 Přiznám se, že včerejší večer byl poněkud náročnější a po  dlouhé době mám nepříjemný pocit, že jsem vypil více vína, než jsem měl, takže  dnešní zápisek bude asi lehce zmatečný. Konečně se mi povedlo dorazit do vinného klubu uskupení V8,  o jehož slavnostním otevření jsem tu psal  dříve, i v době již zaběhnutého běžného provozu. A dostal odpověď na  otázky, jak to tedy funguje a fungovat bude. Krom pravidelných středečních  degustací tam lze momentálně dorazit kdykoliv mezi čtvrtou a devátou, posedět u  několika stolečků a dát si po deci z vybraných otevřených vín (včera to byl  výborný Ryzlink vlašský 2007 v pozdním od Sonberku a také jejich pálenka z  pálavy a mladý muškát, veselé víno od Horta a dvě velmi nudná vína od Kovacse,  ale poznámky váznou) či nechat otevřít celou láhev. Ceny lahví vypitých v podniku jsou  samozřejmě o něco vyšší, než když si je odnesete domů, a to o zhruba padesát  procent. V cenících lze najít i cenu třetí, která platí při odběru celého kartonu a měla by odpovídat tomu, co zaplatíte i přímo u vinaře.
Přiznám se, že včerejší večer byl poněkud náročnější a po  dlouhé době mám nepříjemný pocit, že jsem vypil více vína, než jsem měl, takže  dnešní zápisek bude asi lehce zmatečný. Konečně se mi povedlo dorazit do vinného klubu uskupení V8,  o jehož slavnostním otevření jsem tu psal  dříve, i v době již zaběhnutého běžného provozu. A dostal odpověď na  otázky, jak to tedy funguje a fungovat bude. Krom pravidelných středečních  degustací tam lze momentálně dorazit kdykoliv mezi čtvrtou a devátou, posedět u  několika stolečků a dát si po deci z vybraných otevřených vín (včera to byl  výborný Ryzlink vlašský 2007 v pozdním od Sonberku a také jejich pálenka z  pálavy a mladý muškát, veselé víno od Horta a dvě velmi nudná vína od Kovacse,  ale poznámky váznou) či nechat otevřít celou láhev. Ceny lahví vypitých v podniku jsou  samozřejmě o něco vyšší, než když si je odnesete domů, a to o zhruba padesát  procent. V cenících lze najít i cenu třetí, která platí při odběru celého kartonu a měla by odpovídat tomu, co zaplatíte i přímo u vinaře. 
 Dost velkou nevýhodou je, že k vínu dostanete tak maximálně  vodu. S nějakým jídlem (ve formě alespoň chleba a sýra) se počítá v  nejbližší době, včera se zadařilo nalézt jen slané tyčinky. Je to škoda,  protože třeba Riesling Maidenburg 2006 od Reistenu, o kterém jsem nadšeně  psal už dříve, si nějaký jídelní doprovod zaslouží (takhle jsem měl po pár  sklenkách s opravdu výraznou kyselinou problém). Obsluha je příjemná, nakonec  tam s námi vydržela i dlouho po zavírací době, ale to asi nebude pravidlem. Jo a podnik je celý nekuřácký. No a to je asi tak všechno. Snad ještě drobnost, že za celou  dobu našeho pobytu (a to mluvím o více než dvou hodinách jen v té běžné pracovní době) tam přišel pouze jeden další člověk a ten chtěl vědět, kde je ulice  Všehrdova. Škoda, vínomilci se do vinného klubu (krom naplněných ochutnávek) zatím příliš davově nehrnou.
Dost velkou nevýhodou je, že k vínu dostanete tak maximálně  vodu. S nějakým jídlem (ve formě alespoň chleba a sýra) se počítá v  nejbližší době, včera se zadařilo nalézt jen slané tyčinky. Je to škoda,  protože třeba Riesling Maidenburg 2006 od Reistenu, o kterém jsem nadšeně  psal už dříve, si nějaký jídelní doprovod zaslouží (takhle jsem měl po pár  sklenkách s opravdu výraznou kyselinou problém). Obsluha je příjemná, nakonec  tam s námi vydržela i dlouho po zavírací době, ale to asi nebude pravidlem. Jo a podnik je celý nekuřácký. No a to je asi tak všechno. Snad ještě drobnost, že za celou  dobu našeho pobytu (a to mluvím o více než dvou hodinách jen v té běžné pracovní době) tam přišel pouze jeden další člověk a ten chtěl vědět, kde je ulice  Všehrdova. Škoda, vínomilci se do vinného klubu (krom naplněných ochutnávek) zatím příliš davově nehrnou.
 Včerejší podvečer jsem trávil s hostem z Japonska, který  chce nakoupit zhruba 15 reprezentativních vzorků (cena ani moc nerozhoduje) vín  z Čech a Moravy, jež bude prezentovat špičkovým japonským kuchařům. Prostě  proto, že má naše vína velmi rád, ochutnávky vín doma dělá pravidelně a tohle  mu přišlo jako dobrý nápad, jak jim vůbec přiblížit existenci naší malé země. A  mně to přijde jako nápad skvělý! První pokus o nákup jsme učinili v Českém archivu vín a jejich provozovně  v Radotíně, ale přiznám se, že jsem byl poněkud zklamaný. Několik úlovků bylo  jistě skvělých (Pinot Noir 2005 od Sůkala, například), ale jinak mi přišel  sortiment hodně probraný, se spoustou vín poměrně starých a některých nejspíš i  za zenitem, každopádně takových, kde jednu láhev pro odvoz nebudu riskovat. Tak  trochu jsem měl pocit, že to teď celé spíš funguje jako překladiště kartonů pro  jiné jejich provozovny a prodejna, kam si místní chodí pro sudovku, spíše než  jako něco s kvalitní reprezentací vín naší vlasti (což teda dřív myslím i bylo).  Štvalo mne, jak těžko se hledají tradiční odrůdy v nějaké rozumné kvalitě,  mezinárodních odrůd tam bylo snad až příliš. Jasně, to je jen jeden obchod, ale  i celkově bylo snazší najít zajímavý Pinot Gris než suchý Veltlín či Vlašák  (Michlovského kousky z řady Vinum Palaviense bych třeba i vzal jako  reprezentanta těch sladších, ale šlo o problém viz výše – ročníky 2002 či  2003). A nakonec ani v té V8čce nebyl nákup klasik moc úspěšný, sázel jsem  na Mikros, ale vše ve vyšší přívlastkové řadě bylo s cukrem. Taková škoda.
Včerejší podvečer jsem trávil s hostem z Japonska, který  chce nakoupit zhruba 15 reprezentativních vzorků (cena ani moc nerozhoduje) vín  z Čech a Moravy, jež bude prezentovat špičkovým japonským kuchařům. Prostě  proto, že má naše vína velmi rád, ochutnávky vín doma dělá pravidelně a tohle  mu přišlo jako dobrý nápad, jak jim vůbec přiblížit existenci naší malé země. A  mně to přijde jako nápad skvělý! První pokus o nákup jsme učinili v Českém archivu vín a jejich provozovně  v Radotíně, ale přiznám se, že jsem byl poněkud zklamaný. Několik úlovků bylo  jistě skvělých (Pinot Noir 2005 od Sůkala, například), ale jinak mi přišel  sortiment hodně probraný, se spoustou vín poměrně starých a některých nejspíš i  za zenitem, každopádně takových, kde jednu láhev pro odvoz nebudu riskovat. Tak  trochu jsem měl pocit, že to teď celé spíš funguje jako překladiště kartonů pro  jiné jejich provozovny a prodejna, kam si místní chodí pro sudovku, spíše než  jako něco s kvalitní reprezentací vín naší vlasti (což teda dřív myslím i bylo).  Štvalo mne, jak těžko se hledají tradiční odrůdy v nějaké rozumné kvalitě,  mezinárodních odrůd tam bylo snad až příliš. Jasně, to je jen jeden obchod, ale  i celkově bylo snazší najít zajímavý Pinot Gris než suchý Veltlín či Vlašák  (Michlovského kousky z řady Vinum Palaviense bych třeba i vzal jako  reprezentanta těch sladších, ale šlo o problém viz výše – ročníky 2002 či  2003). A nakonec ani v té V8čce nebyl nákup klasik moc úspěšný, sázel jsem  na Mikros, ale vše ve vyšší přívlastkové řadě bylo s cukrem. Taková škoda.
Každopádně se takhle na závěr ptám. Pokud by nerozhodovala cena a bylo na vás sestavit zhruba 12 – 15  aktuálně dostupných a zaručeně kvalitních vín, jež by měla reprezentovat tuto  zemi, co by to bylo? Osobně bych rád viděl zastoupeny jak vyloženě tradiční  místní odrůdy, tak i nějaké ty mezinárodně známé (i když i na chladném ostrově Hokkaidó  nově pěstují milerku a zweigelt), aby měl degustující alespoň trochu srovnání s  tím, co důvěrně zná. Ale nenechte ve svých tipech omezovat :o)
P.S. Omluvte sníženou  kvalita fotek, cvakáno kompaktem. Mimotematicky přihazuji něco z víkendu v  podhůří Krkonoš, krásně tam sněžilo, úplná romantika :o) Na jednom záběru se  trochu chladí Vino Novello z odrůdy Teroldego, tedy italská varianta mladého  vína. Letos už jsem odzkoušel jak svatomartinské, tak Beaujolais Nouveau a  právě tu Itálii. Upřímně… je vlastně skoro jedno, co pijete :o) Globalizace v  praxi, všechna ta vína jsou na jedno brdo. Ne nutně špatná, ale nějaké zásadní  zážitky rozhodně neposkytnou. 
středa 26. listopadu 2008
Showroom V8, archiv vín a koho vybrat za ČR?
Komentáře používají Disqus
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
 

 
