mne zajímalo, zda si z hlavy nějaký článek vybavujete, něco co vás opravdu zaujalo. Pokud ne, bude třeba se zlepšit! Absolvoval jsem o něco méně degustací než bych si přál (a zdaleka ne o všem psal, stále jsou v seznamu i zásadní věci jako posezení s Matejou Gravner či Anne Gros), a více toho otevíral doma, příští rok bych degustací chtěl o něco více. Ale je to složité hlavně s časem (+ finanční nároky, pokud jde o vína vyšších tříd), nacpat v podvečer hodinu běhu je snazší než odejít na tři a více někam pít. Každopádně jsem stále nezměnil názor na způsob financování tohohle koníčku a nehodlám začít v oboru vyloženě pracovat, sám dovážet vína nebo něco takového, nezávislost nade vše :-) Za prachy maximálně něco napíšu, udělám edukační ochutnávku na míru a podobně.


Krom blogu se mi podařilo spáchat někdy i docela obsáhlé články na dalších místech, zmiňoval jsem se jak takové věci probíhají, takže s Jižním svahem bylo možno se potkat v časopisech Newsweek (ten už to má za sebou…), BarLife (tam to vypadá na pravidelnou spolupráci celý příští rok, jestli tedy dneska dokončím a odevzdám slíbený text o pěstitelských Champagne) či Forbes (zde doufám, že vyjde další spolupráce). Z větších věcí jsem se podílel na příloze Top vinařský cíl v Hospodářských novinách, sérii článků pro VinArte či na několikajazyčném turistickém průvodci Víno v Praze pro Pražskou informační službu, ale došlo i na pár drobností a štěků do novin. O aktivitách Družstva, do kterých trochu kecám, vyšel šestistránkový článek v Euru. V mezičase zkouším tvořit něco jako knihu, ale jde to pomalu a na rozumný výsledek si nejspíš ještě budete muset počkat, až trochu zestárnu a zmoudřím :-)

Florian-Weingart-2013-Bopparder-Hamm-Feuerlay-Riesling-Spätlese-trockenA to pár let, hromadu přečtených knih, navštívených vinařů a vypitých lahví potrvá. Pro dnešek se loučím s lahví z oblasti Mittelrhein (Střední Porýní), z rodinného vinařství Florian Weingart, 2013 Bopparder Hamm Feuerlay Riesling Spätlese trocken. Nepamatuji se, že bych tohle víno dříve pil, pouze ve starším ročníku a z něj byl vyloženě nadšen. Byť další třináctky od vinaře jsem alespoň chutnal a vypadalo to slibně. Je to špičková poloha, určitě jedna z nejlepších z celého pětasedmdesátihektarového svahu Bopparder Hamm, geologicky dost rozmanitá, jen pár metrů od Rýna, s různorodou svažitosti a komplexními výsledky v lahvích. Tohle konkrétní víno je paráda. Klasická pistole láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Pěkná citronová barva. Svěží, energická vůně, která teprve pomalu začíná nazrávat. Trochu kouřová a minerální, ovocnost zralé jablko a dotyk tropika, ananas, moc sympatická. V chuti suché, na 12.5 % alkoholu poměrně silné. Výrazná svěží šťavnatá kyselina tvořící páteř vína, pěkně postavené, lehounce med, ovocnost kopírující vůni, slušná délka. Výtečně pitelné, seriózní, bude výborně zrát. Baví velmi!

Komentáře používají Disqus