Dobrovolně přiznávám, že k dnešnímu článku mne inspiroval Jamie Goode. Představte si ideální vinný lístek v restauraci. Takový, který by vás nutil do podniku chodit zas a znovu. Obsahoval přesně ta vína, ze kterých chcete vybírat, dával vám možnost prakticky vždy najít něco co vám zrovna sedne. A za ceny, které nepovažujete za sadisticky přestřelené. Přemýšlel jsem o tom už dříve, co bych tam tak chtěl vidět, ale mám obavu, že můj „ideál“ (a nejen cenami) by byl neprůchozí pro prakticky jakýkoliv podnik a znamenal pro provozovatele jistou zkázu :-) Prakticky vše by samozřejmě bylo možné dostat i po skleničce, to se rozumí. Možná by nakonec ani nebylo potřeba, aby byl lístek nějak extrémně dlouhý, stačilo by 30 – 40 vín, kvalitní sommeliér by určitě otevřené lahve dokázal prodat. Následující řádky můžete brát taky trochu jako „co bych vždycky chtěl mít doma v chladničce v dostatečném množství“. A budu rád, pokud se podělíte o své tipy, co by nutně musel obsahovat váš ideální (vysněný, klidně prakticky nereálný) vinný lístek.
Sice bych zařadil i nějaké vyloženě špičkové legendární lahve, ale možná tak dvě, pro případ zásadní oslavy nebo tak. Jinak bych se pohyboval cenově spíš „rozumně“, volil věci které otevírám i doma aniž bych pro ně musel hledat zvláštní příležitost. U marží by se mi líbilo totéž co navrhuje i Jamie, na levnější věci nějaké procento, u dražších fixní „korkovné“ nad rámec běžné maloobchodní ceny (případně degresivní procento, ne jako mají některé restaurace ve zvyku napálit dvoj či trojnásobek na víno za dvě stovky i za dva tisíce).
Můj ideál by nutně musel obsahovat rozumný výběr z ryzlinků – mladičké i trochu uleželejší kousky, Německo a Alsasko a určitě alespoň jeden z Čech, taky nějaký se zbytkovým cukrem třeba z Mosely. Nesměl by chybět sortiment klasických bublin, „vystačil“ bych si s pár Champagne v několika různých stylech (R&L Legras, Déthune, Tarlant a tak) a pak nějakým tím dostupnějším crémantem (z Jury, Burgundska či Alsaska). Určitě bych tam rád viděl dobrý rakouský veltlín, nebo raději tři, a také klasické Chardonnay z Burgundska (Chablis i Côte d’Or, nerez i více dřeva, zde bych možná loboval pro jednu láhev od Leroy, kdybych zrovna měl po výplatě a hodně dobrou náladu). Asi bych zařadil i šardonkové variace (resp. Pinot-Chardonnay směsky) z Dobré vinice, od Osičků a také třeba ze slovinské Movie.
Nesměla by chybět sherry, úplně by mi stačilo jedno dobré fino/manzanilla a jedno oloroso, většinu nároků by splnilo. Sladší variantu bych vynechal, to spíš z fortifikátů zařadil jednu Madeiru a jedno starší portské. A pokud by šlo o sladké víno jako takové, tak nějaké TBA z Rakouska to myslím jistí, k tomu jednu klasickou oxidativně postavenou Tokaj a máme hotovo.
Nutně bych tam musel mít alespoň dvě oranžády ze Slovinska či Itálie a také nějaké trošku „funky“ nesířené ultrapřírodní záležitosti, může být třebas z jihu Francie nebo jakékoliv jiné lokality, ideálně každý měsíc 1-2 nové kousky a točit je :-) Jo a samozřejmě žluté víno, nebo prostě nějakou oxidativní záležitost, z Jury. Samozřejmě by se mi tam líbil klasický Sauvignon z Loiry a odtamtud též nějaký povedený Chenin blanc, taky slušný tramín z Alsaska, v ideálním lístku by to být mělo, ale dokázal bych bez nich žít.
Červená? Pinot Noir v různých podobách, určitě něco klasického Burgundska, ale k tomu taky jeden či dva povedené z ČR, nějaký efektní Nový Zéland a případně Oregon. Určitě pár vín z Bordeaux a možná i Cabernet z USA, klasický Syrah od Rhôny a jeden Shiraz z Austrálie. Určitě dobré frankovky, na výběr z Rakouska, Maďarska a také nějakou naši, Ota Ševčík by byl jasná volba. Dobré Cru Beaujolais, jedno Svatovavřinecké a jeden Zweigelt, pořádné Carmenére z Chile. Madiran by se taky užil, starší Montus či Bouscassé to jistí. Asi bych zabrousil i do Španělska, možná klasickou Rioju a něco modernějšího z Bierza třeba. Jo a samozřejmě povedené Sangiovese z Itálie a taky Barbera, v tradičnějším stylu, by se mi tam líbila. Určitě něco červeného na žízeň, lehčího co funguje i nachlazené (třeba nějaký Modrý portugal), a taky slušné roséčko.
Jo, s tímhle bych dokázal žít… :-) A co vy?
