středa 3. května 2017

Třikrát suché Lambrusco

Cavicchioli-&-Figli-Lambrusco-Di-Sorbara-„Vigna-Del-Cristo“-2016-Frizzante-SeccoLambrusco. Už jsem se tu dříve zmiňoval, že to může být (a tradičně bylo) něco úplně jiného než všechna ta sladká průmyslová stěží vína ze supermarketů, projevem bližší limonádě, a nejlevnější víno ve čtvrtlitrové karafě na lístcích všemožných pizzerií a dalších taktrochuitalských restaurací. Oblast Emilia-Romagna, odkud většina Lambrusca pochází, nabízí mnohem více. Lambrusco je vlastně celá rodina odrůd a vín, parádních suchých (ale též bezva sladších) červených a růžových, s množstvím zajímavých projevů. Lambrusco di Sorbara je z nich asi nejstarší a nejblíže divoké révě, nejvoňavější a nejflorálnější z celé rodiny, ale také nejlehčí. Lambrusco Grasparossa (nebo také Lambrusco di Castelvetro) je nejuniverzálnější pokud jde o půdy kde se mu daří a vína z něj bývají plnější, koncentrovanější, s více tříslovinami a také o hodně tmavší. Lambrusco Maestri dává asi nejovocnější vína, někdy působí až přehnaně „falešně“ uměle, a také nejtmavší, byť komplexitou asi nedosahují výše uvedených. Lambrusco Salamino bývá docela ovocné a květinové, tmavší a krémové, často bývá i ve sladších podobách. A pak je tu ještě Lambrusco Montericco, Marani, Viadanese, Barghi, Gonzaga a další, specifická a v lecčems zajímavá. A také jednotlivé apelace, jako třeba Lambrusco Reggiano DOC, která povoluje podstatnou část nejdůležitějších Lambrusco odrůd pokud je tam jedné alespoň 85 % (a doplněna může být třebas libovolným mixem ostatních). Prostě Itálie se vším všudy :o) Teď jsem doma vypil tři vína od dovozce VinoDoc, ve všech případech šlo o tu nejvyšší třídu v jejich nabídce a vína obecně uznávaná jako velmi dobré ukázky stylu (tře sklenky Gambero Rosso, tříhvězdičkové tipy v Native wine grapes of Italy), ale cenově furt v zóně 228 – 289 Kč za láhev. Úplně jsem ta vína viděl k hutnému ragů z divočáka, různým tučným salámkům a podobně. A vlastně i k té pizze, s pořádným rajčatovým základem a zase těmi salámky a tukem. Mám hlad!

Medici-Ermete-Lambrusco-Reggiano-„Concerto”-2013-Frizzante-SeccoMedici Ermete Lambrusco Reggiano „Concerto” 2013 secco má temnou, až hutně působící barvu směrem do fialové, i pěna při nalití má tmavší odstín. Jemnější perlení, docela vytrvalé. Výraznější vůně, hroznová, lehce kořenitá a bylinková, tmavé ovoce, trocha navinulosti. Suché, docela dost kyselin a také tříslovin, pevná stavba, tmavší ovocnost, svíravost, trocha perlení. Zajímavé zábavné pití, které volá po vhodném jídle.

Cavicchioli & Figli Lambrusco Di Sorbara „Vigna Del Cristo“ 2016 Frizzante Secco má barvu výrazně světlejší, takovou lehce jedovatou malinovou. Pěkné byť nijak vytrvalé perlení. Čerstvá, svěží, energická aromatika, drobnější červené plody, maliny, velmi příjemná. Živé, hodně suché a přísnější v chuti, červená ovocnost, něco tříslovin a svíravosti, skvělá pitelnost, prostě chlastací zábavná záležitost. Možná trošku kratší, ale jinak bezva. Asi nejlepší z té trojice na samostatné pití.

Albinea-Canali-Lambrusco-Reggiano-„Foglie-Rosse“-Frizzante-SeccoAlbinea Canali Lambrusco Reggiano „Foglie Rosse“ Frizzante Secco hodně výrazné v barvě, temné, s decentním perlením. Ve vůni hroznové, dotyk kořenitosti, fajn ovocnost lákající k napití. Suché, šťavnaté v chuti, kyselinami nešetří, k tomu třísloviny a nemalá svíravost, dobrá délka. Nic složitého, žádné velké víno, volá to zase po mastných jídlech. Ale zase se to výborně pije a mizí samo.

Suché kvalitní Lambrusco má smysl. Jsou to zase trochu jiné bubliny, má úplně jinou stavbu a chuťový i aromatický profil než věci co piju běžně. Trošku jsem ho opomíjel, ale myslím, že budu mít nějaké pravidelně doma pro případ nouze, rozuměj jídla ke kterému se bude hodit :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails