středa 21. prosince 2011

Klasika i zajímavosti z Piemonte

bratri_buzio_3V pondělí pořádala společnost V.P.V. Praha ve Viničním altánu ochutnávku dvanácti vín z Piemonte, poměrně zajímavého mixu vín typických, méně známých i třebas trochu okrajově (bez síry) zpracovaných. Nejzastoupenějším vinařstvím bylo bio hospodařící Oreste Buzio a za něj dorazili i bratři  Andrea a Marco Buzio, byť ochutnávce dodávali lesk především svou přítomností a moc do ní nevstupovali, jen občas skrze ně dovozce, František Šamla, zjistil nějaké informace a předal je dál. Pan Šamla si s davem snad šedesátky lidí celkem poradil, sice to byla tradiční altánová hlučná akce, ale tentokrát se to celkem dalo přežít aniž by vyloženě otravovalo. Mnohem větším problémem bylo otevírání lahví až těsně před servisem, některým to myslím uškodilo, pár kousků by si možná zasloužilo i dekantaci. Ale jako rychlý pohled na jednotlivá vína se to dalo.

vpv_piemonte_bila

Dovozce má na webu k jednotlivým vínům celkem dost detailů, takže se zaměřím spíš na své dojmy a degustační poznámky. Úvodní série bílých vín mne po pravdě příliš neoslovila. Lacrima di Tufo Timorasso 2009 (Colli Tortonesi DOC) vinařství Boveri Giacomo bylo silné, výrazné hutnější bílé, bohužel znatelně naoxidované a v chuti dost disharmonické. Chtěl jsem na konci ochutnávky ověřit, zda nebyl problém jen v naší lahvi, ale nějak to nezvládl. Následovala dvě Chardonnay z Oreste Buzio (Piemonte DOC) ročníku 2010, základní nerezovka (byť nějakou dobu na kvasničných kalech) a Capriccio di fine estate, výběr hroznů ze starších keřů a fermentováno v dubových sudech. Obě vína měla takovou jedovatější žlutou barvu, šlo o korektní silnější šardonky odpovídající zpracování (žluté až tropiko ovoce, sudová varianta s trochou kouře, celkem fajn mineralita) a obě měla v chuti jakousi nepříjemnou „plastovou“ linku co mi dost vadila. Na obou také bylo jasně znát, že potřebují pořádně rozdýchat, což se jim nedostalo. Takže hodnocení berte s velkou rezervou.

vpv_piemonte_cervene

A u Oreste Buzio jsme ještě zůstali sérií čtyř červených, což už byla mnohem větší zábava. Okrajovější Grignolino Monferrato Casalese DOC 2010 (Grignolino prý znamená „mnoho pecek“, hrozny jimi oplývají) mělo méně výraznou „řidší“ rudou barvu, čerstvou sympatickou čerstvou vůni směrem do jahod, peckovin, malin… takovou mile přístupnou, jen s fajn kořenitostí navíc. Suché, čisté, lehčí, parádní kyselina, svíravější peckovo-třapinová linka, parádně pitelný kousek. To se mi prosím líbí. Barbera del Monferato DOC 2010 je samozřejmě odrůda už velmi známá a slavná (třetí nejčastější červená v Itálii a vůbec nejčastější v Piemontu), zde ale připravena úplně bez přidané síry (tj. je v ní jen to co přirozeně vznikne při fermentaci). Výraznější, čerstvé moštově ovocité aroma, tmavší, fajn. V chuti suché, čisté, čerstvé s až mírnou perličkou na úvod, pěkně ovocité, dobré tříslo i délka. Sympatický představitel stylu. vpv_piemonte_set

Piemonte Bonarda 2010 DOC je odrůdou dříve dost významnou a dnes spíš okrajovou a v podstatě ji najdete jen v Piemonte (domníval jsem se, že je populární ještě např. v Argentině, ale podle všeho jde o geneticky jinou odrůdu, byť v něčem podobnou). Opět víno připravené bez síry, s výraznější fialovou barvou, divočejší tmavě ovocitou vůní, efektní. I v chuti silné, tmavě lesně ovocité, svérázné, čisté zajímavé červené. Celkem chápu, proč se občas přidává na „ovonění“ Barbery :-) A na závěr Monferrato DOC Freisa 2010, odrůda se kterou mám zkušenost v podstatě jen od vinařství Dora Renato a strašně mne ten projev bavil. U Oreste Buzio jde o víno tmavší, divočejší, zvláštně květinovo-ovocné, opět lesní směs, jahoda, jemná kořenitost. V chuti suché, čisté, pěkný mix ovocitosti, kyselin, třísla, nijak plný dobře pitelný styl, hodně sympatické. Ta červená měla charakter a bavila mne, navíc při cenách okolo dvou stovek nijak nebrání dalším vyzkoušením doma :-)

bratri_buzionalevani_buzio

Z okrajovějších odrůd jsme nevyšli ani vzorkem Piemonte DOC Albarossa 2009 vinařství Ivaldi Franco, kde bylo ovšem extrémně znát, že tohle víno vyžaduje jiný servis (otevření dříve/dekantace, větší sklo). Albarossa je křížencem červeného základu Piemontu, odrůd Nebbiolo a Barbera, a přesto že je k dispozici okolo 70 let, tak ji moc často neuvidíte. Hodně tmavá barva, tmavě ovocitá výrazná vůně, silná, tipoval bych vliv nových sudů a to navíc amerických nebo jim podobných (je tam taková kokosovo-likérová „tyčinka Margot“ linka). Suché, silné a efektní i v chuti, k ovoci opět tyčinky Margot a možná i kávová Kofila, dobrá kyselina a stavba, delší, uhlazenější tříslo. Taková poněkud líbivější moderna, ale seriózně udělaná. A u dřeva jsme zůstali i s Ambrosia 2008 Barbera del Monferrato DOCG Superiore vinařství Oreste Buzio, kde se je tmavé ovoce s trochou (poměrně sympatických) těkavek doplněno dřevem, tóny uzeného. V chuti pěkné kyseliny a stavba, taková celkem klasická Barbera na dřevě, výborně pitelná, peckovinově ovocitá, delší, sympatická.

vpv_piemonte_sladke

Na závěr něco sladkého. Ribota Moscato d'Asti DOCG 2011 z podniku Boeri Alfonso je naprostá paráda, klasické sladké jemně perlivé Moscato s alkoholem lehce přes pět procent, momentálně na lahvi sotva dva týdny, aromatické citrusovo-muškátové, s naprosto parádní kyselinou co tomu dodává čerstvost a i přes cukr okolo 120g/l bezchybná pitelnost :-) Tohle je víno, které bude letos okolo svátků pít tchýně, babička a další příbuzenstvo. Já si nejspíš otevřu nějaké běžné tiché sucháče, ale občas jim k cukroví upiju :o) Prostě dobré mladé Moscato, co chtít víc. Navíc k dispozici v sedmičce, půlce i magnum lahvi. Ambrosia Rossa z odrůdy Malvasia Nera od vinařství Davide Beccaria je také víno s alkoholem okolo 5% a sladké, ale zde červené a poněkud svérázné. Pokud znáte červené hroznové mošty, tak tohle působí velmi podobně, jen jakoby „dolihovaně“ (tj. pro mne má pocitově blíže mošt + exogenní alkohol než částečně zkvašenému moštu). Proč ne, ale při srovnání s tím Moscatem šlo o „chudšího příbuzného“. Foglio 29 Brachetto Passito vinařství Villa Felice je slámovka vyrobená z červené odrůdy. Barvou připomene ruby porto a i projev je znovu jakoby „fortifikovaný“. Je tam celkem zajímavá ovocitost směrem do jahod, mírně těkavky a lehce jakoby „foxy“ vůně, kterou dávají vína z Vitis labrusca (byť tohle je normální vinifera). Celek sympatický :-) Výrazné, džemově sladké, silné, dokonce nějaké to tříslo, poměrně povedené. Nějaká vyšší kyselina by se mi tam dost líbila, takhle by to přeci jen vyžadovalo spojit s cantuccini nebo něčím podobným, možná nějakým ztvrdlým vánočním cukrovím v únoru :-)

vpv_piemonte_cely_set

Co jsem tak sledoval okolí, tak některá (mnohá) vína si vysloužila poměrně rozporuplné reakce, u těch bez síry i oznámení vady padlo. Rozhodně nešlo o sérii líbivek co sednou každému, ale i vzhledem k poměrně sympatickým cenám dost zajímavý set a toho, že jsem po několika měsících zase vyrazil do Altánu, protentokrát rozhodně nelituji :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails