středa 3. června 2009

Drambuie – pomoc v případě zimy

O pátečním podvečeru jsme vyrazili na výlet pod stany. Počasí nám zrovna do karet nehrálo, ale doufali jsme ve zlepšení. Taková hrášková polévka z pytlíku, když k tomu na telefonu čtete reportky z Prague Food Festivalu o krevetách, tuňácích a kdo ví čem dalším, je celkem bizarní zážitek. Ale na pytlíkovku nebyla vůbec špatná, po pravdě, tohle se Vitaně celkem povedlo. Kdo ví, kolik restaurací něco podobného kupuje ve velkém a běžně z toho vaří obědy :o) Když v sobotu výrazné zlepšení počasí nepřišlo, srabácky jsme to zabalili a jeli domů. Každopádně jsem si v hnusném, deštivém a chladném počasí ověřil, že jako zbraň proti němu skvěle funguje Drambuie, hutný likér postavený na whisky.

Vznik tohoto nápoje je obklopen příběhem, ve kterém hraje hlavní roli Charles Edward Stuart, častěji označovaný jako Bonnie Prince Charlie (gaelsky Teàrlach Eideard Stiùbhairt). Ten údajně předal, v roce 1746 po prohrané bitvě u Cullodenu a vypsání odměny na jeho hlavu, recept na Drambuie kapitánovi Johnu McKinnonovi jako odměnu za poskytnutý azyl na ostrově Skye (odkud pochází oblíbená a báječná whisky Talisker). Recept se v devatenáctém století dostal do rukou Jamesi Rossovi, hoteliérovi na ostrově Skye. Ten jej lehce upravil (vylepšil) a vyráběl nápoj pro své přátele, jeden z nich mu vymyslel jméno Drambuie – v překladu „nápoj, jež uspokojí“. Výraz dram se ve Skotsku používá také obecně pro „panáka“, dávku whisky blíže neurčené velikosti. Od rodiny Rossových recept přešel shodou náhod k jiné rodině MacKinnon, která jej od začátku dvacátého století vyrábí a prodává ve větším.

Drambuie je postaveno na malt whisky a medu s příměsí mnoha různých bylin, jistý je šafrán a velmi pravděpodobný anýz. Celé to má sirupovou konzistenci a je velmi intenzivně sladké, první kořenitě sladký úder v ústech je až ujetě výrazný, ovšem velmi rychle vystřídán horkem alkoholu. Má to 40%, takže žádná slabota (kdo čekal něco jako Bailey's se sedmnácti, byl nejspíš dost překvapen). Horko a medové tóny přetrvají v ústech velmi dlouho. Upřímně v tom nějakou výraznější (nebo starší) malt whisky necítím a skoro bych si tipoval na větší podíl nějaké mladé grain, ale kdo ví :o) Na popíjení po sklence doma je Drambuie příliš podivné, ovšem za deště a zimy v lese jde o úžasný nápoj :o) Ostatně se dříve distribuoval britskému vojsku sloužícímu v zahraničí.

Znáte Drambuie? Váš oblíbený likérový nápoj?

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails