pondělí 10. července 2017

Parádní šumivá růžovka a jedna trochu utahaná

Raventós-i-Blanc-Rosé-de-Nit-2014-BrutSvátky a víkend jsem s rodinou strávil v Luhačovicích (cestou s povinnou zastávkou v Olomouci, tedy přesněji v Entrée, a zase to bylo bezva). Obešli jsme s dětmi komplet všechny tamní prameny, i ty které nejde ochutnat. Favoritem je pro mne teprve před pár lety veřejnosti zpřístupněný Nový Jubilejní, ač nebyl původně určen na pití. Ale já mám divný vkus :-) Kupu času jsme věnovali také zkoumání luhačovické gastronomie a je čím dál víc z čeho vybírat. Jen s tím vínem je to furt trochu složitější, tuplem pokud jako my chcete aktivně pít bubliny. Prostě nechápu, proč si někdo dá tu práci s výběrem masa z lokální biofarmy, bylinek a salátů od nedalekého pěstitele, doplní to místním pivem a pak servíruje bohémku demíčko. No nic. Pár lahví jsem ale ulovil a dnes se zmíním o dvou z nich. Začneme s úlovkem v zajímavé restauraci Republika v hotelu Radun, španělskou lahví od Raventós i Blanc z apelace Conca del Riu Anoia (pozor ať tomu neřeknete cava! :-), růžovkou Rosé de Nit 2014 Brut.

O vinařství už jsem se tu zmiňoval a na naše poměry netypicky obrovské množství informací má na stránkách dovozce. Na každé lahvi mají mapku apelace a hezky vyznačená místa, odkud pochází hrozny pro to které víno. Odrůdově je toto 37 % Macabeu, 37 % Xarel·lo, 18 % Parellada a k tomu 8 % Monastrell coby jediné modré odrůdy dodávají barvu. Vše hezky v biodynamice. Připraveno v nerezu, zrání klasicky na kalech v lahvi a odstřeleno na začátku letošního roku (existuje ovšem více šarží, odstřelují postupně po 18 až 30 měsících zrání, čehož tedy nejsem úplně fanouškem). Značeno coby brut, ale dozáž malá. Zaujme už barva, která je hodně světlá, bledší lososová, připomíná spíš až některé růžovky z Provence než ty obvykle dost tmavé španělské. Čerstvá, jemnější, minerální delikátní aromatika. Citrusy, pomeranč, bílý rybíz, dotyk drobných červených plodů. Suché, svěží, čisté, jemnější, harmonické, elegantní vybalancované víno. Skvělé perlení, fajn délka, projevy kopíruje vůni. Stylově to má blíže některým šampaňským Blanc de Blancs než španělským šumivým růžovkám, po pravdě, a chutná mi velmi! Seriózní záležitost, kterou ovšem chcete klopit ve velkém. Koupit jde někde od 400-500 Kč, takže bohužel už žádná lidovka na každodenní popíjení to není :-)

jan-petrak-cuvee-prestigeMezi místní gastronomické hvězdy patří restaurace Symfonie v hotelu Augustiniánský dům, kde jsem opakovaně jedl před pěti lety. Od té doby jídlo (i pití) trochu podražilo a na talířích vypadá znatelně lépe, ale po pravdě pokud jde o vlastní chuť, tak zde se žádné vyložené nadšení nedostavilo a tenkrát mi ve výsledku možná chutnalo víc. Ale je tam hezky, mají výborné velké hřiště pro děti a pokud jste náhodou v hotelu i ubytovaní, tak ze zahrady je branka rovnou na Jurkovičovu alej. Vypili jsme tam láhev Sekt Prestige Brut z vinařství Jan Petrák, což by měl být v lahvi klasickou metidou kvašený Ryzlink rýnský na kalech alespoň pět let. Z lahve jsem nijak nevyčetl ze kdy to tak může být ročníková báze nebo kdy zhruba bylo odstřeleno. Barva tmavší žlutá, slušné perlení spíše menších bublinek. V projevu je to víno trochu navinuleji ovocné, plnější, docela důrazné. Úplně na něm nepozoruji těch pět let zrání, po pravdě. Navíc jak je tam vyšší alkohol a asi ne úplně malá dozáž, tak to působí dost plně, nasládlé a tak nějak… utahaně. Možná je to jen vkusem a někdo jiný bude nadšen, ale mně tam chybí ona svěžest a určitá lehkost, která dělá suché bubliny tak zábavným pitím. Cena se pohybuje někde mezi třemi a čtyřmi stovkami, už jde o prestižnější domácí víno.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails