středa 20. března 2013

Jak poznat kvalitní víno? Inu…

sklenka_krystalyJe tomu skoro rok, co jsem tu pokládal několik dotazů týkajících se definice „dobrého vína“. Ptal se, zda budete souhlasit s tím, že „tohle víno mi chutná“ zdaleka neznamená totéž jako „tohle víno je dobré“, či že víno bezvadné (= bez něčeho obecně považovaného za vadu) ještě nemusí být nutně víno dobré. Vzpomněl jsem si na to před pár dny, kdy mi dorazila tisková zpráva představující „5 parametrů, podle kterých pozná kvalitní a chutné víno i úplný laik“. Šlo o výtvor Patrie Kobylí a jejich PR agentury, text samozřejmě velmi zjednodušený a určený především konzumentům běžných spotřebních vín. Přesto jsem se u některých zavádějících bodů trochu zarazil (celý text třebas tady, přetisknut byl ale na více místech). Především pokud jde o tzv. čistotu vína: „Kromě vhodné barvy vína bychom si měli na začátku výběrového procesu všímat také jeho čistoty. Pokud je víno kalné, může se považovat za nestabilní a znehodnocené. Obvykle se navíc tato nečistota negativně projeví také na chuti. Zákal nejčastěji způsobují mikroorganismy. Ty tvoří produkty látkové přeměny, kvůli kterým mohou být původní látky ve víně úplně zničeny a chuť vína tím narušena. Kvalitní víno poznáme podle toho, že je již na pohled jiskrné a bez jakékoliv známky zakalení.

Ani zmínka o tom, že existují vína nefiltrovaná, co nemusí být stoprocentně čirá a jde o normální věc. Ani zmínka o tom, že láhev staršího vína otevřená při slavnostní příležitosti může obsahovat depot, který můžete snadno nechtěně rozvířit, ale určitě kvůli tomu není víno vadné. Ani zmínka o možnostech výskytu vysráženého vinného kamene. Vtip je v tom, že tímhle způsobem se celý byznys zbytečně deformuje. Jeden dovozce dovážel naprosto fantastické aromatické bílé z Brazílie, které ovšem bylo vždy trochu kalné. Podařilo se mu ho zalistovat tuším do Tesca, začalo se mu vracet ve velkém jako „vadné“. Nakonec přesvědčil producenta, bral vína hodně, aby mu ho pořádně filtroval. Od té doby bylo sice čiré, ale znatelně méně bohaté ve vůni. Dalšímu prodejci se vrací víno, protože na dně „leží nějaké divné kamínky a asi je zkažené“. Kvůli stejnému problému mi nedávno volal příbuzný, že v lahvi cosi mají, jakési maličké krystalky, a jestli je zdravotně nezávadné to vypít. Kolik lahví je bez dotazu vylito netuším. Na tohle téma krásně píše Kermit Lynch, jeho vinnou stezku opravdu moc doporučuji.

leroy_corton_1966_depot_ran

A tady teď fakt nejde o nějaká vína lahvovaná úmyslně s kaly, různé věci z amfor a kdo ví jaké extravagance, tvrzení „Kvalitní víno poznáme podle toho, že je již na pohled jiskrné a bez jakékoliv známky zakalení“ prostě má i u normálních dostupných vín příliš mnoho „ale“, než aby bylo pravdivé. Voní a chutná víno příjemně i přesto, že není dokonale čiré? Pak možná pravidlo viz výše neplatí a víno je kvalitní, byť třebas ne esteticky dokonalé, i přes zákal. Možná by bylo lepší, než podobné tiskové zprávy, zkusit lidem pořádně vysvětlit, jak poznat některé jasné vady. Především starý dobrý korek furt kupa lidí neidentifikuje a má prostě jen pocit, že to víno je „nic moc“ :-) Nebo dokola opakovat, jak „pokojová teplota“ u červeného neznamená teplotu v bytě přetopeném na 26°C. To mi přijde skoro důležitější, než boj za dokonalou čirost :-)

P.S. Až se budete chystat vylít vadné (= kalné, případně pokud budete mít pocit, že jsou tam trochu znát těkavky) Leroy nebo jiné velké Burgundsko, ale ostatně i třeba staré Bordeaux či Barolo, prosím napište mi nejdříve. Rád lahve odeberu a ekologicky zneškodním ;-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails