čtvrtek 12. června 2014

Oranžová večerní pohoda od Richarda Stávka

spigle_kalyJen surové degustační poznámky z Praha pije víno čítají přes tři tisíce slov (20k+ znaků), k tomu všemožné další zážitky, zajímavé historky a momenty hodné sepsání. Zpracovat rozumný výstup bude prostě chvilku trvat. V neděli a pondělí mne navíc děsně bolelo zápěstí, obviňuji dva dny neustálého točení sklenkou :o) Každopádně jsem včera otevřel, jako by mi to víkendu nestačilo (nebo možná pro tvůrčí inspiraci), Cuvée Špigle-Bočky oranžové 2012 Richarda Stávka. Tohle víno, krom relativně malé partie ve které vzniklo, má pro mne jeden naprosto zásadní problém. Je potřeba hodně silná vůle, abych do sebe velmi rychle nenaklopil celou láhev, pije se naprosto samo. A ještě složitější je nezkonzumovat všechny zásoby už teď, protože víno má rozhodně potenciál jít ještě dál.

spigle_bocky_2012_stavekKrásná oranžová barva, trochu opalizující, přímo v lahvi se viditelně převalují kaly a vytvářejí efektní mlhovinové obrazce. Nic pro příznivce ultračistého filtrovaného jiskrného vzhledu :o) Efektní, poměrně bohatá vůně, čistá bez známek výraznějších těkavek. Čerstvá, divočejší, bylinková, pikantní. Trochu pomerančové kůry, něco na slunci uschlé louky plné kytek, pocitovka prostě. Suché, čisté, poměrně lehké a neuvěřitelně dobře pitelné, aniž by tomu obětovalo bohatost chuti. Vyvážené, s dobrou kyselinou a tříslovinou svíravostí, slušná délka. Velmi sympatické pití, parádně zpracovaný styl navíc z docela tradičních domácích odrůd. Víno, které může směle konkurovat velkým jménům ze světa oranžád. Kdybych náhodou někdy opravdu rozjel degustační sety z Jižního svahu (viz dotazník), tak tohle je přesně láhev, kterou bych tam nominoval po prvním doušku.

spigle_sklenkaJak přesně víno vzniklo je popsáno na webu vinaře, dovolím se zde ale odcitovat, kdyby se časem ztratilo / odkaz změnil: „Po letech jsem se vrátil k osvědčené variantě bílého, resp. oranžového cuvée z trati Bočky, dříve též Špigle-Bočky a ještě dříve samostatně Bočky a Špigle (byly zterasovány). Hrozny z vinic, které jsou starší 40-ti let jsme sklízeli ve dvou vlnách – v první fázi šly dříve rané odrůdy (Muller-Thurgau, Veltlínské červené rané, Neuburské), v druhé vlně pak ostatní (Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Tramín červený). Po dvou týdnech nakvášení, fermentace a macerace s pevnými částmi hroznu šel rmut na mechanický vertikální lis a mladé víno pak do akátových a dubových sudů, kde na jemných kalech a za občasného promíchání zrálo přibližně 10 měsíců. Poté byla vína ze sudů stočena, scelena v kameninové nádobě, kde si pár týdnů odpočala a poté šla gravitačně, samospádem, bez jakýchkoli dalších úprav (čiření, filtrace, síření apod.) do lahví. Víno je to lahodné, již nyní pitelné, ovšem i s potenciálem zrání, nebylo sířeno. Lehce opalizuje, což ovšem není na závadu jakosti. Něco z analytiky: alk.: 12,45%; kyseliny: 5,6 g/l; celková síra: 18 mg/l; zbytkový cukr: 0,8 g/l.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails