pátek 13. září 2013

48 vín z finále Vinaře roku 2013

valihrach_cabernet_francŽe se pro letošek stal Vinařem roku (web) opět Jožka Valihrach už víte, ostatně jsem zde psal jak o výsledcích tak živou reportáž z hodnocení finálové osmičky. Co jsem sliboval byl nějaký souhrnný pohled na 48 vzorků, které hodnotila komise domácích odborníků i Masters of Wine, a také nějaké další dojmy okolo. Za hodně důležité bych považoval číslo 83 (pro puntičkáře 82,97225). Co znamená? Jedná se o průměrné hodnocení všech finálových vín od všech hodnotitelů. Že to není, na kolekci top vín od finalistů soutěže s nejprofesionálnější hodnotící komisí u nás, zas tak moc? Ano, souhlasím, je to číslo poměrně nízké a osobně bych očekával tak o dva body více. I průměr u vítěze soutěže byl „pouhých“ 84,22. Proč tomu tak je? Zahraniční hodnotitelé, jejichž hodnocení byla (u některých až sadisticky) níže než u domácích hodnotitelů. Samozřejmě se rozhořela debata, jaký je vlastně účel hodnocení, zda jde o propagaci vína či srovnání se světovou špičkou a podobně. Je 83 na naše prý top vína málo nebo tak akorát?

klara_kollarovaPro zajímavost jsem si dal tu práci a zprůměroval i první kolo a těch několik set přihlášených vzorků, kde v komisi dominovali domácí hodnotitelé. Zde je výsledek 81,43 bodu. Přidejte k tomu, že ve finálovém hodnocení nebyl rozdíl dost přes deset bodů mezi jednotlivými odborníky ničím neobvyklým, a získáte krásnou ukázku, proč je průměr dost komplikovaná záležitost. Teoreticky by měl posloužit zákazníkovi a eliminovat extrémy (= pokud někdo ujíždí na živočišnosti a dá takovému vínu hodně bodů, ostatní hodnotitelé ho usměrní a pošlou víno níž, tj. zákazník nedostává s vysokými body něco extrémního), výsledkem ale může být i nicneříkající posun do průměru. Všechno jsou to vína okolo 82-84 bodů, což je vzhledem k současné devalvaci hodnocení a celkovému posunu nahoru kategorie, kde můžete ve světě čekat naprosto cokoliv a často už jen říká „technicky v pořádku“, což dříve plnila vína v sedmdesátkách :-)

liam_steevenson_mwProstě když už body, tak od jednotlivce a s možností sledovat vývoj a vkus konkrétního člověka a srovnat ho s vlastním. 85 bodů pro Chardonnay od člověka, jehož vkus znám, mi vždy napoví víc, než průměr velké skupiny. Mimochodem k tématu se teď opakovaně rozepisoval W. Blake Gray, naposledy při „tlaku okolí“ na hodnocení Mundus Vini. Tak dlouho do vás tepou, že jste s body mimo, až se přizpůsobíte davu. To se na Vinaři roku příliš nedělo a třeba takový Frank Smulders MW dal při pauze na svačinu celkem jasně najevo (a vypadal při tom trochu naštvaně), že vínům „nebude dávat o deset bodů víc jen proto, že jsou z Moravy.“ Běžně se pohyboval v sedmdesátkách a nad osmdesát skutečně dával jen u vín s něčím navíc. Ale abych byl fér, tak musím uznat, že některá vína zařezával možná až příliš (sedmičkový vlašák z Mikrosu je asi nejkřiklavější případ, dal mu 78 a to je „objektivně“ málo). A nebo prostě jen pořádně využíval celého rozsahu stupnice :-) Co se mi líbilo bylo, že komise nepřestřelovala sladká nějak zbytečně nahoru, mnohá suchá bílá dostala víc. Strategie sladších setů už tak nemusí nutně fungovat (hlavně když ji používají vícero účastníků…). Zároveň i nebáli ocenit domácí červená. Na tomto místě se hodí připomenout citaci jednoho z MW při debatě (až hádce) u nejspornějšího vína (zahraničí šlo leckdy s body dost dolů a domácí naopak hodně nahoru, osobně je teda taky trochu podezřívám, že to víno okamžitě poznali), Cabernetu Franc od Jožky Valihracha: „Fuck Parker!“ :-)

frank_smulders_mw

Ale konec bodů, šup na vína. Všechna jsem chutnal paralelně s hodnotící komisí v jejich tempu a z totožných lahví. Což mimo jiné znamená, že u slaďáků z mrňavých dvoudecových lahví jsem někdy lovil z lahve zbylé kapky a hodnocení je založeno na téměř homeopatickém množství (ale někdy padla i druhá lahvička) :o) Bude to trochu delší, snažil jsem se ve zkratce popsat všechna vína. Pojedeme po jednotlivých vinařích, byť hodnocení samozřejmě šlo po kategoriích. Detaily šarží a bodový průměr komise najdete na webu soutěže.

salvi_tablet

John Salvi MW se seznamuje se svým tabletem, v průběhu hodnocení jsem od něj zaslechl „I am sick of my computer.“ :-)

Vinařství Volařík se představilo solidním výrazným ovocným sektem z ročníku 2010 (Sekt cuvée Chardonnay a Sauvignon), s parádní kyselinou, plnějším, povedeným. Předvedli mladý Ryzlink vlašský 2012 řady Terroir ze Železné, plný, minerální, ale naprosto nehotový a syrový, očividně nějaké čerstvé lahvování a dost mu to uškodilo (kdyby tam Volařík dal něco připraveného k pití, tak by neskončil s bramborovou medailí ale s bronzem). Ve výsledku tak více chutnal Ryzlink vlašský 2012 z Purmice z jejich běžnější řady, suchý, živý s až perličkou na jazyku, jasným profilem místa, bezva kyselinou, vyvážený, plnější, delší. Dost fajn věc. Naopak Veltlínské zelené 2012 z Věstoňska v běžné řadě mne fakt nebavilo, aromaticky sevřené a s až trochu octovým tónem, v chuti nasládlé byť kyselina se snaží, ale celkově spíš nevyvážené. Pálava 2012 ve výběru z hroznů běžnější řady z Purmice je víno sladce aromatické, tramínové, růže, mladá mýdlovost. Sladké, hutnější, ovocnost, dobrá kyselina, nabušené, dlouhé. Proč ne. A na závěr Ryzlink vlašský 2010 ledové ze Zimního vrchu s 367,4 g/l zbytkového cukru, ve vůni zaprděnější a trochu zasmrádlé a vyžadující odvětrání, velmi sladké ale podpořeno hodně výraznou kyselinou, ovocité, dlouhé, slušné.

tanzberg_sektTanzberg Mikulov také přišel se sektem ročníku 2010, směs Chardonnay a Ryzlinku vlašského, se sladší výraznější a divočejší vůní, krásně suché a výrazné v chuti, dobré perlení, intenzivní, pěkně udělané bubliny s trochou hořčiny v závěru. V suchých vínech zkusili Ryzlink vlašský 2012 v pozdním sběru ze Železné, květinovější, kořenitý a minerální, byť celé to bylo takové zastřené a nehotové. Suché, krásné kyseliny až rýňákově, tvrdší, výrazné, ale ne úplně vyvážené. Merlot rosé 2012 Pod Pálavou ve výběru z hroznů měl pěknou výraznější barvu a solidní sladší ovocnou vůni, chuť plnější a sladce ovocná, jahoda, i přes ten cukr je to živé. Dost líbivé rosé, ale má i něco navíc. Cabernet Sauvignon 2008 pozdní sběr z Turoldu už ve vůni docela naleželý a také mírně nepříjemně „zeleninově sklepní“, tohle chtělo pořádně rozdýchat. Suché, tvrdší, dost kyselin i tříslovin, svíravější, ne úplně vyvážené. Příliš neoslovilo. Merlot 2009 výběr z hroznů Pod Pálavou byl o dost lepší, čerstvější, ovocný a kořenitý, suchý, delší, s potenciálem dál zrát, povedené domácí červené. A jejich Ryzlink vlašský 2009 ledový ze Železné byl určitě jedním z top vín soutěže, hutnější, důrazný, naleželejší s tóny podhoubí a trochou těkavek, velmi sladký ale i s kyselinou, hebký, vláčný, dlouhý. Klasická záležitost co si zaslouží 90+ bodů a průměr 85,444 spíše neodpovídá.

nove_vinarstvi_cepageNové vinařství dodalo z řady Cépage Ryzlink rýnský 2012 v pozdním sběru, víno čerstvé a spíše do květinova, ještě lehce zaprděné, suché mladé v chuti, dobrá kyselina a pitelnost, něco kořenitost. Čisté jednodušší víno, a jediné suché od nich, pro mne nic na finále podobné soutěže, ale základní moderní nerezové bílé na běžné pití. Navíc Nové vinařství poslalo do soutěže kvanta lahví a z nich až vyšla ta kolekce na finále, tohle moc nechápu, logičtější mi přijde poslat v podstatě tu hotovou kolekci a s ní bojovat (jako to udělali jiní). Cépage Rulandské bílé 2012 Výběr z hroznů tropiko vůně, žlutý melou, trochu zaprděnost, plnější nasládlé byť s kyselinou, decentní perlička, slušně udělaná přímočará líbivka. Cépage Chardonnay 2011 zemské neutrálnější ve vůni, docela vlezle nasládlé s kyselinou co bojuje marně, lehce nahořklé ke konci. Nebavilo. Cépage Rulandské bílé 2012 zemské trochu chlebovina ve vůni, výrazná sladkost s nedostatečnou kyselinou, decentní perlička, až primitivně přímočaré polosladké bílé. Tudy ne. Fantome 2012, klaret z Cabernetu Sauvignon a Pinotu Noir, ovocnější čistá techno vůně, výrazně nasládlé v chuti byť kyselina se snaží, ovocné, korektní polosladká líbivka. A na závěr Tramín 2011 ve výběru z bobulí, korektní uhlazenější voňavé sladké, které ale postrádá výraznější kyselinu. Pro mne určitě nejslabší kolekce.

cervena

Milan Sůkal bojoval s již trochu naleželým Ryzlinkem rýnským 2009 v pozdním sběru, výraznější ovocnou záležitostí do meruněk, v chuti dotyk cukru, kulatější, přístupné fajn pití, byť o chloupek víc kyseliny by mi nevadilo. Zariskoval, počítal s mezinárodními hodnotiteli co tyhle věci znají, s Chardonnay Reserva 2011 pozdní sběr, bílým výrazně na dřevě. Suché, slušně postavené, ale bohužel to dřevo lezlo ven až poněkud vulgárně, takovým tím mladým vypáleným projevem a až tyčinkou Margot. Neodvažuji se odhadovat co udělá čas. Ryzlink vlašský 2012 pozdní sběr je sice už víno polosuché, ale působilo suše, bledší, čerstvé, ještě trochu kvasnicové, osvěžující, dobře pitelné, s decentní hořčinou ke konci. Proč ne. Merlot 2009 výběr z hroznů víno kořenité, ovocné, s až dost dřevem, suché, slušně postavené, dobrá ovocitost a kyseliny, tříslo, solidní věc. Sauvignon 2012 výběr z bobulí poměrně zelená, travnatá, až novozélandsky pyrazinová vůně, ale proti tomu hodně sladká chuť, kyselina bojuje ale do nějaké harmonie to nedává. Nevím, nějak zvlášť neoslovilo. Tramín 2012 slámové velmi mladé, nijak zvlášť sladce působící ve vůni a pěkně odrůdově voňavé, květinové, velmi sladké chuti, koncentrované, ale ulepenější a něco (krom kyseliny, očividně) tomu chybí. Na Sůkala jsem se hodně těšil, už nějaký pátek jsem jeho produkci nechutnal a dříve mne docela bavila, ale bylo to pro mne nakonec trochu zklamání.

mikros_vlasakMikrosvín Mikulov zvolil zajímavou, byť trochu spornou, strategii. Přihlásil vína starší, ve dvou případech vyloženě archivy z dob dávno minulých. Na jednu stranu se mi to líbí, na druhou bych přeci jen čekal, že budou bojovat trochu současnější produkcí. Ale strategie jim vyšla a první místo uniklo nejspíš jen kvůli slabšímu červenému. Chardonnay 2011 výběr z hroznů z Rosentické hutnější, chlebové, poctivě přirozeně ovocné, vyzrálé, medovost, plné, hutné, trošku sladkosti, alkohol, délka, důraznost. Nabušené, efektní, bude se líbit mnohým, na mne trochu únavné. Ryzlink vlašský 2007 ve výběru z hroznů ze Železná víno bohaté, naleželé, medové, minerální, kořenité, dotyk podhoubí. Plné, intenzivní, zaoblené ale s fajn kyselinami, pěkná stavba a délka, dlouhé, klasické, krásné. Ano! Muškát 2011 pozdní sběr Flower line voňavější, klasická muškátovost jakoby zastříklá limetkou, sladší trochu mýdlové v chuti, kulatější. Docela zajímavé pití, trochu víc kyseliny a bavilo by mne o hodně víc. Merlot 2009 pozdní sběr Flower line již naleželejší ovocité červené, mírně balsamiko, evokuje kyselost, suché, nijak zvlášť plné, čisté, chladnější trochu trpčí červené. Proč ne, ale na zadek si z toho nesednete. Chardonnay 1999 ledové výrazná zlatá barva, bohatá komplexní naleželá vůně, medová, sladké, hebké, hutné a koncentrované, ale s kyselinou a určitou lehkostí a elegancí, tropické ovoce, krásně udělané, dlouhé, stále čerstvě působící. Krása. Ryzlink vlašský 2000 výběr z bobulí ze Zimního vrchu hodně tmavé, výrazně naleželé, intenzivní, efektní a zajímavé, decentně těkavky. Velmi hutné a tak sladké až skoro kousat to jde, málo alkoholu i kyselin a působí trochu sirupově a lepivě, kořenitý dojezd. Po pravdě ta šardonka je o třídu výš.

znovin_roseZnovín Znojmo letos bojoval dost svérázným setem, nic suchého tam nebylo a odrůdově taky žádný velký rozptyl :-) Hned dvakrát jsme ochutnali Cabernet Sauvignon 2012 pozdní sběr jako rosé. Ten z Dívčího vrchu měl efektní barvu a velmi intenzivní vůni, rybíz, zelenější rybízové listí, čerstvé, čisté, osvěžující byť s dotykem cukru, krémovost, pitelnost, krásně udělaná moderní růžovka. Varianta z Křepic (Achtele) působila ve vůni o něco zeleněji a v chuti naopak o trochu sladčeji, opět pěkně udělaná fresh věc, ale o chlup jednodušší a méně vyvážená. A pak následoval set hned tří tramínů, zajímavá ukázka jejich práce. Tramín 2012 výběr z hroznů trati U tří dubů víno se zaprděnějším mladým projev, sladké ale s nějakou tou živostí díky kyselině, příjemně postavené a slušně dlouhé, ušlo. Tramín 2009 z Dívčího vrchu taktéž ve výběru bohatší, výrazně voňavé, med, koření, růže, sladší ale něco kyseliny opět narovnává, kořenitost, délka, intenzita, docela slušný kousek. Tramín 2009 výběr z bobulí trati Dívčí hora je víno sladké, tramínově kytkové, trochu divočejší, výrazné, medovost, citrus. Sladké v chuti, intezivní, jasná odrůda, hebkost, nějaká ta kyselina, dobrá délka, efektní, dobře udělané. Jen 81 bodů si určitě nezaslouží. A jejich Ryzlink rýnský 2009 ledové trati U tří dubů je už legendární záležitost co vyhrává kde může. Intenzivní, bohaté, trochu podhoubí, lehce těkavky, klasické sladké, vůní ale naznačuje i kyseliny. Hutné, sladké, důrazné, dlouhé, koncentrované, meruňkový konfit, něco kyseliny, krásná věc. Určitě devadesátibodový slaďák.

tablet

Vinařství Proqin mne příjemně překvapilo nejen víny, ale i sázkou na bílá ročníku 2010. Ryzlink vlašský 2010 pozdní sběr naleželejší, medový, suchý, zakulacený, kořenitost, čistota, pitelnost, příjemně udělaná „základní“ věc. Rulandské bílé 2010 pozdní sběr voňavější, medové, ovocité a minerální, nadprůměrně pěkné. Plnější, kyseliny, šťavnatost, medové tóny a ovocitost, vše z vůně se tu opakuje, pěkná délka, bohatší efektní a fajn povedené bílé. Tramín 2010 výběr z hroznů trochu přímočařejší liči kompot vůně, výrazná, poměrně dost cukru v chuti a zakulacené, ale kyselina s tím pracuje dobře, chuť bohatá, výrazná, zajímavě strukturovaná. Taky se mi líbilo. Rulandské modré 2009 ve výběru z hroznů by bývalo potřebovalo víc času. Naleželejší, kořenitost, bohatší zajímavá aromatika. Suché, dobré kyseliny a něco třísla, čisté, odrůdově jasně zařaditelné, škoda trochu nepříjemně nahořklého připečeného konce. Tramín 2011 slámový poměrně oxidativní jablečně pečený styl ve vůni (což ho nejspíš stálo body), velmi sladké, bohatší, medové v chuti, slušné. Ryzlink vlašský 2011 ledový rozinkově koncentrovaný, hutný, ale zde na mne zbyl takový mikrovzorek, že jsem více nezkoumal :-)

valihrach_hibernalVinařství Josef Valihrach nevsadilo na žádné staré známé věci, ale komisi poslalo docela vyhraněnou kolekci a právem s ní uspělo. Hibernal 2012 zemský je víno velmi aromatické, výrazné a víc než efektní, černý rybíz, hluchavka. Suché, čisté, kvanta kyseliny a jakoby trochu zelenější projev, fajn struktura, charakterní zajímavá „sauvignonová“ záležitost. Lena 2012 zemská (trať Sklenářova hora) je víno také dost voňavé, trochu zemitější a aromatikou evokovalo tramín, v chuti nasládlé a mýdlově mladé se slušnou kyselinou, zajímavé, delší. Ne úplně zařaditelné, takový „jiný“ ani muškát, ani tramín. I zahraniční hodnotitele to očividně docela bavilo, dost možná prostě proto, že vzbuzovalo zájem a nešlo o víno šablonovité. Směs Cabernet Sauvignon a Merlot 2008 víno důrazné, vyzrále sladce ovocné ale i naleželejší, černý rybíz. Suché, plnější, fajn kyselina a tříslo, pěkné, dobře udělané červené. Cabernet Franc 2009 je samozřejmě trochu „úlet“, se sladkou bohatou efektní vůní, černý bez, koncentrovanou až na úroveň některých novosvětských věcí. Ale v chuti suché, čisté, dlouhé, vyvážené, dost pěkné. Po pravdě to působí až trochu přehnaně a vše vám flákne rovnou do obličeje, chybí tomu finesa, ale určitě nejlepší červené ze soutěže a jedno z top vín tam vůbec. Hádka u něj byla parádní, dostalo tuším od sedmdesátek po 95 bodů :o) Pálava 2011 výběr z hroznů bohatší, medové, botrytické, velmi sladké, hutné, koncentrované, dlouhé. Slušná věc. Chardonnay 2011 výběr z bobulí ještě násobně koncentrovanější a hutnější, bohaté, kyselina tam je a odvážně (byť marně) proti cukru bojuje, povedená věc. Ale ve slaďácích jsem měl favority jinde, Valihrach exceloval v sušším spektru :-)

hodnoceni

Uf. Tak doufám, že jsem po týdnu vín zahraničních, nedostupných či různých úletů udělal radost všem těm, kterým zde na blogu chybí normální a v obchodech běžně dostupná „konveční“ moravská produkce. Hned tak se to opakovat nebude :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails