čtvrtek 18. února 2010

Případ Rosecco, chutě ryzlinků, víno a hudba, nelahvované Barolo, …

prosecco_rose Dnes to bude opět „letem vinným světem“, upozornění na několik (minimálně pro mne) zajímavých událostí a článků, snad to něco přinese i dalším. Kupříkladu takový případ Rosecco by mohl zajímat jedno naše vinařství, které vyrábí šumivé víno stejného jména :o) Italský úřad Ispettorato centrale per il controllo della qualità dei prodotti agroalimentari zabavil 14.400 lahví takto označeného vína od vinařství Trevisiol Spumanti, mířícího na trhy v Anglii (pro Marks & Spencers, na fotografii zde v titulce původní verze jejich růžové italské šumivky), a jeho existenci označil za „agropirátství“. Jde o to, že Prosecco se nově, od vzniku DOC (apelace), již nesmí dělat jako růžové a podnik, sídlící v srdci oblasti kde se toto tradiční šumivé víno vyrábí, tak hraje na podobný zvuk názvu Rosecco a společně s další produkcí „mate zákazníka“. Lahve jako DOC Prosecco označeny nejsou, ale už ta podobnost názvu stačí. Zajímavé. Ještě nedávno bylo tohle jméno naprosto v pořádku, šlo o celkem častý „podtitulek“ označení Prosecco Rosé, ale přestalo být legální. Hezká ukázka toho, jak jasně vymezené apelace sice přinášejí mnoho dobrého, ale zároveň producenty velmi svazují.

Když jsme u té Itálie… Bruno Giacosa, jedna z legend Piemontu a producent špičkového Barola a Barbaresca, se rozhodl nelahvovat ročník 2006 svých vín a celý jej odprodat jiným podnikům. Kvalita prý nebyla dostatečná. Proti tomuto nařčení se zvedla vlna odporu ze stran jiných slavných vinařství, která vína samozřejmě již nalahvovala a prodávají. Zajímavý článek na tohle téma vyšel v Decanteru.

Prof. Jaroslav Drobník, předseda sdružení Biotrin a emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, sepsal dost fajn článek na téma BIO. V krátké a zhuštěné podobě se dotýká bio potravin jako „chutnějších“ či „zdravějších“, placebo efektu, celého fenomému jako byznysu i role v zemědělství. Nijak dlouhé, stihne přečíst každý, doporučuji :o)

tasteprofile International Riesling Foundation (www.drinkriesling.com), s jasným vědomím že „zmatený zákazník nekupuje“, přichází s jednoduchým Riesling Taste Profile. Více než 12 milionů lahví ryzlinku (letos zamýšlených k prodeji v USA) bude na vinětě obsahovat jednu z variant grafu viz obrázek vpravo. Do programu se přihlásilo pět největších producentů ryzlinku v USA a další podniky z Kanady, Německa, Francie či Austrálie. clip_image001Část z nich používala tento „graf“ již od roku 2008 a zaznamenala významný, až padesátiprocentní, růst zájmu o jejich vína. Je otázka, zda to není obecně stoupající popularitou této odrůdy. V celé záležitost jde v podstatě o to, že většina konzumentů odpoví na otázku „jaký typ vína je Ryzlink“ obvykle „sladké bílé“. Graf má jasně informovat, co přesně je v lahvi, a zároveň dát zákazníkům na vědomí, že existují i další varianty. Jednoduché a nejspíše efektivní :o)

Na stránkách Berry Bros & Rudd se objevil pěkný článek na téma Bordeaux 2009, všem nadšencům do vín z téhle úžasné části Francie doporučuji k přečtení a to včetně komentářů. Jen krátce přeložím jednu ze závěrečných vět: „Vypněte topení, prodejte auto/přebytečné orgány/děti abyste něco ušetřili a připravte se společně s námi k jízdě na horské dráze, kterou bude Bordeaux 2009.

Brněnské Divadlo Reduta a Vinná galerie pořádají 25. února v 19.00 hodin jedinečný večer, během kterého se propojí chutě a vůně nejlepších vín s hudbou napříč žánry. Podle pořadatelů se jedná zřejmě o první podobnou akci na světě.“ No neberte to! Téma „víno a hudba“ se už několikrát probíralo i tady, ochutnávky ve společnosti hudby jsou čím dál častější (byť tedy až takhle jako vyložené „snoubení“ jde o výjimečnou záležitost) a tohle vypadá na docela zajímavou akci. Seznam vzorků, jak hudebních tak vinných, najdete na webu Vinné Galerie. Pokud někdo půjdete, určitě dejte vědět, jak to celé dopadlo!

A ještě jedna zajímavost - „Izraelští archeologové našli jižně od Jeruzaléma lis na víno starý 1400 let. Pozoruhodný je svou velikostí a na svou dobu nezvyklou technologickou pokročilostí. Lis ve tvaru osmiúhelníku zaujímá prostor 6,5 krát 16,5 metru. Pochází ze šestého až sedmého století, informoval ředitel vykopávek Uzi Ad.Kompletní článek na Týden.cz.

Komentáře používají Disqus