Minulý týden se, díky dovozci veltlin.cz, představil ve sklepě Lustermannském na Malé Straně Hans Czerny z vinařství Wimmer-Czerny v rakouském Wagramu. Svou vinařskou filozofii pro mne shrnul jednoduchou větou: „Víno jenom z hroznů.“ Zní to logicky, ale současná masová produkce taková již dávno není. Hans Czerny je (certifikovaný) biodynamický farmář, krom vína s rodinou pěstují i další plodiny a chovají různorodou zvěř, vína tak doprovázelo i něco masových pochoutek z prasátek staré rasy Mangalica. Jak sám říká, tak zvířata jsou zásadní současní (a nejde jen o kvalitní kompost) jako celek fungujícího systému, dříve šlo o úplně normální věc a dnes je u vinařství považováno spíše za zvláštnost. Hans při rozhovoru působil trochu plachým dojmem, ale vše, co spíše tiše a bez snahy přesvědčovat a vnucovat říkal, účinkovalo snad právě o to důvěryhodněji, vycházelo z jeho hluboce zakořeněného životního přístupu a zkušeností a ani v nejmenším nevypadalo jako marketingová konstrukce. Což je v kombinaci s víny, která působí neuvěřitelně kompletním způsobem a tak nějak „dávají smysl“, doslova smrtící kombinace pro mou snadno ovlivnitelnou povahu. Připočtěte poetický překlad a doplněné informace od vinaře a básníka Bogdana Trojaka a máte tu ochutnávku, na kterou se nezapomíná.
O vinařství jsem se již poměrně nadšeně zmiňoval v článku Vánoce s veltlínem ze starých keřů, a ač by šlo v úvodu doplnit informace o vývarech z ovčí vlny na odhánění srnek a pár dalších drobností, rozpustím je spíše u poznámek k vínům, přejdu rovnou k degustaci. Chutnalo se celkem 13 vzorků od vín mladičkých a čerstvě lahvovaných, z ročníku 2009, po kousky již vyzrálejší a určené k pití. Jasně dominovala, stejně jako ve vinařství, vína bílá. U úplných mlaďochů šlo spíše o příslib do budoucna, potřebují čas na lahvi. Jak už jsem napsal v úvodu, tak na těch vínech mne fascinuje jakási smysluplnost a kompletnost, byť je asi těžké si to představit. Dokonale pro mne plní to, co od vína očekávám.
Baví mne na nich vyváženost, struktura, svěžest a mineralita, přirozený a často trochu „selštější“ projev (vliv lisování celých hroznů, často ležení nějakou dobu na slupkách a fermentace za pomoci přirozených kvasinek z vinice a sklepa, bez dodávání čehokoliv navíc), ovocitost uvěřitelná a daleko od dnes módní a někdy až pravítkově nalinkované nedůvěryhodně supervýrazné, ale zároveň nic divného a zvláštního, co by mohlo odradit konzumenta „konvenčních“ vín. Naopak, fascinuje mne jejich snadná pitelnost a pochopitelnost, která se ale zároveň pojí s archivačním potenciálem pro mnoho let, díky kterému můžete objevit úplně nové projevy. Baví mne, že čerstvě otevřená láhev a víno roztočené ve sklence jde pít „jen tak“ jako příjemný představitel odrůdy, ale pokud vínu věnujete čas se rozdýchat a sklenkou zuřivě necukáte, tak nabídne bohatost, komplexitu a velký zážitek.
Následující poznámky jsou spíše rychlým shrnutím vzorků a několika málo poznámek k nim, na webu vinaře pak najdete kompletní detaily (výnosy, stáří vinic, sudy, způsob vinifikace, analytiky, doporučená archivace a tak vůbec). Při snaze o „rozbití“ dojmu na degustačních poznámky je vidět, že mi sem tam občas něco chutnalo méně, ale celkový dojem byl prostě skvělý. Tak jdeme na věc…
Blanc de Noirs 2008 Winzersekt Brut de Brut (Rulandské modré)
Klasická metoda kvašení v lahvi, Výrazná pěna na úvod, dále hezké perlení středně velkých bublinek. Svěžest, květinovo-ovocité, něco citrusů, kvasnice. V chuti hodně suché, intenzivní, mladičké a výborně pitelné, dlouhé s jemnou delikátní hořčinkou v závěru. Mladé, moc příjemné až výborné bubliny, na takhle krátkou dobu v lahvi až překvapivě. Rád bych dal celou láhev doma.
Wagramterrassen 2009 Grüner Veltliner Hefeabstich (Veltlínské zelené)
Lahvováno bez zásahu ze sudu se zachováním části CO2, bublinky ve sklence hezky víří. Víno postavené na svěžím dojmu kyselejších jablek a dostatku kyselin, hravé a snadno pitelné. V téhle mladičké podobě s výraznějším projevem kvasnic, ovšem s časem (lehce již nyní, výrazněji po roce v lahvi) se rozvíjí do různých bylinek a zasněných letních večerů. U tohoto vína pobavila odpověď na dotaz, zda používají řízené kvašení za kontroly teploty… prý v zimě, když potřebují chladit, mohou otevřít dveře do sklepa. Je to zdarma a energeticky nenáročné :o)
Roter Veltliner 2009 Fels am Wagram (Veltlínské červené)
Stará a málo pěstovaná odrůda, ale Hans Czerny na ni docela sází. Podle všeho nemá nic společného s Veltlínským zeleným, každopádně ji můžete znát jako jednoho z rodičů Neuburského (společně se Sylvánem). Svěží a poměrně dost aromatická záležitost s až nečekaným „cucavým bonbónem“ a červenými plody, což se opakuje i v plnější delší ovocité chuti. Kulatější, sladší ovocitost s decentní hořčinkou v závěru.
Fumberg 2009 Grüner Veltliner (Veltlínské zelené)
Svěží, výrazné, minerální až do křísnutí křemenem, bílý pepř. Suché, vyvážené, ovocitost a květiny, délka a opět decentní hořčinka ke konci, kyseliny a mineralita, krásné. Ve sklence se zavírá a zase otevírá, volá po klidu v lahvi
Weelfel 2007 Grüner Veltliner - Alte Reben (Veltlínské zelené, staré keře)
Hlubší barva a vyzrálejší vůně, citrusy, květiny a květinový med, kořenitost. Bohaté a evokující až dojem sladšího vína. V chuti intenzivní, bohaté a překvapivě koncentrované kopírující vůni. Trochu karamelu, lehce dotyk cukru, hodně dlouhé. Pro mne mírně nevyvážené s něčím divným v dochuti a výraznějším alkoholem, chtělo by pořádně rozdýchat a věnovat mu více času.
Felser Berg 2007 Grüner Veltliner - Reserve (Veltlínské zelené, láhev magnum)
Hodně výrazné, aromatické, bohaté s jasným vlivem dřeva a trochu exotičtějším ovocem (mango, ananas), ale stále ještě v uvěřitelné podobě. Se závěrem ve stylu lesní cesty, podhoubí. V chuti suché, s pěknou kyselinkou a sladkostí dřeva i ovoce, dlouhé. Opět trochu „modernější“ styl, prý někde dostalo snad 94 bodů ze sta, ale mně ty jejich hravější styly baví víc. Ptal jsem se na dřevo, prý jen starší sudy, ale i pro Hanse je tam dřeva víc, než by považoval za ideální. Přiznal, že se stále učí a zkouší, kde co jak funguje nejlépe.
Weelfel 2008 Riesling (Ryzlink rýnský)
Příjemný ryzlink s vůní do meruněk, suchý, čistý, řízný a vyvážený, minerální a delší. Nejkratší poznámky, ale paradoxně jedno z vín, které jsem si užil nejvíc a nechal nalít znovu.
Scheiben 2009 Weissburgunder - Alte Reben (Rulandské bílé, staré keře – 45 let)
Zde padla věta „máme ve sklenici médium“ a je to pravda, tohle víno bude jednoho dne úžasné a zprostředkuje spoustu zážitků, až bolestně na něm bylo vidět, že potřebuje čas v lahvi. Svěží, mladičké, výrazné, plnější a dlouhé, kompaktní a výborně pitelné, ale zatím skrývá svůj plný potenciál.
Mitterweg 2009 Sauvignon blanc
Aromatické, svěží se sladším ovocem a dotykem dřeva, velmi výrazné v chuti, kupa krásných kyselin, šťavnaté. Chytí a nepustí, v téhle podobě víno především na „jen tak“ pití, ale zaslouží si alespoň rok v lahvi, nabídne víc.
Mitterweg 2009 Traminer TRIO
Směs tří různých tramínů - Roter, Gewürz a Gelben Traminer. Výrazné, květinové s trochou liči a citrusů, bohatší a komplikovanější, zajímavé ale momentálně poněkud rozhárané. V chuti opět intenzivní a dlouhé, ale poněkud hrubší, s výraznější hořčinou, takové sedlácké. Dal bych mu čas.
Hammer 2008 Zweigelt traditionell
Zrálo ve velkých akátových sudech. Nijak hluboká barva, krásná mladičká ovocitá svěží vůně a totéž se opakující v chuti, peckově ovocité, dobře postavené mladé svěží červené. Vyvážené, výborně pitelné. Žádné zbytečně přezrálé hrozny a obludný alkohol, víno na celý večer.
Aeolis 2003 Zweigelt Reserve
Staré výsadby Zweigeltrebe (45 let), zrálo ve větších (300l) sudech, lahvováno na jaře 2007. Již viditelně nazrálá barva. Bohatá, komplexní vůně, ovocitost a dřevo. Suché, zralé byť ještě stále s výraznějším tříslem, delší, komplikovanější. Doba pokročila, vzorky jsem neplival a u tohoto již poznámky lehce váznou. Láhev doma bych ale zvládl určitě, hodně zaujalo.
Eiswein 2007 vom Grüner Veltliner (Veltlínské zelené)
Ledovka z veltlínu z klasicky bohatou, intenzivní medovou vůni, lehce botrytický štych a barvy & laky. Sladké, výrazné a medové v chuti s dostatkem kyseliny, připečené máslové bonbóny, velmi dlouhé. Skvělý slaďák.
Chutnal se i špek a kousky zauzeného masíčka z prasátek Mangalica, to vše obvykle doplněné nějakým kořením (tymián, rozmarýn). Nemělo to chybu a v kombinaci se šťavnatým a kořenitým veltlínem šlo o více než chutný zážitek. Prasátka prý chovají především pro sebe a čtyři děti, ale ochutnat dají i pocestným :o) Více snad napoví několik fotografií…
Závěr? Více lidí jako Hans Czerny!
