úterý 19. února 2008

Téměř molekulární paskvily

Je libo amarounový okurkový salát či lízátko s čokoládou a olivovým olejem? Molekulární kuchyně, všemožné kreace využívající nových poznatků o fyzikálních vlastnostech potravin a procesů, jimiž je upravujeme, je neuvěřitelná zábava. Sledovat výtvory (pravda, bohužel jen na videu) týmu Ferrána Adrii či Thomase Kellera připomíná sci-fi. Občas dostanu nutkání nějakou podobnou zhůvěřilost spáchat doma. Bohužel nemám nadání ani jednoho z výše uvedených pánů, trpělivosti na přesné dávkování surovin a detailní tvarování se mi též nedostává. Vznikají tedy různé zajímavé paskvily, při troše štěstí i jedlé…

Okurkový salát v podobě želatinové kostky mne nadchl při večeři v La Dégustation a okamžitě mi bylo jasné, že ho co nejdříve zkusím. Postup zněl totiž strašně snadno. Vyrobte okurkový salát tak, jak ho máte rádi. V mém případě šlo o mix nastrouhané hadovky a salátovek, trochy pepře, soli a octa. Výsledný salát je třeba rozmixovat úplně najemno a následně přecedit přes kus plátna. Moc pevných částí nezbude, v podstatě zůstane jen spousta tekutiny. No a tu už stačí jen zželírovat, na tohle se dají koupit všemožné sajrajty, já použil (klasika – chci dělat tenhle pokus, ale ze zásob, co máme doma) jakousi směs na želatinu pro vajíčkovou tlačenku od Labety.

Po pár hodinách je výsledkem zelený amaroun, který chutná v podstatě jako okurkový salát. Tedy až na ten divný a trochu slizký dojem, který ho při konzumaci provází. Návštěvy salát nadchnul, tedy celý ten princip a výsledný vzhled. Ale, z nějakého podivného důvodu, se snědlo vše ostatní a salát zbyl. No nic. Mimochodem Cuketa páchal zase jakési želatinové kostky s alkoholem, to taky vypadá moc zajímavě.

Další recept mne přepadl na Delicious Days a opět jsem věděl, že tohle CHCI! Čokoládové lízátko s náplní z olivového oleje. Při přípravě opět „hurá akce“ bez ideálních surovin, vybavení a především zručnosti na kreslení čokoládou. Ale zase s dostatkem nadšení! Princip je vlastně naprosto jednoduchý. Potáhnete nějakou destičku (kuchyňské prkýnko na krájení) potravinovou fólií a připravíte si na ni několik špejlí. Rozpustíte čokoládu (ve vodní lázni, tedy jedna miska spuštěna do druhé, ve které se vaří voda) a okolo špejlí nakreslíte kolečko – okraj lízátka. Doporučuji pečlivě zalít části okolo špejle, jinak olej vyteče i tam, kam nemá. Celý objekt dáte na pár minut zatuhnout do ledničky. Následně pečlivě vyplníte vnitřní část lízátka olivovým olejem. Stačí troška a dobře rozprostřít, já ho tam dal asi zbytečně moc. Vše potom půjde tak na čtyři hodinky do mrazáku a následně se dá konzumovat. Chutná to neuvěřitelně zajímavě, byť tedy na Delicious Days naprosto správně doporučují ovocnější typ olivového oleje, já tam dal travnatější. A pozor, po vyndání z mražáku je nutné to sníst strašně rychle, olej se začíná okamžitě roztékat. Na focení šílenost :o) Vřele doporučuji prohlédnout si výrobek na výše uvedeném webu, ten můj nevypadá vůbec tak hezky. Místo fólie, která právě došla, jsem prkýnko potáhl igelitovým pytlíkem. A nakreslit kolečko čokoládou se mi teda taky dvakrát nepovedlo, holt cukrář už ze mne asi nikdy nebude.

Doporučená vína? Znáte ten vtip o krocanovi a lahvi whisky?

Koupíme pětikilového krocana (pro šest osob) a láhev whisky. K tomu sůl, pepř, olivový olej a proužky špeku. Krocana poklademe špekem, zavážeme, osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem. Předehřejeme troubu na 200 °C.
Nalejeme si sklenku whisky a připijeme na úspěch díla. Poté uložíme krocana na pekáč a vložíme do trouby. Nalejeme si dva bleskové panáky whisky a připijeme opět na úspěch díla. Po dvaceti minutách nastavíme termostat na 250 °C, ať trouba pořádně bručí. Dáme si další tři whisky.Po půl hodině ptáka otočíme a nadále bedlivě hlídáme.
Občas se chopíme flašky ffiskie a nalejem si do řepy. Po další bůlhodince se opatrně vydáme k lince a krocanou prodočíme. Přidom dáuáme bacha, abyzmese neupálili uo ty pojebaný dvéře vod trouby. Si dalších pěét nebo zedm fixki vevnitř sklenice si a pak a tak. Kruvacana pečem další dři hodinkýý (ale je to vcelku fuk) a každých deset minud
dem čúrat. Je-li to aáspoň drožku možný, dolezem ke sforákua úytáhnem troubu z grozana. Dofřejem si ježdě jedoóo loka a znoúua se pokuzíme tu mrchu dostad uen.
Zúédnem tóo prokladýo ffóógla z éé zeměéa
prrrrrrrrdnemho na boddnos.
Dáúuúáme uéélkýho majzla na uk! louznutí na zamaštťěnýým
liinoúlluélu.
Néllsze-li tomu zabránid, szskuszszsimesze zsznoúúa
póószszsdááuitna nohýýýáááaúú uonojetostejnějedno!
Trošku se prospíme Príští den sníme krocana studenýho s majonézou a s aspirínem.

Takže asi tak :o) Výjimečně bych si to nekomplikoval a pil k těmto experimentům co chcete. A pokud opravdu trváte na radě, tak k salátu třeba mladý veltlín a k lízátku polosuchou sherry :o)

P.S. Kdo pozná, co se nachází na úvodní fotce, má u mne čestné uznání a sklenku dobrého destilátu, pokud se tedy někdy uvidíme :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails