pondělí 3. dubna 2017

Pětice francouzských a italských vermutů

martini-gran-lussoMyslím, že už jsem se o tom zmiňoval zde na blogu dříve, ale určitě si toho musel všimnout každý kdo mne sleduji na sociálních sítích. Mám rád vermuty, bez nejmenších problémů i ty opravdu sladké a klidně samostatně a nejen coby součást koktejlů, a věštím jim zářnou budoucnost :-) Vlastně si raději otevřu dobrý vermut, který způsob vzniku přiznává, než všemožná „falešná“ vína navoněná a upravená kdo ví čím, ale tvářící se jako čistý produkt hroznů. V poslední době mám vždy doma pár lahví vermutu otevřených a rád zkouším další, hlavně ze Španělska přichází stále více velmi zajímavých novinek, ale samozřejmě stará dobrá Itálie a Francie nabízí velké množství klasických kousků a prostoru ke zkoumání stále dost. Dobrovolně přiznávám, že vlastně nemám žádný problém s úplně základním Martini či Cinzanem co dneska koupíte sedmičku v obchodě za něco málo přes stovku (zrovna má akci Lidl, mimochodem), mají výrobní postup fakt zmáknutý, ale samozřejmě si znatelně více užívám vyšší řady a různé specialitky. A že dneska fakt není problém koupit v ČR leccos a navíc vám to, až na čestné výjimky typu Carpano Antica Formula či Martini Gran Lusso, neudělá žádné velké zářezy do účtu. Dneska ve zkratce pět aktuálně otevřených lahví…

noilly-prat-original-dryA začneme na jihu Francie. Mám hodně rád Noilly Prat v červené. Tahle značka je jednou z vůbec prvních ve Francii, naprostá klasika školená ve dřevě a extrémně zajímavé pití. Teď tu ovšem popíjím bílý Original Dry. Tahle verze byla původně určena hlavně pro US trh a do koktejlů, je to stále ideální základ pro klasické martini. A za mne komplexitou kvalit červeného tedy nedosahuje, byť velmi fajn je stále a do klasického suchého martini (i jen tak s tonikem) je perfektní. Nazlátlá žlutá, výrazná, sladší, kořenitá vůně, lehce dřevěný oxidativní tón. Jen lehce nasládlé v chuti, znatelnější alkohol, solidní koncentrace a dost „vinné“, jižní bylinky, rozmarýn, decentně nahořklé a kořenité, fajn.
Bude trvale v domácí baru: spíše ne

lillet-rougeLillet Rouge je další slavná tradiční klasika, aromatizované víno z Bordeaux postavené v červené podobě na odrůdě Merlot, školené v malých sudech stejně jako tamní vína, ale s přídavkem citrusů a dalších dobrot. Tmavá barva, výrazněji vinná ovocná vůně, švestky, k tomu celkem znatelně oxidace, citrusová kůra. V chuti výrazné, silné, poměrně robustní a koncentrované, opět švestky a něco naoxidovaného projevu a citrusů, třísloviny, svíravost a nahořklost chininu. Je to hodně zajímavé pití, ale dobrovolně přiznávám, že favority mám jinde. Každopádně bílá verze tohohle vína jde do klasického bondovského koktejlu Vesper, pokud jste fanoušci :-)
Bude trvale v domácí baru: spíše ne

martini-riserva-speciale-ambratoKlasické Martini je fajn a základní úroveň slušného vermutu myslím nastavuje velmi dobře (zkuste si někdy přímé srovnání s takovými těmi výrazně levnějšími značkami v supermarketech a je to vidět okamžitě), jejich top Gran Lusso hodně zajímavé (limitka postavené na piemontském víně z odrůdy Barbera, zrání ve dřevě, doplněno o koncentrované mošt Moscata vyzrávaný s bylinkovou směsí osm let v demižonech). Martini Riserva Speciale Vermouth di Torino je poměrně nová řada od roku 2015 a podle nich oslava Piemontu. K „neutrálnějšímu základu“ běžných vín používají i Langhe Nebbiolo a Moscato d’Asti, bylinné extrakty zrají v sudech z tamního dřeva. Ambrato má tmavší medovozlatou barvu. Intenzivní, sladká kořenitá vůně, efektní, s medovými tóny, květinová linka a hodně zajímavé bylinné tóny. Sladké, koncentrované v chuti, kořenité, parádně zakomponovaná nahořklost, intenzivní, bohaté a vybalancované. Baví velmi! Navíc viněta vypadá skvěle.

martini-riserva-speciale-rubinoVarianta Rubino má tmavou rubínovou barvu. Čerstvá, červeně vinně likérově kořenitá a trochu dřevitá vůně, chinin, pomerančová kůra. Poměrně silné, sladké, dobře postavené, delší, efektní. Hodně slušné, ale Ambrato mi přišlo přeci jen vybalancovanější, zde sladkost snad až příliš výrazná a trochu únavná pro samostatné pití. Ale Negroni je z toho zábavné :-)
Bude trvale v domácí baru: Ambrato ano, Rubino spíše ne

cinzano-1757-rossoCinzano je dalším z behemotů trhu s vermuty. Krom základu nabízí i řadu 1757 na počest založeni značky. Podobně jako Gran Lusso odkazuje k původním recepturám a jde o „limitovanou“ produkci číslovaných lahví, ale furt se samozřejmě bavíme o mnoha desítkách tisíc lahví ročně. Rosso má hnědočervenou barvu, moc pěknou. Výrazné sladké aroma, mix různých peckovin jako višní, datle, kořenitá linka a trochu nečekaný a dost výrazný čokoládovo-mátový tón, představte si závan čerstvě rozlomené After Eight. Komplexní, zábavné. V chuti sladkost ale s kyselinami, hodně výrazné, teplé, delší, sladce kořenité, ovocnost, bylinkovost, nahořklost. Efektní, perfektně vybalancované, tak akorát sladké. Skvělé, fakt. Přitom litrovka stojí něco málo přes tři stovky.
Bude trvale v domácí baru: ROZHODNĚ

Pijte vermuty! Jediná nevýhoda teda je, že kombinace vysokého alkoholu (16-18 %) a navíc nemalého zbytkového cukru není zrovna dietní a i gastronomické párování poněkud složitější. V tomhle směru mají třeba moje milované úplně suché bubliny dost navrch :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails