úterý 9. srpna 2011

Saské pochutnání – zastavení „tradiční“

Brauhaus_am_Waldschlosschen_1Výlet do Drážďan a blízkého okolí, tedy vinařské oblasti Sasko ze včerejší hádanky, jsme samozřejmě spojili i s drobným testováním tamní gastronomie. Článek jsem si dovolil rozdělit na dvě části, srážku s gastronomií „tradiční“ a následně i „moderní“. I když po pravdě tu dnešní část jsem možná mohl vynechat, protože je všem obyvatelům ČR důvěrně známá – je to skoro to samé. Možná se můžeme hádat, jestli jejich Kartoffelklöße jsou lepší než knedlíky naše (osobně mi hlavně ta jejich varianta z mixu syrových a vařených brambor s opečenou houskou uprostřed zas tolik nesedí, je sice většinou nadýchanější než naše knedlíky, ale zároveň i podivně rozbmlemcaná… a vůbec), ale jinak si nemáme co závidět. A to včetně sem tam nerudné obsluhy, nic moc kafe, neochucených salátů na okraji talíře, obřích porcí kde jeden předkrm a jedno hlavní jídlo postačí dvěma dospělým jedincům, klíčů od záchodu na baru… jako doma! Jen teda piva mají většinou na výběr víc stylů než běžná česká hospoda :-)

Brauhaus_am_Waldschlosschen_2Jednou z oblíbených a nejen turistických destinací Drážďan je Brauhaus am Waldschlösschen (web), pivovar s restaurací a obrovskou venkovní zahrádkou s výhledem na město. Je to taková ta klasika se servírkami (občas trochu nevšímavými) v historickém oblečení a sortimentem hutné saské kuchyně – od čerstvě pečených preclíků a chleba, přes bramboračku a zásadní česko-sasko-italský předkrm „rajčata s mozarellou“ (+ vám i v pivnici tohohle typu namíchají Mojito a další koktejly ,tahle globalizace zmasakrovala už snad celý svět; tady je mají alespoň v kolonce „fancy drinks“) až po různé masové pánve, vepřová kolínka a tak. Důležité je ovšem to, že točí vlastní pivo – spodně kvašenou klasiku v normální a nefiltrované variantě, tmavý ležák (dunkel) a svrchně kvašené pivo pšeničné. Právě to poslední, Hefeweizen hell, mi sedělo asi nejvíc, byť působilo až poněkud přehnaně aromatickým dojmem. Je to takový hutnější, ovocný, kulatější styl. Ostatní byla taková úplně normální, běžní představitelé stylu. Nabízejí je za speciální ceny v případě větších porcí – tupláku nebo několikalitrové „žirafy“, ze které si točíte přímo u stolu. Aktuální specialitou bylo jablečné víno (ne cider), po pravdě dost děsná záležitost, která dala připomenout na dobu dávno minulou a obchody s lahvemi různých levných ovocných bolehlavů. Člověk ani nemusel zajet do muzea DDR, které se nachází o pár kilometrů dál :-)

Brauhaus_am_WaldschlosschenBrauhaus_am_Waldschlosschen_3Brauhaus_am_Waldschlosschen_4Brauhaus_am_Waldschlosschen_5

Jako předkrm jsme zvládli salát s nasoleným herynkem, řepou, nakládanou okurkou, cibulí a jablky. Plus trochu neochuceného listí navíc jako bonus, samozřejmě! Celkově dost sympatická rustikální záležitost, herynka v Amsterdamu to sice nepředčí, ale i tak doporučeníhodné. Druhý chod mohl být docela bezva – opečené brambory, nakládaná zelenina (+ pár neochucených listů salátu), vepřové kolínko v želé z tmavého piva – krása! Škoda jen, že chutné maso bylo kompletně utopeno v tatarce. Domácí, pravda, ale stejně. Samozřejmě nešlo vynechat Sauerbraten, marinované dušené hovězí, zde se sladkou vinně-rozinkovou omáčkou, podávané s červeným zelím a jablky, bramborovými knedlíky… a trochou neochuceného salátu. Tohle jídlo v různých variacích najdete všude a tahle byla opravdu výborná. Sice podobná nacpávačka chce pak panáka či dva na odchodnou, ale saskou kuchyni vám tu rozhodně přiblíží :-)

bitter_panakherynekSauerbratenvepr_s_tatarkou

Navíc to má celkem atmosféru, uvnitř nám na střídačku zpíval důchodcovský ženský a mužský sbor tradiční německé písně (hosté, ne oficiální program, zkoušeli je zavřít v separátním salónku, ale bylo to marné… nějaký z dalších hostů jim vždy zase otevřel a restaurant s chutí poslouchal), venku zase vystupovala zásadní kapela Anett & Friends. Příznivci televizních estrád á la „Možná přijde i kouzelník“, které v německé televizi neztrácejí na síle, si přijdou na své :-)

rizek_houbovaDo Altmarktkeller Sächsisch-Böhmisches Bierhaus (web), který jsem si přejmenoval na „hospodu česko-německého přátelství“, bych asi normálně nevlezl. Je úplně v centru a vypadá na typickou turistickou past – ale bylo tam narváno a očividně i místními rodinami s dětmi (nechápu), nic dalšího snesitelného „tradičního“ jsem v okolí neviděl a navíc odporně lilo a do odjezdu vlaku nám už moc času nezbývalo. Ale nakonec jsem návštěvy nelitoval, vtipná zkušenost. Opět mírně nevšímavý personál a rádobyhistorické oblečení, podivná výzdoba, jídelní lístek s decentně zpotvořenými českými názvy a točené Krušovice či tmavý Kozel – co víc si přát! Naštěstí tam mají i víc než přijatelný Schöfferhofer Hefeweizen (opravdu bezva je ovšem jejich varianta mixnutá s grepovým džusem).

Kartoffelklosekolinkosachsische_bohmische_kuchevyzdobapanak

Poučeni z předchozích nezdarů vynechali jsme předkrm. Stejně to nepomohlo. Můj experiment s vepřovým kolínkem skončil jasným vítězstvím masa, prostě to nešlo sníst celé. Na fotce ale alespoň vidíte rozkrojený ten německý bramborový knedlík z přílohy, kde se nacházel společně se zelím a překvapivě ne neochuceným salátem, ale jen stuhou z mrkve a trochou petržele. Stejný bonus, mrkev a petržel, šel i k druhému chodu – vepřovému řízku s vařenými bramborami. Zde dále v odvážné kombinaci s houbovou omáčkou :o) Řízek fajn (na vídeňské samozřejmě nemá), omáčka vyloženě skvělá a poctivá, dohromady to bylo… no trochu podivné. Panák na závěr se opět hodil…

prag_dresden

asfaltkaJá vás varoval už na začátku – oproti našim hospodám se to tolik neliší a i Drážďany jsou rájem vepřového :o) Domov nám připomenou i rozmlácené asfaltky v ulicích jen kousek dál od centra města a odpudivé paneláky na nesmyslných místech, které tam na**al komunista. Ale nebojte, tak děsné to zase není a celkem snadno jde narazit i na trochu jiný přístup ke gastronomii (nejen v hromadě asijských, italských a dalších restaurací), v cenových relacích přijatelných i poněkud vyšších. Ale o tom zase příště…

kranas

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails