středa 4. srpna 2010

Vypijete více vína z velké sklenice?

jolivet_bondenotte_2005 Asi znáte takový ten oblíbený kreslený či fotovtip, na kterém je týpek s gigantickou sklenicí nějakého destilátu a komentář ve stylu „Doktor mi nakázal, že smím jen jednu sklenku alkoholu denně. Myslím, že s tím dokážu žít.“ Ale velké sklenice jsou zajímavé téma, nejen pro vtipy. Znova mne to napadlo včera, když jsme na ochutnávce rozlévali víno do velkých buclatých burgundských sklenic… „degustační dávka“ tak nějak samovolně nabobtnala. A už dříve jsem se přistihl, že pokud nějaké víno piju z velkých sklenic, má tendenci mizet o trochu rychleji (= zvyšuje se pravděpodobnost otevření další lahve), než u sklenek malých. Možná i proto obvykle rychleji vypijeme láhev červeného než bílého. Máte podobnou zkušenost? Čím to asi je?

Na jedno rozumné naplnění velké sklenice (aby nepůsobila prázdně) padne více vína, než na stejný stav u sklenky malé, to je tak nějak logické. A pak možná v klidu a pohodě upíjíte, ale podvědomě trochu zpomalíte, kdy se zásoba vína ve sklence limitně blíží nule. Případně se člověk ve společnosti zakecá či víc zabere do knížky nebo filmu, takže si ani neuvědomí, že už má půl hodiny dopito. Kdežto u velké sklenice, ve které máte v pohodě nalito třeba dvě deci vína, prostě dochází k těmhle „konzumačním pauzám“ méně často. Jiná teorie?

gambal_pinot_2007Nedávný experiment na Cornell University (která mimo jiné vydává i velmi zajímavou vinnou literaturu, šlechtí nové odrůdy a provádí hromady podnětných výzkumů v oblasti vína) s naléváním různých nealko nápojů (s vínem by to bylo zábavnější, takhle ale šlo zapojit i děti) ukázal, že lidé mají výraznou tendenci nalévat více nápoje do nízké a široké sklenice než do vysoké a úzké (obě měly stejný objem, samozřejmě), ale zároveň si myslí, že nalili přesně naopak (více do té úzké). Koukám, že Burgundsko si tvar ideálních sklenic promyslelo dobře, zatímco Champagne to tedy pořádně prokaučovala! Už chápu, proč se v poslední době tak snaží všechny přesvědčit, že klasická „flétna“ není na kvalitní šampaňské to pravé a aroma mnohem lépe vynikne ve větších tulipánových, dole rozšířených, sklenicích. Vyšší a užší sklenice negativně ovlivňují (zpomalí) konzumaci. Prý se více zaměřujeme na výšku než na šířku a máme tendenci v širokých sklenkách přelívat, dávat si najedou větší porce.

To, že vinné sklo je věda, a drobný rozdíl ve tvaru sklenky dokáže výrazně ovlivnit vůni i chuť vína, vinní nadšenci tak nějak přijímají, ač názory na velikost „Riedel efektu“ se různí (viz i výsledky ankety „Speciální sklenky na různé odrůdy/oblasti…“). A teď si k tomu ještě přidejte možnost, že velikost sklenice významně ovlivňuje vaše zdraví, protože korelace spotřeby vína a jeho efektu na vás, i kdyby jen ve výkonnosti druhý den dopoledne, je celkem dost zřejmá. Téma pro podrobnější zkoumání! Jak prohlásil jeden moudrý muž, když se ho zeptali, zda je lepší Bordeaux či Burgundské: „Rozhodnutí v tomto zásadní sporu vždy rád odložím na příští den, abych mohl pečlivě zvážit další důkazy.

A na závěr jedno povedené video k tématu „jen jedna sklenka denně“ (vpravo od fotky je ikona „video“ která spustí přehrávání; díky Dr.Vino za tip).

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails