úterý 12. dubna 2011

Korek vs. šroubový uzávěr – 3:3 a hraje se dál

nalevaniTéma uzávěrů na víno je jedním z mých oblíbených a často se tu prezentuji jako obhájce šroubového uzávěru. Prostě mi přijde, že pro určitý typ vín je dost fajn a setkal jsem se s ním i na vínech opravdu skvělých a rozhodně ne levných, aniž by mi nepřítomnost korku nějak vadila. I proto jsem se hodně těšil na ochutnávku, při které se mělo srovnávat několik vín uzavřených jak pod korkem tak pod šroubovým uzávěrem, ale navíc ne úplně mladých a již lahvově nazrálých. Prezentovat je přijel Vincent Cruège, enolog několika bordeauxských vinařství spadajících pod Vignobles André Lurton, a ve vinném baru Grand Cru k nim přidal i docela fajn prezentaci, ukázal různá stádia lisování screw-capu, doplnil zajímavá čísla a zodpověděl zvídavé dotazy.

Na úvod trochu čísel a faktů. Šroubový uzávěr (screw-cap) nastoupil cestu ke slávě především díky rozmachu vín z Nového Zélandu a Austrálie, předtím se používal spíše okrajově a typicky pro lahve malých objemů (takové ty pro minibary, do letadel atp.). V roce 2000 bylo pod šroubem zhruba 280 milionů lahví, loni tenhle počet vystoupal na tři a půl miliardy a šroub získal nějakých 20% trhu (podobné množství lahví šlo pod plastové špunty, o miliardu více bylo pod klasickým korkem a s šesti miliardami lahví jasně vedou technické korky připravené z korkové drti).

vincent_cruege
Vývoj posledních let umožnil významně šroubové uzávěry vylepšit, už zdaleka nejde o dokonale vzduchotěsnou záležitost, ale moderní typy umožňují, především volbou izolační vrstvy (propustný Saranex, kompletně vzduchotěsný Sarantin – různě poskládané vrstvy polymeru či kovu), přesně kontrolovat množství procházejícího vzduchu. Vinař si může vybrat, co je podle něj pro jeho víno vhodnější. Specielně uzávěry s  vrstvou Saranex se propouštěným vzduchem pohybují někde na nižším průměru toho, co propustí opravdu kvalitní korek. Celokorky běžně pustí od 0.0001 do 0.1 cm3 za den (hodně velký rozsah), Saranex osciluje mezi 0.001 – 0.006 cm3 / den.

lisovani_screwcapuscrewcap_rozebrane
Na fotkách můžete vidět izolační vrstvu, různá stádia lisování šroubového uzávěru a tak. A teď už se vrhneme na vína…

la_louviere_2004Château La Louvière je pěkný zámeček a vinařství v oblasti Pessac-Léognan, k ochutnání byl ročník 2004 v bílé, postavený na odrůdě Sauvignon Blanc se zhruba 15% Semillonu, vyzrávané přibližně deset měsíců v dubových sudech. Šlo teprve o druhý ročník, kdy byl použit šroubový uzávěr, Lurton takto experimentuje od ročníku 2003.

Šroub: Působí mladě a svěže, květiny, výraznější dřevo, mineralita až do křísnutí křemenem; suché, stále živé, mladistvé, výrazné ostřejší kyseliny a celkově trochu hrubší neuhlazený projev, důrazné a sympatické bílé co má pocitově ještě dost před sebou.

Korek: Nazrálejší vůně, sladší květiny, méně znát dřevo, kulatější a uhlazenější v chuti, dobrá délka, celkově možná o něco složitější projev, zároveň ale poněkud mdlý. Osobně bych preferoval mladistvý projev šroubu nebo ideálně něco mezi :-)

couhins_lurtonJako druhé přišlo Château Couhins-Lurton 2005, pro bílá klasifikované Cru Classé z Graves. Stoprocentní Sauvignon blanc z odlišného podloží a ročníku než předchozí víno, ale jinak připraven velmi podobně.

Šroub: Svěží zajímavá aromatika do bílého ovoce, čerstvá, opět mineralita až ke křísnutí křemenem, trochu zaprděnosti / reduktivního projevu dost častého pod šroubem. Suché, živé, s grepovou parádní kyselinou, čerstvě ovocité, dobře dlouhé. Zasloužilo by si pořádně rozdýchat, každopádně přístupný a přitom ne jednoduchý výrazný sauvignon.

Korek: Hodně znatelně naleželé (spíš už staré než zralé) až poněkud posun do takových těch uni sladších tónů. Suché, hodně nazrálé až nalomené, květiny, med, méně kyseliny. Šroub jasný vítěz.

rochemorin_2006Château de Rochemorin 2006 bílé je návratem do Pessac-Léognanu, s vínem mladším a opět stoprocentním Sauvignonem Blanc asi deset měsíců školeným v dubu.

Šroub: Mladičké a sevřené, lehká redukce, mineralita, poněkud nudnější a nevyhraněné. Suché, živé, ovocité v chuti, čisté, delší a lákající k dalším douškům. Po několika desítkách minut rozdýchání se aromatika otevírá, zvýrazňují minerální tóny, celkově příjemné řízné bílé, projevem dost podobné předchozím dvěma.

Korek: Efektní bohatý sauvignon, sladší ovoce, vrstevnatý, dřevo, kouř, elegance. Mladé, živé, plnější, delší, charakterní bílé. Opravdu výborné pití nyní v perfektní kondici. Korek vyhrál.

cruzeau_2008Château de Cruzeau 2008 je opět Pessac-Léognan, znovu čistý Sauvignon Blanc a stejný styl přípravy, tedy fermentace v nerezu a následné zrání na kvasničních kalech deset měsíců v dubu.

Šroub: Sevřená poněkud uni aromatika, mladé, čerstvé, jednodušší, chce rozdýchat a na úvod nedává mnoho, dekantace pomůže. Suché, čisté, živé, rybízovo-angreštové v chuti, fajn mineralita, říznost. Příjemný mladý sauvignon.

Korek: Svěží, expresivní bohatší mladý sauvignon, rybíz a angrešt, živé, vyvážené, zábavné. Totéž se opakuje v chuti, zábavné čisté živé pití, ovšem s příjemnými složitějšími odbočkami, není to vyloženě jednoduchá záležitost. Příjemné. Korek vítěz, byť šroub tu není šlápnutím vedle.

rochemorin_2006_2A na závěr znovu Château de Rochemorin 2006, ovšem tentokrát v červené, u něj je použiti šroubu spíše experimentální pro degustace, šlo pod něj jen 2000 lahví a běžně používají jen korek. Odrůdově 65% Cabernet Sauvignon a 35% Merlot, rok v dubových sudech z části nových.

Šroub: Mladě tmavě ovocité, jemně živočišné tóny, spíše uhlazenější nekomplikovaný přístupný projev. Suché, čisté, mladě ovocité, dost třísla, svíravé. Teprve na cestě.

Korek: Hodně podobný projev jako u šroubu, minimální známky nazrávání, možná mírně výraznější onen živočišný projev. V chuti mladé, tříslovinové, čerstvé a nepříliš komplikované červené, ovšem docela fajn pitelné. Rozdíl mezi uzávěry prakticky nepozorovatelný. Podobný výsledek měl o mimochodem srovnání Mouton Cadet už v roce 1969, kdy sedm francouzských profesionálu hned třikrát za sebou anonymně hodnotilo víno rok zavřené pod korkem a šroubem. Pět hlasů preferovalo korek, pět šroub a dvanáct nenašlo rozdíl.

Výsledek? Nerozhodný, ale spíše ve prospěch korku. U dvou vín bych preferoval korek, u dvou raději zvolil screw-cap a u jednoho to bylo v současném stavu úplně jedno. Starší vína fungovala lépe se šroubem, byla čerstvější a pitelnější, byť projev všech bílých pod šroubem splýval o dost více než u korků. Přišlo mi, že ta starší vína se pod šroubem velmi pěkně udržela, ale zároveň příliš nerozvinula. Korek exceloval ve vínech mladších a vína pod ním působila komplexnějším dojmem.

degustacni_petice

Ale kdo ví, jak to bude za pár let. Vinaři se učí se šroubovými uzávěry lépe pracovat (často je nutné učinit drobné změny ve vinifikaci, například se typicky omezuje množství síry), k tomu jde vývoj rychle dopředu a varianty umožňující přístup kyslíku zajišťují typičtější vývoj vín v lahvi… možná nadejde den, kdy budeme na kus kůry strčené v lahvi hledět jako na něco hodně „retro“ a podivného, co se vyskytuje jen u pár tradicionalistů. Uvidíme :-)

Doporučené čtení: Pod korkem a zakorkované aneb kniha o uzávěrech na víno | Korkové promo | Výsledky ankety „Z alternativních uzávěrů vína preferuji…“ | Tesco víno v plechovce – „Coca-cola culture“ | ZORK přichází, bojte se! | Karafa i s vínem za sto, uzávěry a želatina | Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails