Už je to pár týdnů, co v Praze na Korunní otevřel Barbatella Espresso & wine bar, ale teprve nyní jsem se cestou z práce dokopal ke krátké návštěvě. Malý podnik je zajímavý tím, že na počátku měl a vlastně i nyní drtivou většinu nabídky vína tvoří jediné vinařství, které si sami vozí. Je jím Azienda Agricola Simon di Brazzàn di Enrico Veliscek e Daniele Drius (web), tedy vína z italské oblasti Friuli, od Cormòns, na hranici se Slovinskem. Vinice, deset hektarů ze kterých vzniká zhruba 45 tisíc lahví, by měly být vedeny v (necertifikovaném) bio režimu, sklep moderní s kvašením s řízenou teplotou v nerezu i velkých kónických dřevěných tancích a zráním buď v nerezu nebo dubových sudech. Zatím jsem si projel ve zrychleném režimu pár bílých (s jistou rezervou) vín a na červená se mrknu časem.
Riné blanc (směs Pinot Blanc 50 %, Sauvignon 25 %, Malvasia 20 %, Traminer 5 %) je víno aromatické, velmi čerstvé, lehčího střihu, šťavnaté, snadno pitelné. Blanc di Simon Friulano poměrně výrazný ovocný styl, hutnější, s jasným ležením na kalech, zakulacený, snadno přístupný. Blanc di Simon Riserva aka Metodo Tradizionale je taktéž Friulano, ovšem školené 30 měsíců v dubových sudech, poměrně uhlazené, ovocné, aromatické, teplejší, efektní. Domů jsem si ale odnes láhev Pinot Grigio Tradition 2012, což je víno připravené v kontaktu se slupkami (asi 18 dní) a tedy „oranžáda“. Barva je ovšem spíše světle červená. Vůně pěkná výraznější efektní ovocná, jahody, červené peckoviny, lehce ovocný čaj a kouřovost. Suché, hutnější ovocné, čisté, poměrně plné s decentní tříslovinou, dobrá kyselina, delší jahodová dochuť, příjemně pitelné. Fajn opět velmi přístupný kousek, na macerované bílé vyloženě kousek, co dokáže snadno oslovit i běžného konzumenta. Osobně vyhledávám trochu divočejší věci, styl Simon di Brazzan je na mne snad až příliš „uhlazený“, ale za vyzkoušení stojí. Což je docela snadné, protože v té kavárně jsem včera bez problémů dostal degustační vzorky a všechna vína mají i po sklence.
