čtvrtek 17. prosince 2009

Masové vánoční cukroví a trocha soufflé

tatarackove_zakusky_2 Na včerejší vánoční večeři s částí rodiny se nám stále nedařilo vymyslet nějaké zajímavé jídlo, ne úplně typické a přitom ne zas tak velký experiment, aby bylo riziko, že to poděláme. A pak nás napadlo takové to klasické „linecké kolečko“, ale v poněkud jiném duchu. Přiznávám, je to lehká inspirace famózním předkrmem z restaurace La Dégustation, ale to mi radost nekazí. Je to vlastně strašně jednoduché. Vykrajovátkem si připravíte potřebné tvary z tenkých plátků chleba (nějakého hutnějšího typu) a „ztopinkujete“ je v troubě. Vysušené chlebové kolečko, srdíčko, rybičku či co vás jen napadne pak stačí vložit zpět do vykrajovátka, vytvarovat v něm lžíci hovězího tataráku (naškrábané hovězí maso, trocha sekané šalotky a kaparů, něco málo hořčice, kapka worcesteru, olivového oleje a parmazán… ale těch variant je mnohem víc) a zalepit, stejně jako u normálního lineckého kolečka s marmeládou, dalším stejným tvarem. Výsledek vypadá pěkně a hlavně je strašně dobrý!

tatarackove_zakusky
Nám posloužilo se salátem jako předkrm, ale dá se to jíst jako chlebíček rukama a myslím, že by mohlo fungovat jako skvělá zábavná chuťovka třeba na silvestrovský večer, co říkáte? Což mi připomíná, že se u nás prý letos prodá mnohem méně šampaňského (ale ten článek je jinak poněkud divný). A parmezán v mase mi zase připomněl, že v Itálii jím jde ručit za úvěr, banky ho ukládají na zrání přímo do svých prostor. Moc zajímavé. Bych chtěl vidět, jak taková Jihočeská zlatá niva (která nově od EU drží chráněné zeměpisné označení) zraje svých šest týdnů někde na přepadené bankovní pobočce a lupič vypadá zmateně, když mu do pytle cpou hromady plísně :o)

souffle
Jo a ještě jedna drobnost. K té včerejší večeři jsem páchal dezert, u kterého se už při prvním pokus zařekl, že nikdy více. Čokoládové soufflé. Poprvé jsem ho pekl v rámci Pekelné výzvy od Cuketky, měl k němu na webu pěkně polopatický návod. Při pohledu na výsledky ostatních soutěžících jsem nakonec dopadl docela dobře, ale stejně si nejsem jist, zda ta zaprasená kuchyň stála za to. Ani nevím, proč jsem to zkoušel znova. Je to deprese. Rozpuštěná čokoláda vůbec nevypadá tak krémově jako na instruktážním videu, ale spíš jako divný chuchvalec. Z bílků se nechce stát sníh. A když už je to v hrnečcích v troubě, tak i při naprosto správné teplotě prostě za avizovaných 6 až 7 minut ani náhodou nevyleze. Návštěva napjatě čeká a vy nervózně házíte pohledy na ni i do trouby a nadáváte si. A když konečně soufflé vystoupá, je velká pravděpodobnost, že střed mezitím zatuhne a nebude tekutý, v lepším případě to zůstane alespoň hezky mazlavé. Ale svoje kouzlo tenhle dezert má. Je strašně dobrý, se sklenkou portského či sladké madeiry až neřestně. Když se povede, tak si opravdu můžete gratulovat, protože i v profi kuchyních to stoprocentním pravidlem nebývá. Okolo už tak stresujících vánoc to asi ideální zákusek na experimentování není, ale pokud máte pevné nervy, tak zkuste v průběhu roku. Dobrou chuť! :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails