Jestli všechno vyjde, tak záhy vyrazím na pár dní do Beaujolais a Burgundska. A tak se trochu „kalibruji“ před cestou. Otevřel jsem třeba Gamay Noir „Vignes d’Ecussol“ 2020 od Château Thivin (web, z nabídky ooo.wine). O vinařství a jejich produkci jsem se tu docela rozepisoval a pak znovu u vícero jejich vín, je to hodně fajn producent. Ve sklence mi skončil jejich základní kousek, „jen“ Beaujolais-Villages z jedné specifické polohy u Quincié-en-Beaujolais, z keřů ve věku okolo 50 let. Semi-karbonická macerace, nijak dlouhé školení, v burgundské lahvi pod šroubovým uzávěrem. Rubínová barva, nic vyloženě tmavého. Čerstvé, čisté, vesele „božo“ ovocné, spíše červené plody jako jahody a trochu směrem tmavších, něco kořenitosti, badyán. Suché, čisté, středně plné, s fajn kyselinou a příjemnou ovocností, lehká svíravost ale třísloviny nijak výrazné, fajn délka. Dobře udělané „chlastací“ božo s něčím navíc, to mne baví.
Na začátku ledna jsem byl v komplexu sklepů v Žernoseckém vinařství (web) a užil si s vinařem ochutnávku a moc zajímavé informace k tomu. Takové přímé srovnání čerstvých ryzlinků z obou břehů řeky, to se cení. Dobrovolně přiznávám, že přímo v těch sklepích a z tanků a sudů to všechno mělo ještě lepší, větší energii, než jakou potom nalézám v lahvích. Ale i v těch mne jejich vína přijdou obvykle fajn. Teď jsem otevřel Pinot noir 2019 pozdní sběr, který by měl být postaven primárně na surovině z Lovoše. Láhev pistole, plastová záklopka, korek lepený z drti s pevnou dvojploškou. Barva rubínová, vlastně docela tmavá, již nazrávající. Čistá, sympatická aromatika, nazrávající, červené ovoce ve spíše sušené podobě, lehká zemitost, trochu lesní podrost. Suché, čisté, středně plné, s dobrou kyselinou, spíš měkčí, slušná délka. Dřeva to asi moc nevidělo, přímočaré ale dobře pitelné, obzvláště lehce podchlazené. Proč ne, ale Čechy rozhodně umí i serióznější kousky. Každopádně mám vždycky radost z těch původních vinět, mají něco do sebe a zážitku pomáhají.
