středa 5. října 2011

Pinotová seance v Bořeticích (část II. – Francie a něco od Springera)

lignier_morey_2008Ve včerejším zápisku jsem načal moc zajímavou akci v Bořeticích především popisem degustovaných vín z Čech a Moravy (a jedním z Rakouska), dnes budu pokračovat hlavně Francií. Na začátku šlo Bourgogne Hautes Côtes de Beaune 2009 z Domaine Didier Montchovet, o kterém jsem se tu už rozepisoval, tentokrát mi přišlo o kus nepřístupnější a tvrdší než minule, ale stále dost fajn. Ovšem hned druhý představitel Burgundska velmi potěšil. Morey-Saint-Denis 2008 z Domaine Georges Lignier se prezentovalo výraznou, mladou efektní vůní, překvapivě směrem ke kvasícímu ovoci a créme de cassis. V chuti suché, čisté, ovocité, s výbornou pikantnější šťavnatou kyselinou, pěkně strukturované s linkou minerality a dobrou délkou. Bezvadně pitelné a nadprůměrné village.

Bussiere_pinot_2009

S dalším vzorkem si odskočíme z Burgundska o pár desítek kilometrů vedle. Guy Bussière (mrkněte na „přikázání“, kterými se řídí) a jeho certifikovaný biodynamický Pinot Noir 2009 z Domaine du Val De Saône představoval odrůdu ve variantě bez síry (existuje ještě víno z téže vstupní suroviny, kam bylo přidáno 30 mg/l síry před fermentací a toť vše), byť osobně bych si vyloženě nesířené víno snad ani netipnul. Aromatika je poměrně efektní, mix čerstvé třešně, zemitosti, sušené až zauzené švestky, s lehce funky odbočkami. V chuti suché, příjemně ovocité do švestek, s bezva kyselinou a výbornou stavbou, delší sladší ovocné doznívání. První pocit z přivonění a napití je „poctivé bezva červené“, odhalení lahve mne velmi potěšilo. Jeden z mých favoritů večera.

montchovet_aux_coucherias_2005Vracíme se do Burgundska (ale zůstáváme u biodynamiky), k Domaine Didier Montchovet a Beaune 1er Cru Aux Coucherias 2005. Tohle víno působilo až příliš mladě, jemně ovocitě ale dost sevřeně, mírně s živočišnou linkou. V chuti suché, středně plné, pěkná kyseliny i třísloviny a celkově povedená stavba, ale dávalo najevo, že by si mělo ještě nějakou (delší) dobu poležet v lahvi. A že zrát umí, o jednom starším ročníku jsem tu psal.

Následně jsme měli možnost srovnat Gevrey-Chambertin 2005 dvou různých domén. Nejdříve to byla Domaine Rossignol-Trapet, kde bych po přivonění přísahal na nějaký výborný Nový Zéland (měl jsem v čerstvé paměti jeden parádní od Craggy Range). Créme de cassis, přezrálejší sladké ovoce, trochu kořenitost, velmi efektní. Chuť ovšem jako by byla od jiného vína, suchá, s výraznou kyselinou a až tvrdá, šťavnatě ovocitá, dobře strukturovaná, delší. Zajímavé. Další vzorek pocházel od Domaine Trapet Pére & fils a i zde byla aromatika hodně výrazná a až lehce novosvětská. Sladce ovocitá, již naleželé a vrstevnaté, se zajímavou linkou rozmáčknutého listu konopí, lákavá a hodně příjemná. V chuti suché, výborně postavené, parádní mix ovocitosti, kyselin, minerálních tónů a to vše pěkně dlouhé. Elegantní, skvěle pitelné.

gevrey_jean_trapet_2005gevrey_rossignol_trapet_2005jara_springer

Další vzorek nás měl svést na scestí, z odhalené lahve mladého Gevrey-Chambertin jsme ve skutečnosti popíjeli již včera popisovaný Pinot Noir 2007 z vinařství Stapleton-Springer. Zda pomohla delší doba otevření a přelévání z lahve do lahve netuším, ale aromatika mi přišla otevřenější, bohatší, příjemně ovocitá a o něco komplexnější. V chuti suché, čisté, slušně stavěné, tvrdší, ale přímočařejší než vůně slibovala. Každopádně velmi pěkné, na hvězdičky ovšem dopadlo stejně jako v prvním kole, viněta burgundy nijak nepomohla.

clos_de_ormes_lignier_2003A vracíme se k Domaine Georges Lignier, tentokrát Morey-Saint-Denis 1er Cru Clos des Ormes 2003. Vůně sladkého zralého ovoce, již hodně znatelné zrání v lahvi (pro někoho až moc) a tóny uzeného, staré půdy a tak podobně. V chuti suché, plné, intenzivní, výrazněji znát alkohol, nazrálé ale stále s poměrně výrazným tříslem, komplexní, velmi slušné. Není to vyloženě připečené, jak by trojka mohla být, byť kyseliny bych klidně bral víc.

A jedeme dál, do Domaine Jacques Prieur a jejich Volnay 1er Cru Santenots 2002. Ve vůni hodně naleželé, trochu živočišnější, masité, s ovocem hodně ustupujícím. Chuť je ale stále v kondici, čistá, s dobrým mixem nazrálého ovoce do švestkového koláče, fajn kyselinou i tříslem, dobrou stavbou i délkou, stále sympatické pití. Naprosto někde jinde než další vzorek, který měl jít mnohem dříve, Marsannay Champs-Perdrix 2008 z Domaine Huguenot. Mladé čerstvé víno s vůní směrem ke třešním, ale neuvěřitelně výraznou minerální linkou, křísnutí křemenem, velmi efektní (na slepo z černého skla by to dost lidí možná poslalo směrem k bílému vínu). Suché, tvrdší, moc pěkně strukturované v chuti, intenzivně minerální, zábavné mladé červené. Nadšení.

bourgogne_pinot_anne_grossmarsannay_huguenotvolnay_santenots_jacques_prieur_2002

A za vlast padlo později i základní Bourgogne 2008 z Domaine Anne Gros, klasická ukázka proč mají i tahle „obyčejná“ vína od velkých vinařů smysl. Mladé a syrové, ale s pěknou milou čerstvou ovocitostí. Příjemná struktura, bezva kyseliny, ovocná šťavnatost, mineralita, dobrá délka… parádní snadno přístupný a zábavný pinot.

stapleton_springer_pinot_2005Nakonec jsme měli možnost srovnat pár starších pinotů od vinařství Stapleton-Springer (resp. v případě dvou z nich ještě z původního rodinného vinařství). Pinot Noir 2005 měl z nich asi nejlepší aromatiku, vrstevnatou a komplexní, mix červeného i tmavého peckového ovoce, s výraznější těkavkou (pro někoho už možná na hranici přijatelnosti). Velmi pěkně postavené v chuti, dobrá struktura, bezva kyseliny a tříslo, tvrdší a stále ještě na cestě. Toho bych doma láhev zvládl. Roučí 2003 se již hodně sunulo do marmeládových přezrálých tónů, bylo hodně naleželé, ale v chuti stále pěkně pitelné, vyvážené, daleko od nějakého zlomení. Pinot Noir 1999 byl též hodně naleželý, prakticky bez ovoce a aromaticky spíše bylinkový a směrem stará komora, půda. V chuti suché, trochu trpčí, starý vlakový vagón. Docela bych to chtěl ochutnat před dlouhou dekantací, z čerstvě otevřené lahve.

hromada_pinotu

V průměru mi Francie seděla více než naše produkty, ale je fakt, že byť typicky nešlo o velká burgundská, tak se jednalo o velmi solidní vinaře a vína cenově výš (když nepočítáme ty top věci od Springera či 1er Michlovského) než Čechy a Morava. Jiné zase Burgundsko tolik neoslovilo a projev našich vín jim seděl více než „uzené švestky, lektvary a klobásy“ (cituji jednoho vinaře). Každý ať si vybere :-) Já jsem moc rád za každoroční přechutnávku domácích pinotů po pěti letech (příští týden nás čeká druhé kolo ročníku 2006) a po pravdě na doma už pořizuji jen pár svých favoritů a moc neexperimentuji. Důvodem je, že pinoty z ČR bývají dražší než jiné odrůdy a zdaleka ne přesvědčivé. Než tři experimenty za 200+, to si raději sem tam koupím jeden kousek za 10 – 20€ od nějakého známějšího jména z Francie :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails