Jsou vína a oblasti, které možná ne přímo ignoruji, ale určitě jim nevěnuji nějak velkou pozornost. Možná k vlastní škodě, že jo, určitě se to projevuje ve slepých ochutnávkách – dostanu Chenin z Jižní Afriky či nadubovanou bílou Rioju a těžce v tom plavu. Jako součást vinného vzdělávání je tak fajn občas vybočit od svých specifických úchylek, nechat sherry ještě chvilku oxidovat a oranžové víno dál na slupkách, a nalít si třeba kalifornskou šardonku. Freemark Abbey je poměrně tradiční producent z Napa Valley, byť firma opakovaně měnila jména a majitele, do detailů asi nemá smysl zabíhat. Dobře je to sepsáno v knize Judgment of Paris, i jejich vína totiž soupeřila ve slavné degustaci roku 1976 s Francií (tím, že Cabernet skončil poslední, se moc nechlubí; Chardonnay bylo někde uprostřed a před některými prestižními vína Francie). Něco o podniku najde na na ofiko webu. Ve sklence mi skončilo jejich Chardonnay 2007. Nejdříve to bylo v konečně otevřené vinotéce a obchodu delikatesami Flavours (web), o jejichž samoobslužném degustačním Enomaticu už jsem tu psal, kde bylo společně s mladým Chardonnay vinařství GAJA, postarším ryzlinkem od Reichsgraf von Kesselstatt (1992er Piesporter Goldtröpfchen Spätlese), Barolem od Voerzia, „na čepu“ byla i mladá Ornellaia či červený Chassagne-Montrachet 1er Cru Morgeot 2008 od Lamy-Pillot. Poznámky snad časem, kartičkou s kreditem do stroje už jsem zakoupil, já „potřeboval“ zkusit hlavně to Napa Valley. A vzal nakonec láhev i domů.
Burgundská láhev, kovová záklopka a kvalitní korek, seriózní viněta, vypadá to jako celek pěkně. Tmavší žlutá barva. Již trochu naleželejší ale stále poměrně čerstvě působící vůně, především ovocná, zralé jablko a do citrusů, citron a citronová kůra, trocha tropického ovoce, dotyk koření (hřebíček). Docela decentně dřevo, máslovost a mírně vanilka a trochu kouře, nic přestřeleného. V chuti suché, poměrně plné, stále ještě ovocité, s dost výraznou páteří kyseliny (je to bez malolaktiky), minerální tón. Ona šťavnatost docela dobře maskuje vyšší alkohol, byť v teplejší dochuti cítit je, stejně jako se právě tam více projevuje dřevo, doznívání je až karamelové. Solidní, dobře pitelné, až překvapivě svěží proti tomu, co bych od Napa čekal. A vlastně, i přes ty „encyklopedické“ vůně a tak, nepůsobí vyloženě šablonovitě a nějak výrazně zmanipulovaně. Cena asi čtyři stovky.
