pondělí 22. března 2010

Paviáni, můry, magické sklo, bloggeři a hype důležitější produktu

lobesia_botrana Když tak procházím novinky ze světa vína, nestačím se občas divit. Je celkem normální, že vinice na našem území trpí pod útoky špačků a ožírají je srnky (na Perné jsem jich viděl obrovský dav, převalujících hrozny v tlamě a očividně spokojené, ale ani nestačil vytáhnout foťák jak rychle zmizly po výstřelu ze strážní věže). V Jižní Africe to ale též nemají jednoduché, hrozny jim tam žerou paviáni! A neplatí na ně současné módní trendy, protože jim nejvíc chutná Chardonnay, které je mezi lidmi na ústupu. I když… ono se to týká jen přebarikované varianty, ty křupavě svěží a mladé šardonky naopak posilují, takže opice konzumací čerstvých hroznů vědí co dělají :o) A snadné to nemají ani v Americe. Na přelomu 19. a 20. století od nich přišla mšička révokaz a zdecimovala nám vinice v celé Evropě, teď „na oplátku“ dorazila na ty jejich zase evropská můra, obaleč mramorovaný. Způsobuje těžkou hlavu vinařům především v Napa valley a na dalších okolo. Děs a hrůza :o)

Před nějakou dobu jsem tu informoval o podivném stojánku, který umí zestárnout víno o několik let, a ve stejném článku upozorňoval i na speciální „dýchající sklenky“ ze skláren Eisch, které údajně zajišťují lepší provzdušnění vína a rozvinutí aromatu. Nejen mně to přišlo divné, za falešné tvrzení to považoval i Riedel (společně s dalšími sklárnami spadajícími pod ně, Nachtmann a Spiegelau) a rozhodl vyřešit u soudu. A podařilo se jim vyhrát. Kompletní info vyšlo v Decanteru. Ale takových „zázračných zařízení“ jsou kvanta, jen výrobce nikdo nežaluje. A myslím, že i ten Eisch pro kupu lidí fungoval. Autosugesce je mocná :o)

V Itálii se povedla docela pěkná věc, která rozjela zajímavé téma. I hodně čtený vinný blogger je vnímán především jako „jen konzument“ než jako „média“. Dovozci a vinařství jej často považují za snadno ovlivnitelného tuhle lahvinkou zdarma či pozváním na nějaký výlet, protože (na rozdíl od profi vínopsavců) je to pro něj výjimečná záležitost a musí tudíž nutně hýkat blahem. Itálie si takhle pozvala na velkou akci Barbera Meeting 2010 skupinu bloggerů z USA a trochu ji překvapilo, že udělali přesně to, co tahle sorta lidí typicky dělá… nahlas, okamžitě (ještě v průběhu akce) a důrazně říkali, co si opravdu myslí. Dostatečně nahlas, aby to přetiskl i italský deník a následně jim přizvukovala i velká část „oficiálních profesionálů“. Šlo především o problém s tzv. „Super Barberas“, víny vyrobenými jakoby podle modelu z Toskánska, s hromadou dřeva (tak, že přebíjí vše pod ním) a vlastně příliš neodpovídajícím místu původu a typickému projevu odrůdy. Bude to ještě zajímavá debata. K tématu píše třeba Vinowire či (skvěle) Tom Maresca.

Hype důležitější vlastního produktu? U filmů to známe asi všichni, Hardy na Dirty South Wine krásně předvedl současné trendy téhož u vína. Vezmete nějaké neprodejné základní víno, vymyslíte cool název, zapojíte sociální sítě a už to jede. V článku na ilustrativním případu smyšleného Crazy Bear Charbono-nay. Vtipný krátký článek, doporučuji z něj proklikat všechny odkazy.

degu
A to je pro dnešek vše. V době, kdy vychází tento článek, bloumám někde po Burgundsku, takže vás určitě čeká kupa poznámek odtamtud ve dnech následujících…

Pozn. foto můry pochází z vinograd.info

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails