V rámci nedávné větší objednávky šumivých zásob přímo ze Španělska jsem samozřejmě přihodil i nějaký ten Corpinnat, mimo jiné též Huguet de Can Feixes Brut Nature. Tohle víno sleduji od ročníku 2010 a pár jsem chutnal i ve formátu magnum. Poprvé jsem tu psal v tomhle článku, znovu se zmiňoval třeba v souvislosti s výbornou masterclass sdružení. Za poslední roky se stylistika trochu proměnila, po fermentaci a půlroce v nerezu následuje trochu „kratší“ zrání než dříve, což stále znamená minimálně pět let (bývalo spíše k sedmi). Také se zmenšila produkce, tohoto vína nyní dělají jen okolo 26 tisíc sedmiček + pár set déle vyzrávaných magnumek. Nezměnil se nadpoloviční podíl odrůdy Parellada a dále pak Macabeo a menší díl Pinot Noir, samozřejmě ruční sběr a bioprodukce z vinic na vápenci a štěrku. Parellada jako dominantní odrůda není zas tak častá, v místě – vlastně na severní hranici Penedès a nejdále od středomořského vlivu – je nazývána Montonec alias „hrozen hory”.
Doma jsem srovnal ročník 2019 a 2018, poznámky k magnumce jsou pak z červnového pražského Corpinnat Day. Vína bez dozáže, číslované lahve, na vinětě datum odstřelu kalů jak se sluší a patří. Ročník 2019 (láhev č. 14919 odstřelena v dubnu 2025) má citronovou barvu a krásné, vytrvalé perlení malých bublinek. Vůně jasně napovídá delší školení na kalech a autolýzu kvasinek, ale je stále hodně čerstvá, veselejší a ovocnější do žlutých malvic, klasická sušené květy a minerální linka. Suché, čisté, středné plné ale s důrazem, fajn kyseliny, žlutá ovocnost, dobrá délka. Strukturované, serióznější bubliny. Ročník 2018 (láhev č. 18132, odstřel v květnu 2024) světlejší citronová barva, opět fajn jemnější perlení menších bublinek. Aromaticky trochu „podzimnější“, malvice a lehká navinulost, sušené květy a kořenitost evokující kari směs. Suché, středně plné, pěkné kyseliny, strukturované a trochu svíravé, moc dobrá délka. Působí vážněji než devatenáctka. Oboje více než povedené. Ročník 2015 Magnum strávil na kalech celých deset let. Projevem jemnější, uhlazenější, florální s trochu navinulosti a krémovostí. Suché, čisté, s jemným perlením, příjemné kyseliny, krémovost, vyvážené, delší. Elegantní kousek! K nám vinařství dováží Petrus, pokud byste nechtěli lovit po zahraničních zdrojích :-)
A když už jsme u Corpinnatu… mám docela rád vinařství Sabaté i Coca, jejich vína obecně stojí za pozornost a především v kaštanových sudech školená Reserva Familiar a Josep Coca patří mezi jedna z nejlepších vín oblasti. Právě Josep Coca Brut Nature 2015 jsem vylovil z archivu, bohužel šlo o poslední láhev, fňuk. Už jsem tu o nich psal před více než dvěma lety (a technicky se samozřejmě nic nezměnilo, veškeré detaily ve starším článku) a tenkrát právě ještě něco málo co bylo na trhu ulovil. Dnes tedy jen degustační poznámky. Trochu výraznější žlutá barva, vytrvalé perlení menších bublinek. Již jasně nazrávající aromatika, stále žluté ovoce, trochu sušené malvice, trochu toastovost, sušené květy a lehce kořenitá linka, bílý pepř. Komplexní, moc pěkné. Suché, středně plné, dobré kyseliny a šťavnatost, malvice, lehce svíravé, fajn délka. Strukturované, seriózní, výborné. V roce 2022 to bylo vyhlášeno nejlepšími katalánskými bublinami a kvalitu si drží stále. Kdo ještě láhev má, nemusí nutně otevírat, v pohodě bude dále zrát. Ale s chutí bych pil teď :-) K nám vozí Foltýn, aktuálně v nabídce ročník 2018. Ten jsem chutnal v červnu (láhev odstřel prosinec 2024) a bylo to také hodně povedené.
