středa 14. prosince 2011

Parádní rakouské bubliny a taky čevabčiči

brundlmayer_brut_2007V pondělním zápisku jsem se věnoval především rakouským vínům ze Sparu za pár euro, dneska poskočíme trošku výše. V jedné místní restauraci, která se snažila o gastronomii trochu sofistikovanější než řízek, jsme si dali Sekt Bründlmayer Brut 2007 (omluvte kvalitu fotky, nějak jsem si do restaurace zapomněl vzít foťák a cvakal jen telefonem; dost škoda, protože zrovna tam by si i jídlo zasloužilo fotky kvalitní). Během pití jsem tipoval směs spíše směrem bílým odrůdám a dost možná téměř čisté Chardonnay, ale ukázalo se (číšník tenhle dotaz dostal asi poprvé a nevěděl, ale v průběhu večera informace dohledal na webu a donesl), že sekt je postaven ze 40% na odrůdě Pinot Noir, 30% Chardonnay a 30% Pinot Gris, Pinot Blanc & Grüner Veltliner. Nu což :-) Z webu producenta jsem doma odlovil i další detaily. Například to, že tiché víno, které je základem tohoto sektu, prochází malolaktickou fermentací a zraje na troše kvasničných kalů ve velkých použitých dřevěných sudech. Druhotná fermentace probíhá 18 měsíců v lahvi a po degoržování je jako expediční likér použit sladký pozdní sběr Pinot Blanc 1983! Ovšem tohle jsem při pití nevěděl. A co si zapsal do poznámek?

Hodně výrazné perlení spíše malých bublinek. Velmi příjemná svěží vůně s již jasnými známkami zrání, minerální, bílé ovoce a květiny, čisté, toastová aromata, mineralita, klasické, dost šampaňský dojem. V chuti kyselina a mineralita hrají prim, víno je již naleželé, toastové, komplexní, krásné. Na bubliny spíše plnější styl a asi i o trochu méně řízné než typicky šampaňská, ale pokud se budeme bavit o slušných šampaňských a ne špičce jejich produkce, tak tenhle Bründlmayer Sekt hraje naprosto stejnou ligu. Něco na všech těch oceněních pro vinaře a pravidelných vítězstvích jeho (i starých) vín proti světové konkurenci bude :-) Dost by mne zajímalo, jak by mohl jeho sekt vypadat, kdyby na kalech v lahvi dostal třeba dvojnásobek času. Bohužel cena zde odpovídá kvalitě, v restauraci stálo zhruba 40€ (téměř stejně jako Champagne, tuším Lallier z Aÿ), u vinaře zaplatíte při alespoň šesti lahvích 20€, ve vinotéce ve Vídni dáte za jeho bubliny běžně okolo 22-25€ a český dovozce (Best Wines) za něj chce 649,- Kč. Co naděláte :-) Na svátky si doma šetřím Bründlmayerovo rosé a po téhle zkušenosti se těším ještě víc.

suppen_schartner

Láhev padla v restauraci hotelu Schartner. Na jejich webu najdete jídelní lístek s fotkami, ty moje telefonní nestojí za nic. Schválně jsme dali dva chody v lístku vyfocené a jídla vypadala… no řekněme že reklamní foto je trošku nadsázka. Ale o moc horší to nebylo, to zase ne. Restaurace se očividně snaží nabídnout jak zajímavá propracovanější jídla, tak i „klasiku“ v cenách do deseti éček (velký vepřový schnitzel, špagety „Bolognese“), díky které konkuruje podnikům v okolí (ale s modernějším prostředím, bez parohů na zdech a servírek v tradičních oděvech) a přitáhne i lyžaře z nedalekých svahů. Úroveň jídel je vysoká, hodně kvalitní suroviny (z mas otestováná křepelka, candát i jehněčí) i technické zpracování, ale úplnému nadšení přeci jen trochu chybělo. Vždycky tam byl nějaký detail, drobnost, kvůli které to prostě dokonalé nebylo :-) I tak opravdu hodně velká spokojenost.

cevabcici

Ale po pravdě nejvíc mi z celého výletu utkvěla v paměti dvě jídla, obě v takové malé tradiční hütte pod sjezdovkami. Fotku vaječného trhance se švestkovým ragů jsem dával v pondělí, dneska se podělím o čevabčiči. Tohle byla úplně jiná liga než blahé paměti školní jídelka. Jasně, rustikální jídlo a nic komplikovaného a ani na talíři se to s food-stylingem nepřehánělo, ale každá z části byla dobrá a nešizená, cibule čerstvě nakrájená, maso šťavnaté a skvěle kořeněné… co víc si přát? :-) Aby si člověk mohl dát obyč řízek nebo čevabčiči i ve skoro jakékoliv naší hospodě a doufat, že se vás kuchař nebude snažit oje**t jak to jen jde (viz aktuální depresivní galerie blafů v Reflexu). I když ono je to možná tím, že v našich hospodách stojí podobné věci méně než půlku (neplatí pro výkrmny v horských střediscích) toho co v Rakousku, že jo. Jenže dva až tři odfláklé řízky z méně kvalitního masa vám jeden opravdu dobrý nenahradí. Stejně jako vám produkt viz níže (vřele doporučuji projet složení, zdaleka ne to nejhorší se kterým se setkáte, a trochu se nad ním zamyslet) chutí nikdy nenahradí kus opravdového uzeného, kde není třeba barviv a látek pro udržení dodané vody…

moravske_uzeneTři dotazy na závěr:

  1. Vaše nejlepší bubliny, když nebudete počítat Champagne?
  2. Kde kupujete dobré uzené, takové to co vidělo skutečný kouř (tj. ne kouř tekutý či siřidla)?
  3. Kdy jste naposledy měli čevabčiči? :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails