úterý 14. června 2016

Po delší době v La Degustation

Mírně předčasně, ale sešlo se dobře hlídání dětí a další faktory, takže jsem včera slavil narozeniny. A podobné příležitosti v poslední době spíš než dárky řešíme tím, že utratíme peníze v dobré restauraci. Tentokrát byl zásah do rozpočtu významný, vydali jsme se totiž zjistit, jak to po rekonstrukci (povedené, za mne) a dalších změnách vypadá v La Degustation Bohême Bourgeoise, kterou dlouhodobě považuji za domácí špičku. A musím říct, že je to stále výjimečně dobré, ač s jednou hvězdou Michelin tak úrovní se nemusí stydět před dvouhvězdami (a upřímně mne bavilo asi víc, než tříhvězdový Alain Ducasse v Londýně). Akorát je to teď poněkud víc „co za trendy proudí ze světa“ a ztratilo leccos z původní a unikátní tváře, tataráková oplatka na úvod je vlastně takovým pomrknutím na štamgasty „jste tu stále správně“… Svým způsobem mne to dříve k opakované návštěvě lákalo více než teď, kdy ten rok či dva vydržím bez svrbění prstů u rezervačního formuláře, a s klidem si vyčkám, jak se podnik dále promění a vyvine. Když člověk sleduje současné kulinářské hvězdy ze Skandinávie a jimi inspirovaných dalších míst, tak i přes téměř výhradně lokální a hodně odlišné suroviny a jejich zajímavé kombinace na mne prostě působí La Degu méně originálně než v minulosti.

Ale u jídel jsem se bavil velmi, o tom žádná. U některých jsou myslím ještě odvážnější než dříve a zákazníka „vyrazíme do mišelínské restaurace“, který si nezjistí něco o stylu a formě večeře předem, mohou trochu zaskočit. Dostat za nemalé peníze na talíři cibuli na několik způsobů a k pití k tomu pórkový džus (případně, když zvolíte vinné a ne nealko párování, veltlín od Emmericha Knolla… ale po všech těch chodech a jedenácti různých snoubeních mi přišlo, že ovocné a zeleninové nápoje ke stylu kuchyně sedí více než vína; vinné párování ale každopádně obsahuje i hodně nadprůměrné lahve) nemusí být každému po chuti :-) Mne zrovna tohle nadchlo, stejně jako mne velmi bavila kedlubna v twistu na drožďovou polévku či řepná variace s černým rybízem a kupa dalších jídel. A když o tom tak přemýšlím, tak u jídel s nějakým tím masem bylo možná zajímavější to okolo. V La Degustation bych asi zvládl být vegetariánem a abstinentem, neuvěřitelná představa! :-) I když… u cibule byl vlastně použit špek, sakra!


Mimochodem, je to od La Degu jen kousek, moc doporučuji zajít do baru L’Fleur na koktejly (bohužel jsem neudělal jedinou fotku), a to i vinným nadšencům, bublinovým tuplem. Dobré je všechno, ale vyloženě se mi líbí koktejly, které nechávají dozrát v malých šestilitrových dubových soudcích (a teď, vzhledem k zájmu, rozjíždí tak trochu soleru v normálních 225l sudech). Cenově navíc žádný úlet, na to jak je to dobré a co je s tím práce.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails