čtvrtek 4. března 2010

Trojice červených - Portugal, Frankovka a André

ilias_modry_portugal V nedávné době jsem přechutnal (v množství jedné lahve) tři rozdílná červená z Moravy, vždy jako doprovod k jídlu v restauraci či na návštěvě a tedy ne úplně v režimu „různé sklenky, drápání poznámek, zuřivé vymíchávání a dekantace“, který vínům dopřávám doma. Přesto bych se o několik z nich chtěl podělit. Na úvod Modrý portugal 2008 pozdní sběr z vinařství Georgios Ilias (web), hrozny původem z Dolních Věstonic, trati U tří pannen, z přechodného období na bio produkci. Iliase mám spojeného především s plnějšími bílými, ač i jeho červená stojí za pozornost. Jako tenhle Portugal. Krásně udělaná záležitost, odrůdová, příjemně ovocná a dobře spojená s vlivem dřevěného sudu, jak ve vůni tak v chuti. Je to víno lehčího střihu (11.5% alkoholu, chce se mi říct až „kabinetní typ“ a nemyslím to jako nějaký útok na deklarovaný přívlastek pozdní sběr), vyvážené, přirozené, s příjemnou ale ne zbytečně výraznou kyselinou a skvěle pitelné. Na nic si nehraje a přitom má i něco navíc. Takhle si představuju nekomplikované ale přitom rozhodně ne nudné víno, které jde pít jen tak i si opravdu užít.

slechtitelka_postor_frankov Druhým vzorkem je Frankovka 2007 pozdní sběr ze Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice (web), hrozny z místní trati Išperky. Pohled na vinětu mne trochu překvapil, jméno vinařství je na ní skryto malým písmem a dominantní je nápis Poštor. I zadní přelepka obsahuje delší text především na tohle téma, o unikátnosti vrchu tohoto jména (viniční trať zde již nenajdete, byla sloučena do trati Nadzahrady). Víno je bohužel daleko od něčeho zajímavého, naslepo bych rozhodně netipoval šlechtitelku, ale spíše osmdesátikorunovou záležitost z takových těch supermarketových řad velkých producentů, které na vinětách lákají zákazníky nápisy typu „vyrobeno technologií řízeného kvašení“. Jednoduché až nudné základní reduktivní červené, hromada kyselin a spíše trpčí (ale tak vypadá kupa červených nulasedmiček), naprosto neutrální a bezpohlavní. Jistě… čisté, slušně pitelné, technologicky bez vad. Nevím jak vám, ale mně to u vlastně docela prestižního producenta prostě nestačí.

michlovsky_andre_2007 A na závěr André 2007 jakostní od Vinselektu Michlovský, původem hroznů podoblast slovácká, obec Hovorany a trať Díly za vinohrady, v jejich široké produkci spadá do řady „Standard“. Jako jediné z dnešních tří vín je uzavřeno pod plastovým špuntem a ne korkem. Temně rubínová barva, hodně výrazná peckovinově ovocitá vůně, trochu kořenitá do pepře, lehce dřevo. Působí mírně „uměle“, vykonstruovaně, takovým tím stylem „mělo by to vypadat takhle a tak to taky uděláme“. Ale to může být čistě můj problém, jinak té vůni moc vytknout nejde a určitě neevokuje nějaký průmyslový produkt. V chuti suché, ovocité, i přes výraznější kyselinu vyvážené, příjemně dlouhé. Víno na pití, do gastronomie fajn. Poetické nálady u vínomilců nevyvolá, ale pije se dobře. V tomhle směru Michlovský zklame jen málokdy, málokdo na takové úrovni zvládá vyrábět slušná vína od vyloženě supermarketových řad po domácí špičku.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails