Dnes zase taková všehochuť ze zpráv, které mne z toho či onoho důvodu v posledních dnech zaujaly. Kupříkladu dost pobavil text na webu Zdeňka Pohlreicha, podle všeho vtípek z pera Romana Vaňka a týmu Pražského kulinárního institutu: „Rozhodli jsme se zamíchat klidné vody televizního vysílání kulinářských pořadů v České republice. Dvacet let nás učí vařit herci a zpěváci. Herce a zpěváky volíme v různých anketách. Pojďme se tentokrát pro legraci pokusit zvolit kuchaře!“. Následuje výzva pro nominaci Zdeňka a pořadu Ano, šéfe! v kategoriích Osobnost televizní zábavy, Herec, Pořad roku a Seriál roku v anketě TýTý 2009. Já si tu radost udělám a nominaci pošlu :o) Při představě, že se po jiskřičce naděje v podobě Ano, šéfe! a s Italem v kuchyni opět chystá pořad, kde vaření „zábavnou soutěžní formou“ bude uvádět Halina Pawlowská, se mi zvedají chlupy na zátylku :o)
Naked Wines, dost zajímavý „moderní“ prodejce vín (propojení se sociálními sítěmi, takový ten Web 2.0 lehce sterilní design atp.), prezentuje nabídku pro jednoho schopného vinaře, který ještě nemá zastoupení v UK. Pokud se uvolí, že pro ně připraví zajímavé „základní víno“, nabízí mu financování projektu a odběr pěti až deseti tisíc bedýnek :o) Někdo má chuť nakoupit vinice (či spíše si nechat zaplatit nákup hroznů) a jít do toho? :o)
V UK se vůbec dějí věcí, asi pod tlakem krize tam zrovna zuří cenová válka a trh s vínem se otřásá. Jamie Goode si stěžuje, že prodávání Sauvignonu z Nového Zélandu za £4, pod nákupní cenou, podrývá prestiž země původu. Obchody lákají do svých útrob zákazníky na razantně snížené ceny vín a ozývají se hlasy, že jde o podporu alkoholismu a mělo by se zakázat víno a další alkohol prodávat pod nákupní cenou. Nově se v UK pije více vína z Jižní Afriky než z Francie (konkrétně 12.27 milionů bedýnek za rok, ale stále vedou vína z Austrálie, Kalifornie a Itálie). Jako smutná náhoda působí v této souvislosti zpráva o tom, že zemřel Anthony Berry, bývalý šéf (a otec toho současného) jednoho z nejstarších a nejslavnějších prodejců velkých vín Francie (ale nejen jich), Berry Bros. & Rudd. Anthony byl tradicionalista, neměl moc rád novinky a změny, kupříkladu nesnášel vystavování lahví v regálech a v jejich vlastním obchodě na St. James Street nakonec sice zavedli lehce oddělenou sekci, kde vína takto byla, ale většinu vám po výběru (buď na počítačovém terminálu stylově zapuštěném do desky dřevěného stolu či po konzultaci s jejich zaměstnancem, stačí říct představu a už vám nabízejí varianty) někdo přinese hezky ze sklepa. Až budete mít někdy cestu do Londýna, tak návštěvu tohohle obchodu nevynechte, je moc příjemným zážitkem (a navíc kousek od Buckinghamského paláce). Více jsem se rozepisoval v článku The Firm.
Máte doma vzácnou láhev, kterou potřebujete zabezpečit proti zákeřnému otevření manželkou/manželem/dětmi? Co takhle pořídit si k ní hlavolam? Vypadá docela zábavně, ale mám obavu, že lépe než jako pobavení u nějaké levné lahve na večírku to neposlouží. Do vinné chladničky láhev s podobným objektem neuložíte a představa, že do toho dám nějaké výborné víno a někdo s ním bude před otevřením půl hodiny točit, třást a jinak divně manipulovat taky není zrovna lákavá. Ale do sbírky „kravinek k vínu“, o kterých jsem tu už psal dříve (viz článek Chladnička na dvě vína se seznamem dalších blbostí), se celkem hodí :o)
Salon vín, nejvyšší vinařská soutěž v ČR (kterou tu kritizuji pravidelně, takže se opakovat nebudu), se představí krom Valtic i v Praze. U příležitosti nového ročníku Salonu vyhlásí na galavečeru v divadle Hybernia „Vinařství roku“ (nominováni Moravíno, Sonberk, Vinné sklepy Valtice, Vinselekt Michlovský, Znovín Znojmo) a druhý den bude všech sto vín ze Salonu k přechutnání tamtéž, za doprovodu cimbálovky. Lístek stojí nehezkých 650,- Kč (vstup do Salonu ve Valticích o tři stovky méně, ale nejsou v něm zahrnuta ledová/slámová vína a sekty), ovšem zase je tu jistota, že všechny lahve budou čerstvě otevřené a ne kdo ví kolik dní jako ve sklepení pod zámkem. Více informací a nákup lístků na www.vinarstviroku.cz.
V poslední době se hned několikrát objevilo v tisku a na webech v USA hodnocení vín z Maďarska, získávají tam stále větší pozornost. Fajn článek o suchých bílých byl v The New York Times (The Pour od Erica Asimova), Wine Advocate zase hodnotil Tokaj (něco na webu Vinorum). Schválně, kterému vinařství z ČR se tam jako prvnímu podaří proniknout. A tím nemyslím prodat pár bedýnek, ale získat pozornost médií :o)
Před dvěma týdny jsem tu psal o novém „bio“ logu pro EU, které má takový… zvláštní tvar. Teď se kvůli němu čertí ještě organizace LEAF (Linking Environment and Farming, jejich cílem je podporovat „zodpovědné“ farmaření a nakládání se zdroji, do programu je zapojeno i několik vinařství), která používá trochu podobné a pro zákazníka to prý bude matoucí. No nemyslím a právníci jsou zatím téhož názoru. Ale hlavně jejich logo opravdu vypadá list a nijak jinak :o)
