pátek 4. února 2011

Muscat Hamburg & Doccio a Matteo Riserva

varijanta_oplenacDnes to budou poznámky k jednomu vínu tak trochu exotickému a druhému naopak původem z oblasti z nejznámějších, Chianti. Ale začnu tím nezvyklejším. Varijanta Oplenac 2008 z vinařství Aleksandrović je zajímavá hned z několika důvodů. Pořídil jsem ji ve specializované vinotéce ve Vídni, psal o tom v závěru jednoho staršího článku, a prodavač mne varoval, že ač jde o suché rosé, tak na soutěžích jim víno chtěli zařazovat spíše mezi červená a měli s tím dost problémů. Pochází z oblasti Oplenac, tedy Srbska. A připravena je z odrůdy Muscat Hamburg (nebo též  Black Muscat, Moscato di Amburgo, Muscat Gamburgskiy etc.), jedné z mála modrých muškátových odrůd, dnes používané častěji na stolní hrozny. Ale v USA podle všeho docela jede především na sladká vína a i v Evropě na ni lze narazit. O vinařství si můžete přečíst na jejich webu, já se omezím na své degustační poznámky.

Vysoká čirá láhev, plastová záklopka, plastový špunt. Barva velmi výrazná, taková až jedovatě, lehce nazrálá na okrajích. Docela zajímavá vůně, květiny, ovoce (maliny, jahody) a evokuje spíše lehčí červené s vyšší kyselinou než rosé. V chuti suché, čisté, spíše lehčí až středně plné (alkohol ale 13%), snadno pitelné, příjemně postavené, fajn délka, něco třísla. V průběhu večera se příliš nemění a drží si projev. Nic z čeho byl lezl po zdi, ale večer zpříjemnilo, částečně samozřejmě díky tomu, že jsem pil víno z odrůdy, se kterou se rozhodně nesetkávám běžně. Ale za 11€ umím nakoupit i o dost lépe :-)

Doccio_e_MatteoDalší vzorek je vinným výletem do Toskánska, konkrétně oblasti Chianti a vinařství Caparsa. Stojí za ním Paolo Cianferoni, tradicionalista a odpůrce chemie ve vinohradu i pomocných prostředků ve sklepě, a ve sklenkách končí jeho vyzrálé Doccio a Matteo Riserva 1999. Tady si zase trochu ušetřím práci, protože dovozce na web přebásnil informace o vinařství (+ něco o oblasti původu) a ostatně napsal i něco o víně samotném. To je v zelené bordó lahvi, s kovovou záklopkou, plným korkem a velmi pěknou vinětou. Barva hlubší granátová, překvapivě jen minimálně nazrálá. Aromatika věk prozrazuje lépe a lahvové zrání se projevuje. Stále však dominuje tmavší ovoce v kombinaci s kořenitostí, živočišnými tóny, kouřem a vyčiněnou kůží. Vůně je kompaktní, elegantní a je jí moc příjemné nasávat zas a znovu. V chuti naopak věk znát méně, stále pěkné ovoce, suché, středně plné, hodně kyselin i stále ještě neohlazeného třísla, dobře postavené, strukturované, poměrně hodně dlouhé. Seriózní, vážnější víno, které neobluzuje nějakými explozivními vůněmi a chutěmi, ale spíše vyzývá k poklidnému popíjení a zkoumání celý večer. Chianti může mít, apelačních předpisů a kontrol jako by ani nebylo, spoustu různých podob, od vyloženě tragických supermarketových sajrajtů za pár korun po velká vína. Tahle podoba bavila a hodně, investovaných peněz (asi pětistovka, před rokem a něco) nelituji.

Ochutnali jste v poslední době nějaké „exotické“ víno? Nebo naopak víno z tradiční oblasti, které vás hodně potěšilo, překvapilo a překonalo očekávání?

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails