úterý 31. března 2009

Aromizace v růžovém

Růžová je kráva. Nebo možná fialová, záleží na vyladění obrazu v televizi. Růžové jsou v poslední době filmy v kině. Růžových je hromada vín. Už jsem to psal u jedněch bublinek nedávno, letošek je ve znamení vín na pomezí bílé a červené. Chrlí se to na mne ze všech stran, už mi přišlo několik mailů a vůbec. Občas mám tendenci, když je něco moc velká móda, vykašlat se na to a jít proti proudu. Jenže já mám růžovky opravdu moc rád a teď to bude vypadat, že je piju a píšu o nich, protože je to aktuálně „in“. Nu což, zůstane mi alespoň „demode“ oblečení a ošoupaný klobouk :o) Dnes to bude totiž o dvou růžových vínech. Nedávno jsme si udělali radost a po nehezkém vyčerpávajícím týdnu vyrazili na večeři do Aromi, moc příjemné restaurace s italskou kuchyní.

V Aromi skvěle vaří, byť ceny jsou o kus vyšší, než by mne bavilo (abych tam chodil pravidelně). Každopádně to vypadá, že krize je nějak nezasáhla, bylo tam totálně nabušeno. Bohužel restaurace má velkou kuřáckou část, kde kuřácká znamená „zahulená“, tam by se bývalo místo našlo snadněji a dříve než v nekuřácké. Ale nelze tam vydržet, i k baru (kde jsme čekali na uvolnění stolu a popíjeli první růžové) se to odtamtud táhne. Vada na kráse. V Aromi mají na obsáhlém vinném lístku růžovek celkem sedm, ale z toho pět z nich jsou bublinky. Už dříve jsem hýkal nadšením nad Franciacorta Cuvée Imperiale Brut z vinařství Berlucchi, tentokrát vyzkoušel jejich Max Rosé. A je to nádhera! Štavnaté, živé, ovocité, hebké a nádherně pitelné, ve stylu opravdu povedených Champagne. Složení zhruba 30% Chardonnay z Franciacorty, 30% Chardonnay z Trentina, 30% Pinot Noir z Oltrepò Pavese a 10% Pinot Blanc z Alto Adige, hrozny se docela nacestují :o) Netušíte, kdo to sem vozí? A za jakou cenu jde koupit?

Druhá láhev padla už k jídlům, šlo o Bolgheri Rosato 2007 z vinařství Michele Satta. Tenhle vinař mne nadchnul už dříve, proč tedy nezkusit jeho růžové. Jeho běžná produkce jsou různé variace na „supertoskánce“. Michelle Satta je novopečeným vinařem, zabalil původní podnikání, skoupil v Toskánsku pozemky od malých vinařů, sehnal špičkové odborníky na výpomoc a investoval do moderních technologií, ale vína rozhodně nepůsobí jako nějaký vykalkulovaný „produkt“, mají neuvěřitelný charakter a kouzlo. Rosato je směs 70% Sangiovese, 20% Cabernet Sauvignon a 10% Altri, zhruba tříhodinové poležení na slupkách a pak řízené kvašení a lahvování bez čiření. Víno doporučuje vypít do roka od lahvování. Voní to úžasně, jako první se mi vybavil sladký třešňový kompot od babičky. Znáte ho, ne? Takový ten, jak na hladině plave kupa červíků? :o) Je to spíš sladce ovocité a jemně říznuté zelenějším angreštem a rybízem, líbivější ale ne vyloženě podbízivý styl, fajn. Připomnělo mi to trochu rosé z Bergeracu, trochu cabernetová rosé z horkých jižních zemí, prostě je to své. V chuti krásně suché a čisté, překvapivě plnější, delší dochuť. Škoda na aperitiv nebo jen tak letní popíjení (sedmička na sluníčku by vás mohla dost složit), o moc lepší k jídlu. Vinař za něj chce nemalých téměř deset euro, v restauraci stojí nesmyslných víc než třikrát tolik. Ale když třeba pojedete do Itálie, zkuste ho.

 

O jídle v Aromi se asi moc rozepisovat nebudu, na to jsou lepší jiní. Ve zkratce - sushi a sashimi v italském stylu (v titulce článku) fajn, ale nic zásadního. Dýňové risotto s klobáskou marinovanou v balsamikovém octě špičkové a bezchybné, jídlo z říše snů. Spaghetti s olivovým olejem, česnekem a chilli papričkami sypané čerstvým tuňákovým tataráčkem asi nejlepší aglio olio peperoncino co jsem tu kdy jedl, tuňák navrch byl už v podstatě zbytečným luxusem. Nadchl cheescake ze sýru Ricotta pokrytý pěnou z červené řepy. Kdo má k téhle zelenině stále odpor z dob školní jídelny, mohl by se tímto jídlem velmi dobře vyléčit :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails