pátek 27. května 2011

Nejen Vranec aneb Makedonie (ne)přesvědčivá

titulka_vranecSledoval jsem poměrně slušnou návštěvnost velké ochutnávky vín z Makedonie, kterou zorganizovala Víno Revue, a přemýšlel, jak jsou vína z téhle země u nás asi vnímána. Vzhledem k tomu, že jsem opakovaně slyšel v rozhovorech padnout jméno země úplně jiné, Moldávie, asi v tom budou mít zákazníci stále ještě trochu zmatek :-) Sám mám makedonská vína spojena především s hodně nízkou cenou a tomu odpovídající kvalitou, často viděná v podobě sudovky (a leckdy tipovaná jako příměs ve vínech z Moravy) či lahvích svou vinětou jakoby někdy ze sedmdesátých let. Včerejší ochutnávka sice přesvědčila, že tahle země umí i vína skvělá, ale bohužel jejím základem byl stále důraz na nízkou cenu a kvalita pokulhávala. Což dost možná bylo způsobeno tím, že tři z pěti zúčastněných vinařství produkují přes deset milionů lahví vína ročně (resp. jedno z nich přes 17 milionů litrů vína, lahvují jen desetinu), nejmenší přítomné vinařství stále dělá přes milion litrů. A ještě jeden důležitý faktor tu sehrál roli…

imako_majestic_nalevaniDost důležité bylo, jak vlastně vinaři vnímali trh v ČR před příjezdem. Podle všeho někteří předpokládali, že kultura pití vína je tu ve stavu nepříliš ideálním (zařadili nás do vývozní kategorie po bok Běloruska či Ukrajiny) a zvolili pro prezentaci především úplně nejlevnější řady vín. Často jsme se bavili o cenách v kategorii 3 – 5€ už na regále v obchodu. A aby bylo dílo zkázy dokonáno, tak jeden z vinařů dokonce vybral spíše nasládlé záležitosti, i pro vlajkovou odrůdu Makedonie, červený Vranec. Zástupce vinařství s údivem poslouchal, že se tu od převratu hodně změnilo, na trhu jsou kvanta kvalitních vín ze zahraničí, i domácí vinaři už jsou někde úplně jinde, a že s polosladkým průmyslovým (a nejspíš bohatě docukřeným) červeným tu nejspíš díru do světa už neudělá…

skovinZ prezentovaných podniků měl jen jediný již zástupce na našem trhu, šlo o toho největšího (17.5 milionů litrů ročně, desetina do lahví), Skovin (web) ze Skopje. Zde mne zástupkyně požádala o upřímný názor a nebylo to vůbec snadné, protože právě zde byla kvalita asi nejnižší. Chardonnay 2009 nebylo téměř k pití, průmyslové uni bílé a k tomu výrazně naoxidované. Roséčko bylo snesitelné, červená o kus lepší a pitelná, jen… no docela nudná. Vranec 2009 i směs Kale 2008 (Vranec + Merlot + Cabernet Sauvignon, docela častá i u ostatních producentů) by nebyl problém pít, jen i při ceně stovku na našem trhu vlastně nevidím důvod.

majesticDruhým největším producentem (a trojkou ve velikosti v Makedonii) bylo Imako Vino (web) ze Stipu, s produkční kapacitou 10 milionů litrů. Zde právě představovali jen to nejlevnější co mají + řadu Majestic, která byla o chlup lepší (a pár centů dražší), úplně nechali doma vína vyšších řad, zpracovávaná i jinak než v nerezu. Z jedenácti různých vín bylo slušné (= taková ta průmyslová klasika) Pinot Rose Majestic 2008 a poměrně dobře pitelný taktéž Vranec Majestic 2008, kdyby musel sáhnu právě po nich. Kagor Macedonian z odrůdy Vranec byl celkem sympatické dezertní víno, s dost odlišným stylem bylinek než pravý Kagor z Moldávie (a pak si to lidi nemají plést). Ostatní vína mi přišla v lepším případě úplně neutrální a nudná, v horším (Chardonnay a Merlot Imako) i technicky nedotažená, pálivější, s divnými hořčinami. Pít bych je prostě nechtěl.

tikves_barovoTřetí v řadě je vinařství Tikveš (web) ze Skopje, na litry mají o jeden milion méně než předchozí podnik, ale zase všechno lahvují a na počet lahví (12 milionů) jde v Makedonii o producenta největšího. Zde byla kvalita, alespoň pokud jde o tu technologickou, naprosto bezproblémová. Od trošku vyšší řady Special Selection už i viněty vypadají moderně (oproti retro řadě základní) a samotná vína jsou celkem sympatické pití. Netrápil bych se s mezinárodními odrůdami. A když budete mít možnost, tak sáhnul spíš po směsce Belan + Riesling 2010 (svěží, květinovo-ovocité, trochu candy, výraznější alkohol), odrůdě Temjanika 2010 (jednoduché víno muškátového stylu) či po čerstvém, živém, krásně pitelném citrusovém R’kaciteli 2010. Ochutnaná červená, například Vranec 2010 či Alexandria Cuvee (Cabernet, Merlot, Vranec) 2009 neurazila, obyčejná pitelná technologická červená. O kus dál pak bylo Barovo 2009, jejich první „terroirové víno“ pocházející právě a jen z vinice Barovo, odrůdově Vranec a Kratošija, celkem sympatické, temné, dobře postavené ale děsně mladé.

tikves

dalvina_bila_roseDalším podnikem ze Skopje bylo vinařství Dalvina (web), momentálně s kapacitou něco přes čtyři milionů litrů, tedy zhruba 5.4 milionů lahví vína. Zde jsem dost pookřál, protože leckterá vína byla nejenom v pořádku, ale opravdu dobrá. Dokonce tak, že bych je pil rád a dobrovolně zakoupil :-) Hodně potěšilo R’kaciteli 2008, víno nejvíce připomínající dobrý zralý mikulovský medový a kořenitý vlašák. Hodně se mi líbil Astraion 2008 z odrůdy Župjanka, aromatické, čisté, svěží a krásně pitelné víno, vyvážené, s bezvadnou kyselinou, navíc zajímavé a charakterní. Ale i jejich Chardonnay 2009 bych si dal s chutí, víno to bylo ryzí, ovocité, čisté, s pěknou kyselinou, mineralitou, výborně pitelné. Příjemné překvapení. Červená, hlavně ve vyšší řadě Tiver, byla bezproblémová, byť pocitově o kus jednodušší a obyčejnější než bílá, ale technicky velmi dobře zvládnutá. Obzvláště silnější, pěkně postavený ovocný Vranec bych si dal s chutí.

dalvina_armagedonJejich superhvězdou, zástupce vinařství na něj byl očividně velmi pyšný, pak bylo cuvée Armagedon 2008 (Cabernet, Merlot, Vranec) školené osmnáct měsíců na barrique sudech z makedonského dubu. Aromaticky mi to připomnělo vína s nadužitým dubem americkým, spíše než do vanilky to šlo do kokosu, tyčinky Margot. Taková ta efektní, silná, ovocně-dřevěná moderna to byla (se zlatou medailí z Mundus Vini v Německu, jenže tu měla i základka od Skovinu, takže bych tomu nepřikládal nějak velkou důležitost), ale dobře postavená a pitelná. Makedonie se podle všeho ještě nachází ve fázi, kdy mají pocit, že výrazný projev dubového sudu = automaticky lepší víno. Ale to přejde :-)

dalvina_nalevani
bovin_dissanNejmenší z přítomných vinařství, „jen“ 1.5 milionů lahví dělají, sídlí u města Negotino a jmenuje se Bovin. Jejich bílá byla slušná (Chardonnay se zvláštní linkou burákové máslové pomazánky ve vůni i chuti, Traminec aromatický, zemitější a pěkný), ale základem produkce jsou červená. A navíc si dost věří, na regálech jejich vína začínají někde na 7€, postupují přes 12€ a u top kousků si dovolí účtovat (dost odvážně, pokud by to mělo stát podobně při případném prodeji v ČR, tak myslím moc šancí prodávat, bez opravdu aktivního tlačení pomocí degustací, nemají… a i s ním to bude dost problém) 20€ či dokonce 40€. Každopádně ta jejich červená jsou hodně slušná, spolehlivě připravená, ovocitá, výborně pitelná. A to od základních až po ta lepší cuvée. Hodně se mi líbil kořenitý, plný, delší, kulatý a dobře postavený Vranec 2009. Vína jako Alexander (Cabernet, Merlot, Vranec) či Dissan (čistý Vranec) výraznější školená na makedonských dubových sudech (opět spíš kokos než vanilka, ale vyložená dubová monstra zase nečekejte) jsou hodně slušná, moderní, ovocitá, s dobrou stavbou, tříslovinami, délkou, bohatá.

bovin_lahve
Podniky jako Dalvina či Bovin, i přesto že zdaleka nejde o menší rukodělná vinařství, bezproblémově dokazují, že Makedonie umí dělat hodně dobrá vína. Která je ale nutné vyhledat mezi záplavou jednoduchého a v lepším případě alespoň technicky dobře zvládnutého, byť průmyslového a charakter postrádajícího, vína. Kdo ví, jak to tam bude vypadat třeba za dvacet let. Prostor pro rozvoj a potenciál dělat výborná vína tam očividně je. A snad se ho chytí dostatek šikovných vinařů :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails