pondělí 22. září 2008

Nejlepší červená jsou z…

Nějak takhle při pondělku nemám chuť psát ani o vínech z víkendu, natožpak o nějaké degustaci z týdnů minulých. Snad později. Rozhodl jsem se ale vyrovnat s jednou větou, která mi delší dobu straší v hlavě. Zněla „Autor přistupuje k novosvětským vínům jakoby s přesvědčením, že vína z Bordeaux jsou z podstaty nejlepší na světě“ a přišla jako součást delšího textu v reakci na reportáž z uvedení vín Errazuriz na náš trh. Tenkrát jsem reagoval tak, že srovnání provádí pravidelně samo vinařství Errazuriz a tudíž i já jsem jej v článku použil. Navíc v dnešní době už pomalu přestává být smysluplné výraz „novosvětské víno“ používat, protože většina z těch nových vinařství zemí začala produkovat hromady vín v „evropském stylu“, zatímco Evropa se naopak začala přibližovat stylu vín „novosvětských“ (a jelikož je neumí, i díky hromadě regulací a apelačních zákonů, vyrábět stejně levně, pokorně se vrátí k podobě tradičnější, jinak nebude schopná konkurovat a dojede na to). Každopádně ta výše uvedená věta mi nějak přišla na mysl pokaždé, když jsem pil nějaké slušné víno odněkud ze světa a neustále mne napadala formulace z mnohých zde sepsaných recenzí, tedy „ale za stejné peníze jde koupit...“ Ano, nejspíš jsem postižen pocitem, že i v dnešní době, kdy ceny Bordeaux letí nahoru nesmyslným způsobem, tam lze nejsnáze koupit opravdu skvělé červené víno.


Je to zvláštní. Mám spoustu oblíbených vín z Čech, Moravy i třeba Chile, na která nedám dopustit. Jsou z kategorie levných i drahých, pravidelně skvělá, rozhodně doporučeníhodná. A ta nejlepší vína, která jsem kdy pil či alespoň chutnal, pocházejí v „první desítce“ (kterou jsem si teďka tak narychlo v hlavě sestavil, jinak si žebříček nevedu) sice z Francie, ale je to skoro samé Burgundsko. Přesto – když potřebuji jít na jistotu, kdybych měl zvolit láhev bez předchozího ochutnání a nechtěl riskovat, sáhnu skoro vždy po nějakém trochu známějším Bordeaux. Protože ten kvalitativní výkyv je pro mne nejméně výrazný. Prostě jsem si jist, že u nějakého bariku významnějšího château, pokud budu jen pár let starý (tj. bez většího rizika zničení špatným skladování) možná nebudu v sedmém nebi z nějakých konkrétních nuancí v chuti a vůni, ale ten základ, okolo kterého se současná produkce Bordeaux točí, mne vždy dobře zabaví. Neriskuji. Pokud řešíme nějakou slavnostnější večeři, tak skoro vždy otevírám jako první víno či aperitiv nějakou moji libůstku, víno s příběhem či zvláštnost, kterou host nejspíš neměl možnost pít, ale jako po hlavním červeném (pokud je samozřejmě odpovídající jídlo) sáhnu téměř jistě po Bordeaux. A bez problémů z nižších cenových pater žebříčku, nějakém druhém víně typu L´Heritage de Chasse-Spleen, Blasson d’Issan, Les Allées de Cantemerle, Connétable de Talbot, Lacoste-Borie...

Vlastně nevím, proč tohle neustálé srovnávání. Na jedné večeři nedávno jsem pil Barkan Reserve Merlot 2005 z Izraele (dováží Terra Vinifera), výborné plné víno, šťavnatě ovocné, příjemně doplněné zráním v sudu, dlouhé, intenzivní a krom parádního snoubení s jídlem fungovalo i samo o sobě. Stojí tři stovky, ale vlastně mne ani nenapadlo koupit si láhev domů, když za podobné peníze můžu mít Merlot v podobě Château Croix Mouton od Jean-Philippa Janoueixe. Přitom obě dvě ta vína jsou skvělá, každé jiným způsobem, obě bych si rád doma otevřel. Proč se upínat jen k jedné oblasti, když na Ukrajině prý připravují naprosto fantastický Pinot Noir (nepil jsem, pouze jeden jejich veskrze standardní Cabernet Sauvignon, ale hostitel nemohl ten pinot  vynachválit víc, skoro jsem dostal chuť letět do Kyjeva), teploty stoupají a výborný Merlot, při správném přístupu a redukci hroznů na keři, jde připravit i na Moravě?

Pro mne je to z velké části o té „sázce na jistotu“. Vína z Bordeaux (a bavíme se stále o té lepší produkci, ne průmyslových výrobcích pro supermarkety, v těchto stokorunových vínech je skoro vždy bezpečnější sáhnout po Argentině, Austrálii nebo Chile) nejsou ta, která ve mně nejčastěji rozezní nějakou tu „to je přesně ono!“ (ale sem tam se jim to podaří a pak to stojí za to!) strunu, ale je největší pravděpodobnost, že si je opravdu užiji. U Bordeaux, nezávisle na ceně lahve, se nejméně často dostavuje vyložené zklamání. Netvrdím, že „vína z Bordeaux jsou z podstaty nejlepší na světě“, ale podlehl jsem jim i tak. A když už jsem to napsal takhle veřejně, tak mne snad ta věta přestane obtěžovat :o)

P.S. Kdo pozná, odkud je fotka v úvodním odstavci tohoto zápisku, dostane další bod do místní soutěže. Ještě jsem ji nevyhlásil pořádně, ale už vám ty body píšu ;-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails