středa 22. září 2010

Tajná vína, Na nože!, víno plné mezinárodního porozumění a burgundská sázka

secret_wine Na poslední chvilku jsem stihl registraci do zajímavé (šikovně reklamní) akce www.secret-wine.com. Nápad je jednoduchý, prostě se hromadě winebloggerů, kteří mají v oblibě vína Francie, pošle balíček se třemi naprosto anonymními lahvemi. Ten, který jako první odhalí správně všechny tři, vyhrál. Hlasovat v systému lze jen jednou a neveřejně, ale samozřejmě počítají s tím, že bloggeři si nic nenechají pro sebe a o vínech něco napíší. Láhev je označená jen číslem, sady jsou různě namixované a stejné víno může mít více čísel, opisovat od ostatních tedy v podstatě nejde. Lahve mají vyměněné i špunty. Sice mi do luštění dost nešikovně přišla dovolená, ale stejně by mne zajímalo, jak nakonec dopadnu. Vivat slepé ochutnávky! Vždycky mi dodá energii, když se někde správně trefím, ale už jsem se naučil netrpět, když to úplně podělám. Naposledy jsem byl nejblíže s jedním bílým burgundským, abych o den později zařadil jihoafrickou Pinotage do Francie. Degustační svět je krutý!

„Gastronomický“ pořad Čápi s mákem na Primě mi přišel jako neuvěřitelná prasárna, na jejich další projekt, kuchařskou soutěž Na nože! se Zdeňkem Pohlreichem, Romanem Vaňkem a Evou Filipovou, jsem se naopak docela těšil. Formát je to převzatý a jelikož Ano, šéfe! se jim celkem vyvedlo, očekával jsem podobný výsledek i od tohohle. Jenže… ono to tak nějak moc nefunguje. Má to divný střih i kameru, chybí tomu tempo a atmosféra, chybějící dramatičnost dohání přeslazenými „telenovela“ momenty. Prostředí působí jak ze staré televizní inscenace a celé to vypadá tak nějak… levně. Samostatně to možná jako úterní večerní televizní oddychovka obstojí, ale ve srovnání s jakoukoliv (snadno na internetu dostupnou) zahraniční konkurencí typu Masterchef či Hell’s Kitchen je Na nože! vyloženě tristní záležitost a tak nějak nevidím jediný důvod, proč na to dál koukat. Uvidíme, jak s tím Prima uspěje, ale ze svého okolí jsem moc nadšených ohlasů neslyšel.

James Suckling, jedna z největších hvězd časopisu Wine Spectator a šéf jejich evropské sekce (zodpovědný například za hodnocení vín Bordeaux či Itálie), nedávno z časopisu odešel a dost se spekuluje, co za tím vlastně bylo (ale proti časopisu odmítá říct jediné křivé slovo). Vypadá to, že si našel novou zábavu. Startuje nový vinný web, kde naprostou většinu bude tvořit profesionálně točené video. Rozjíždí charitativní aktivity. A k tomu si připravil dvě zajímavá vína, za pomoci mexického vinaře jménem Hugo d'Acosta. Červené je směska odrůd Grenache, Mourvedre a Cinsault z Roussillonu (Francie), Zinfandelu, Grenache a Petite Sirahu z Mexika a Cabernetu Franc z Kalifornie. Bílé obsahuje odrůdy Ribolla Gialla ze Slovinska, Friulano a Pinot Grigio z Itálie a Chardonnay se Sauvignononem Blanc z Maďarska. Je to takové „symbolické“ spojení národů, politické gesto míru a porozumění… no znáte ty reklamní žvásty :o) Každopádně se mu díky nim (a velmi dobrým kontaktům) podařilo dosáhnout toho, že víno bylo určeno jako vhodné k servírování při návštěvě papeže Benedikta XVI. v Anglii. Kdo umí, ten umí…

domaine_briday_rully Před nějakou dobou jsem tu psal o „sázce“, kterou uzavřel Martin Kozák z Kupmeto s věčnými nadávači na ceny vín z Burgundska v ČR. V podstatě říkal, že nějaké snížení cen nákupy moc nenakopne. A jelikož původní termín uzávěrky již vypršel (byť akci nakonec prodloužili až do 24.9., což o něčem svědčí), zeptal jsem se na nějaké resumé. Poznatky z experimentu jsou prý takové, že prodej skrze e-shop se zvýšil, přičemž kupovala spíše soukromá klientela a v drtivé většině namíchané sady 3-6 víny po 1ks od apelace. Většina se držela generického Bourgogne a village či levnějších 1er cru (do 600Kč). Z vyšších kategorií jednoznačně dominoval zájem o Meursault. Gastronomie, hotely, vinotéky – zájem nula. Z mého pohledu šlo tedy o úspěch, snížení cen minimálně dočasně zájem o ta vína nakoplo a myslím, že pokud by obecně cenová hladina burgundských vín v ČR klesla, kupa lidí by je zařadila do pravidelných nákupů.

Dovozce učinil tento závěr: 

Klíčová otázka – zlevnit Burgundsko pro koncovou klientelu, která v tu chvíli začne tato vína kupovat? A nebo je začne kupovat jen na přímý impulz „teď je sleva“? Akce beží prakticky doteď a množství objednávek radikálně kleslo. Ceny snížit pro gastronomii nelze, byť objednávají většinou v kumulativním množství větší objemy, ale:

  • špatná platební morálka
  • vyžadování komise a s tím spojená rizika
  • požadavek na vzorky, degustace a zaškolení
  • nutné investice do klientů rsp. reklamy.

Takže v závěru jsme zase u psa, který honí vlastní ocas / stín :-)

Podle všeho měla mnohem větší ohlas akce Reisten 6+6 zdarma, to prý bylo skoro davové šílenství. Jenže… když koupím svůj oblíbený Reisten za půlku, tak se mi příště plnou cenu rozhodně nebude chtít dávat. Jsem namlsán, o kolik levněji to jde. A navíc je to slavnější producent a podobné superslevy působí podezřele. Jeden takový problém teď řeší někteří producenti vín z Nového Zélandu, jejichž vína dali jako reklamu prodejci v UK v tak velké slevové akci, až jim to vadí. Podle vinařů to totiž poškozuje jméno jejich vín, která jsou jinak vnímána jako o něco dražší a přeci jen „prémiová“. Cenotvorba není žádná sranda! :o)

Mimochodem ještě k Burgundsku… na www.vincentdancer.com najdete nádherný fotoblog z tamních vinic, doporučuju!

Komentáře používají Disqus