pondělí 10. prosince 2007

Malá velká interblogární degustace

Jak to vypadá, když se sejdou autoři několika jídelních (nebo chcete-li „food“) a vinných blogů? Vyměníme si zkušenosti a starosti s návštěvníky, nebo se navzájem pozurážíme? A nebude to vůbec takové nějaké celé trapné? Více v malé reportáži, pravda zaměřené nejvíce na zkonzumovaná vína, z páteční… degustace.

Kdo s tím nápadem přišel první vlastně není úplně jasné, jisté ale je, že do finálního stádia jej dotáhl pan Cuketka, za což mu patří dík. Akce se dále zúčastnil Matesola, Florentýna, pan Sklenička a moje maličkost. K naší velké lítosti nakonec nedorazil Ondřej „Gurmetklub“, tak snad příště. Akce se odehrávala v domácích prostorách pana Skleničky, zde nutno poděkovat za odvahu pozvat si tam podivné cizí lidi zase jemu. Někde v restauraci by to určitě nebylo ono. To je ale suchý technický popis, což? :o)

Ale já asi zábavné reportáže psát neumím, beru to celé nějak moc vážně, i když neustále tvrdím, že by víno měla být zábava. Však jsem byl také nazván „vinným hifistou“, což Matesolovi nezapomenu! Nic si od něj nekoupím a to, že Chile má nejlepší podmínky pro pěstování vína na celé planetě, mu nikdy neodkývám! Ale jinak moc příjemná akce, žádné velké hádky na osobní úrovní, spíše „vědecké“ disputace :o)

Každý donesl něco k zakousnutí, buď koupeného či případně i vlastní tvorbu. Osobně mne nejvíc dostal Skleničkův „lososovo-omeletový“ závitek, úžasná chuťovka! Něco hodně podobného páchají v restaurantu Gate na Sokolovské, ale doufám, že tady v komentářích přistane přesný recept. No a ze sladkých vzorků mne pak nadchl cheesecake od Florentýny, ňamka parádní, před kterou i originální Sacher blednul závistí (je na mne moc sladký). Když tu teď tak lovíme naše poznámky a vytištěné recepty z prvních domácích cheescakových pokusů, je z nich patrné, že náš experiment byl založen na Dadalově sladké kuchařce doplněné právě o recepty Florentýny. Takže díky za setkání s „originálem“:o)

A co vína? Moc vzorků bylo, opravdu až příliš na pětičlennou skupinu. Ani pokus „vše ochutnat, napsat si poznámky a pak dopít“ nepomohl. Úvodní Rulandské bílé PS 2006 Jana Bartoše z Tvrdonic ovinětované Skleničkou přímo pro sraz hodně potěšilo, na úvodní nultý vzorek až překvapivě. Možná moc kyselin, ale k jídlu skvělé. Překvapivě zaujalo víc než Rulandské šedé z Tanzberku (ročník 2004 v pozdním sběru na 14.5% alkoholu z trati Turold), víno příliš hrubé, alkoholické, aromaticky poněkud zelenější a nijak zvlášť harmonické. Škoda. Matesola v rámci akce „nakupujte Anakenu“ dotáhl Viognier 2005, hutné a extraktivní víno, s až sladce přezrálou vůní, plnou chutí s méně kyselinami a s cestou ještě před sebou. Dovedu si představit, že podobný vzorek mnoho lidí nadchne. Objektivně hodně slušné, ale tenhle styl mi moc nesedí.

Červená část začala Vavřincem a následně Rulandským modrým od malovinaře MUDr. Petra Šusty z Mělnické vinné oblasti. Vavřineček byl až nepřirozeně barevný, ale aromaticky i chuťově překvapivě dost fajn. Pinot odrůdový, příjemný a velmi dobře udělaný, se zajímavými tóny hřebíčku ve vůni, potěšil. Následoval opět Pinot Noir, tentokrát košer výběr z hroznů 2002 z Chrámců. Tohle víno, stejně jako ročníky okolo, docela dobře znám. A přišlo mi, že není stoprocentně ve formě, byť stále šlo o povedené víno – s vůní již do džemovitějších nazrálých tónu, ale ještě před dekadentní podobou, do které teprve dospěje a kterou mám strašně rád. V chuti delší a trpčí, s lehce se vyhupujícím acetonem. Trošku jako kdyby víno prošlo nějakou periodou skladování v přílišném teple. Kdo ví.

A série pinotů pokračuje dál, Côte de Beaune Villages 2005 z Domaine Drouhin je dobře udělaný základní village velkého producenta, s uzenými tóny ve vůni, pěknou ovocitostí, odrůdový, čistý, typický. Takový, jaký v lahvi očekáváte, což samo o sobě potěší. Jen kdyby to bylo pravidlem u většiny domácích vín. Toto víno mělo nevýhodu, že jej hned těžce zastínil vzorek další, Auxey-Duresses 1er Cru „Les Duresses“ 2003 z Domaine Roy Freres. Hutnější, trochu přezrálejší ovocný barik, ostřeji suchý a delší, odrůdově svůdný, zábavný na pití s cestou ještě před sebou, byť ne moc dlouhou. Docela zajímavé bylo jeho přímé srovnání s Bordeaux podobné cenové kategorie a stejného ročníku, Cru Bourgeois Supérieur ze Saint-Estèphe, Château Petit Bocq 2003. Ročník se projevil a některé ty „spečeně ovocné tóny“ jsou i zde, jedná se o moc příjemný, opět hutněji ovocný barik. S komplexnějším aroma těžších květin, v chuti zatím hrubší a s dostatkem třísla, ale s dlouhou a lahodnou dochutí, díky které láká k vypití už nyní.

Bordeaux zajistilo přirozený přechod mezi pinoty k vínu Coyam 2002 z vinařství Emiliana, o jehož ročníku 2003 jsem zde již psal. Ovšem rok 2002 by měl být špička, vrchol předtím, než vinařství zblblo a začalo se horšit. Obludně vysoká barva, explozivní koncetrovaná vůně, trochu ostřejší a dost „naparfémovaná“. V chuti mohutné, vrstevnaté a delší, víno k pořádnému steaku či kusu grilovaných žeber. Přiznám se, že ač je ročník 2002 opravdu lepší než jeho mladší bratříček, a tabulkově skvělé víno, já prostě patřím starému kontinentu a tento styl mne asi nikdy opravdu nedostane. Zbude jiným :o)

Sangiovese 2000 z Prahova Valley bylo jakési pokažené a poněkud hodně za zenitem, takže výše jest uvedena plná desítka vín, jež byla chutnána ještě v rozumném stavu (nejdříve po menších vzorcích před návratem k „oblíbencům“). Později večer ovšem padlo dalších pár kousků. O tom, že k Sacheru se pilo Graham’s late bottled vintage port, k cheescaku báječný sladký alsaský Pinot Gris „Grand Cru Hengst“ 2002 z družstva Wolberger a v závěru došlo i k nepochopitelnému (k čemu se to vlastně otvíralo?) chill-outu v podobě Montagny 1er Cru 2004 Vieilles Vignes z vinařství J.P. Berthenet, dost povedené bílé burgundy, by asi bylo lepší pomlčet. Nacházeli jsme se již ve stavu, kdy nám taková vína sice chutnala, ale opravdu je ocenit asi nešlo. A to je obrovská škoda.

Tučně označená vína jsou mí favorité toho večera, ostatní účastníci nejspíše označí nějaké úplně jiné, holt je to o vkusu. Moc příjemná akce to byla a doufám, že se ji podaří zase někdy zopakovat. S méně vzorky a nějakým „rámcem“ (odrůda, ročník, oblast atp.). No uvidíme. A pokud se divíte, že na fotkách není nikdo z účastníků, pak je to naprosto úmyslně. Budete se muset spokojit s odkazy na jednotlivé blogy: Bistro Florentýna | Cuketka | pan Sklenička | Matesola.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails