úterý 23. března 2010

Burgundské zastavení aneb ochutnávka slušně

sklenka_cremantu Skoro vždy, když mám možnost se zúčastnit nějaké vinařské akce v zahraničí, přepadne mne následně trochu nepříjemný pocit, že nás tady doma ještě čeká dlouhá cesta. A vzhledem k povaze mnoha Čechů možná ani nikdy nedorazíme do cíle. A to nemluvím jen o akcích otevřených běžným konzumentům, ale i těch pro odbornou veřejnost, k mé velké lítosti. V neděli jsem, v krásných prostorách u kostela v ospalém městečku Tournus, ochutnával produkci sdružení Bourgogne de Vigne en Verre (seznam vinařů) a říkal si, jak málo vlastně stačí k příjemnému pocitu z takové prezentace. Vzhledem k 110+ ochutnaným vzorků se o poznámky a objevy podělím později, dnešek je spíš takový výkřik do tmy o drobnostech okolo.

vstup_sal Nebudu řešit blbosti jako občerstvení, toalety (které zrovna zde naprosto nezvládli) a tak, spíše věci, které podle mne pohodlí ovlivňují nejvíce. Prvním takovým detailem, který zde zatím není příliš dobře chápán, je nutnost na podobných akcích plivat. U nás jsou nejčastější malá plivátka umístěná na jednotlivých stolcích u vín, ke kterým se občas prakticky nejde probojovat. Zde bylo po celém prostoru umístěno mnoho velkých a pro tento účel vyrobených nádob, u kterých byla otázka okamžiku se naklonit a odplivnout. Žádné držení vína v puse minutu, tlačení skrz neústupnou skupinku u stolku či pobíhání po sále a hledání nějakého volného plivátka.

degustace_1 degustace_2
Další drobnost je degustační karnet. Nepotřebuji nutně superdetailní rozpis všech vín s jejich všemi technickými detaily, ale dostatečně velký bloček s kroužkovou vazbou, kde má každý podnik samostatnou sekci, menším písmem zhruba rozepsanou nabídku (samozřejmě přesný seznam se taky hodí) a především velký prostor na poznámky je ideální. I zde se něco takového občas podaří a pár dovozců na svých „gala“ průřezových degustacích zvládá (ostatně jako se zde občas podaří akce na úrovni, která nevypadá, že se tam většina účastníků přišla jen opít), ale typicky je místo na vlastní poznámky hrozně mrňavé. Ale jo, pevné desky a pár bílých papírů to taky řeší :o)

zakladkybriday_rully
Co je ale vůbec nejdůležitější? Lidi. A to jak účastníci, tak ti vinaři a jejich zástupci za stolky se vzorky. Na téhle akci se vám nestalo, že by někde zodpovědná osoba chyběla (pokud ano, rychle se vás ujal někdo od vedle) či se s někým pro ni důležitým vykecávala pět minut a okázale vás ignorovala. Stačilo se přiblížit k vínům a během chvilky (pokud byla jen o něco delší i s úsměvem a „pardon!“) byl ve sklence degustační vzorek a v případě zájmu i sděleny základní informace. Ó jak mi to tu chybí…

lignierbelland_corton
Rozdíl největší jsou však účastníci. V Tournusu se sešla pestrá sbírka různých národností, od novinářů a prodejců z Francie, Velké Británie, Německa, Belgie až po Bulharsko či ČR. Pravá strana sálu oplývala především vzorky řekněme „méně slavných apelací“, pestrou přehlídkou toho úplného základu bílých a červených z Burgundska, čelo se postaralo o jakýsi „přechod“ a pravá strana pak prezentovala místa z nejprestižnějších (byť ne od vinařů těch nejzvučnějších jmen). Klasika v ČR je „kobylkování“, pokud je cena akce fixní a nejde o systém víněnek, tak se dav nahrne k tomu nejlepšímu, u každého stolku požádá jen o vrchol produkce, zlikviduje vinaři dovezené zásoby a pak se dopíjí „obyčejnějšími“ víny. Tady po několik hodin nebyla u těch slavnějších jmen skoro ani noha a prakticky všichni poctivě dělali svou práci, zkoumali vína od základu nabídky sdružení a postupně se sunuli od Mâconu po Dijon, od vín „na pití“ a často i směsek s Gamay či Aligoté, po velké Chardonnay a Pinoty z Chassagne, Cortonu či Nuits-Saint-Georges. A, světe div se, i na úplném konci bylo k dispozici kterékoliv z těch vín co na začátku.

cornu_cortondegustace_3
Jasně, jak se přiblížila šestá hodina, tak už se i nějaká ta zábava rozproudila, většina měla degustováno co potřebovala, hladina hluku stoupla, méně se plivalo a více pilo. Problém je, že u nás k totožné situaci nedochází hodinu před koncem degustace, ale po jejím začátku. A stejně se chovají domácí hromadné výpravy, které takto často přepadnou (na všemožné pofiderní údaje, jde o akce pro profesionály z oboru a pozvané) akce jako Grands Jours de Bourgogne či Découvertes en Vallée du Rhône, automaticky tak udělají z Čechů suverénně nejzastoupenější národnost (když nepočítáme místní) a našemu národu rozhodně nedělají dobré jméno. Vyloženě se těším právě na Grands Jours, kde už si B.I.V.B. (Bureau Interprofessionnel des Vins de Bourgogne) letos stěžovalo, že počet registrací z ČR je podivně vysoký a volalo do některých časopisů, jestli vůbec ty za ně se hlásící osoby znají. Smutné. Člověk se skoro stydí na vinařovu otázku „odkud jste“ odpovědět…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails