Minulý pátek uspořádal ve Veltlínu zajímavou degustaci Marko Jelić (twitter, fb), tématem bylo italské Collio a k tomu nějaká ta slovinská Goriška Brda, tedy oblasti spojené rozdělení hranicí, ale sdílející mnohé pokud jde o odrůdy a styly vína. Marko je nadšenec do vín všeho druhu, těch z výše uvedených oblastí především a tam má i osobní zkušenosti s vinařením, obdivovatel všemožných přírodních vinných stylů a vůbec zajímavostí. Na ochutnávku dovezl 14 různých vzorků od několika jemu sympatických producentů, cílem bylo v zásadě poradit se s potenciálními konzumenty (a několika sommeliéry a prodejci vína), co z toho by mělo smysl přivézt trochu ve větším. Degustační arch obsahoval jednoduchý dotaz chutná/nechutná, ale cítím potřebu k tomu podat přeci jen i nějaká drobná vysvětlení :-)
Azienda agricola di Vosca Francesco Pinot Grigio 2011 z Collia je výraznější plnější kulatější styl odrůdy, ale suchý a minerální až lehce do slanosti (Collio tohle má často), jinak ale spíše jednodušší. Chutná, ale při ceně 350+ bych si ho nekoupil. Vosca Friulano 2011 (aka odrůda Tokaj) je víno trochu tmavší v barvě a až parfémově voňavé do květinových tónů, trochu štiplavé, suché, čisté, plnější s lehce „mýdlovým“ dozvukem, o kus charakternější než předchozí šeďák, ale vlastně mi sedí méně, ta aromatika je až přestřelená.
Edi Keber Collio Blanco 2011 (směs 70 % Friulano, 15 % Malvasia Istriana, 15 % Ribolla Gialla, vzorek ještě s naprostým minimem dřeva a téměř jen z betonu) je víno stále velmi mladé a dost nevycválané ve vůni, divočejší, ještě s kvasnicovými tóny. Suché, silné v chuti, slušně postavené byť s lehce odtrženým alkoholem, delší, důrazné, ale chce to čas. Při ceně k pěti stovkám bych asi nekoupil, něco v něm ovšem je. Měl jsem nedávno o rok starší ročník a přišel mi o dost uhlazenější a sympatičtější.
Klinec Rebula 2009 už je odskok do Gorišky Brdy a také k delší maceraci na slupkách a výraznému omezení síry. Tmavá barva a výrazná aromatika, efektní, expresivně květinová a k tomu „bezsirné smrádky“ a lehce těkavky, chce rozdýchat. Suché, výrazné, s tříslovinami i bezva kyselinou, výborně postavené, v dochuti trochu „jablečný ohryzek“. Zní to divně, ale má to velké kouzlo :-) Klinec Jakot 2009 posouvá aromatiku do sladších květinových a medových projevů i čistějšího ovoce, v chuti suché, výrazné, bezva kyseliny, zemitost, drsnější projev. Povedené. Cena okolo sedmi stovek už je dost. Obě vína se mi líbila, dovedu si živě představit skleničku večer doma.
Ščurek Kontra 2009 (Goriška Brda, 50 % Rebula a 50% Chardonnay) jsem pil už dříve a dost mne nadchlo, i tentokrát tomu nebylo jinak. Kontra znamená, že jde tak nějak proti běžným enologickým postupům. Připraveno deset měsíců v třístovkách sudech bez síry, ovšem celé hrozny, lahvováno bez čiření a filtrace. Víno smělé a s jasným názorem :-) Výrazná barva a taková je i vůně, efektní, tak trochu bezsirně funky, svérázně ovocitá, decentně oxidativní, moc příjemná. Suché, živé, s naprosto parádní kyselinou, intenzivní, bohaté, překvapivě dobře strukturované složitější víno. Dá se to jakoby až kousat, působí velmi výživně, přirozeně pohodově. Cenu jsem si nějak zapomněl napsat, ale tohle mne baví vyloženě nekriticky a chci!!!
Renato Keber Ribolla Gialla Extreme 2006 z Collia je víno školené delší dobu na slupkách, nedávno jsem měl starší ročník a před pár dny toto stejné doma. Zlatá barva, hutnější uleželá vůně připomínající dobrou vánočku s rozinkami (láhev doma mi přišla sevřenější a postuoně více směrem čerstvějšího ovoce, ve vůni i chuti). Suché, výrazné, hutnější, delší, zajímavé strukturované bílé, ovšem chce poměrně dost času na hraní, degustační vzorek tomu nedává dostatečný prostor. Cena okolo sedmi stovek.
Franco Terpin Quinto Quarto Pinot Grigio 2010 (o vinaři už jsem se tu zmiňoval) je růžovka z rulandského šedého, tedy delší macerace na slupkách, z Terpinovo základní řady „pátá čtvrtina“, volně bych to převedl na „zbytky a dolisky“, prostě co nezapadlo jinam. Je to relativně levné, při troše štěstí okolo 250 Kč, a fajn. Růžové, trochu zaprděněji divoké, suché, s bezva kyselinou a tříslovinami, delší, sympaticky drsnější, lehčí a pěkně pitelné. Inu proč ne! Franco Terpin Ribolla Gialla 2007 má až kalně hutnou barvu (nesířeno, nefiltrováno), expresivní naleželou vůni, květinovo-zemito-cosi, opět na delší hraní. Suché, silné, hutné, delší, tříslovinné, komplikovanější bílé (oranžové) víno.
Bohužel Terpinův Jakot 2007 měl korek, škoda ho! Naštěstí tu byl ještě Franco Terpin Silias Grigio 2008, což je stoprocentní Pinot Grigio udělaný v růžové (v degustačním archu asi automatická oprava změnila Silias na Cialis, což je něco jako Viagra… ne že by to víno nemohlo fungovat podobně, ale záleží na množství) je víno tmavě růžové, hutnější, až jakoby připečeně ovocné, jahody v nálevu s kořením. Suché, silné, hromady různých zajímavých tónů a odboček, třísloviny, délka, bezva věc.
Zkusili jsme i červená. Vosca Refosco + Franconia 2010 myslím ani nemělo vinětu, šlo o dost netradiční záležitost. Refosco (známé také jako Teran či Terrano, je to jedna odrůdová rodina) je stará italská záležitost, Franconia zase dobře známá Frankovka… kterou ovšem v Colliu jinak prakticky nepotkáte. Temně fialová barva a fialky ve vůni, a také až takový moštový projev s dotykem kořenitosti. Suché, silnější, svíravé, slušné červené. Spíš zajímavost. Franco Terpin Stamas Rosso 2007 je 80 % Merlot a 20 % Cabernet Sauvignon, projev ve vůni je opět takový až moštový, trochu zvláštní, višňový likér, bonbóny s ovocem. Chuť působí normálněji, slušně postavené červené, svíravější, delší, silné, ale nic z čeho bych lezl po zdi. Síla Collia je jinde.
Tami Ramandolo 2008 je sladké víno z apelace Colli Orientali del Friuli, výrazné jantarové barvy a sladce efektně medové vůně, první dojem spíše až fortifikát. Sladké, kulaté až sirupové v chuti, na můj vkus příliš ulepené a s nedostatkem kyseliny, nemá to švih. Nedávno jsem ale doma trochu prasácky říznul velmi sladké víno půl napůl desítkovým velmi suchým ryzlinkem… a jak to fungovalo :o) Ramandolem bych si dovedl představit zapít nějakou slanou sušenou šunku nebo jím pokapat dezert či ho využít do některých omáček, ale samostatně na pití spíš nedávám.
