Vinařství Znovín Znojmo netřeba představovat, jde o jednoho z našich větších producentů a také jednoho z vůbec nejznámějších. Dovolil bych si tvrdit, že v počtu vyšším než je běžné k němu mají lidé hlubší citový vztah :-) Sám mezi takové zákazníky patřím a není to vztah vyvolaný jen všemi těmi akcemi, které Znovín pořádá, různými putováními po vinicích a podobně. Důvodem byla vína. Už je to významně přes deset let zpátky, ale Znovín bylo jedno z prvních vinařství, které mne více donutilo přemýšlet o konkrétních viničních polohách. Do té doby jsem samozřejmě „řešil“ nějaké ty hlavní oblasti, ale jinak nákupy rozlišoval dost podle odrůdy a ceny. Ne že bych nevypil i svůj díl jejich dovozového Denis d’Or z Moldávie, ale se Znovínem najednou, díky jasnému uvádění místa původu i na levných vínech, začal kupovat tuhle odrůdu hlavně z určité konkrétní vinice, kde mi seděla nejvíce. A další zase odjinud. Postupně se to zvrhlo až do aktivit, které dnes můžete sledovat zde. Znovínská vína už doma mám spíše výjimečně, ale jejich Rulandské bílé z Volného pole bylo někde na začátku a silným impulsem.
V rámci supermarketového průzkumu jsem zakoupil sérii v podstatě základních vín od Znovínu, sice ne přímo v supermarketu ale v Don Pealo (resp. jejich velkoobchodní části), v cenách od zhruba šedesáti do sta korun. Přímo na webu Znovínu jde koupit vyšší řady, i „terroirové“ přívlastky a VOC vína, do sto pade. Tedy stále v cenovém limitu, co jsem si tu stanovil pro průzkum „supermarketovek“. A kvalita u nich je vyšší, vína zajímavější. Dnes se ale budeme držet při zemi :-)
Veltlínské zelené jakostní v řadě s orlicí. Na zadní vinětě uvedeno „Toto víno je určeno zejména pro gastronomická zařízení“, což chápu jako víno pro levné rozlévání po sklenkách. Oblast trochu nečekaně velkopavlovická (nejspíš znojemské veltlíny končí v jejich vyšších řadách a jako VOC vína), evidenční číslo jakosti 96J1-12/3 a šarže 66 (plus dotisk číslo 49). Ročník oficiálně neuveden ale jde o 2011, doporučení nearchivovat (Znovín jinak uvádí poměrně hodně velké archivační potenciály svých vín). Plastová záklopka na zelené bordeaux lahvi, kratičký lisovaný korek, uvedeno 12 % alkoholu. Čerstvá jednodušší vůně, květiny, decentní pepřovitost, B-komplex tablety (nevím proč, ale u některých domácích veltlínů tohle cítím, nejsilněji u veltlínu příbuzném Modrém jankovi). Suché, lehčí, dost kyseliny, řidší, velmi jednoduché základní bílé, nudné, lehce hořčina v závěru. Tohle mne tedy nebavilo.
Sauvignon jakostní opět v orlicové řadě (tj. platí to co výše), evidenční číslo jakosti 62C1-12/20, šarže 55-2012/24, původ znojemsko, ročník opět neuveden ale jde o 2011. Čistá čerstvá vůně, odrůdově jasná, kopřiva, hluchavka a bez, čisté, příjemné. Suché, lehčí, čerstvé, fajn kyseliny, vyvážené lehčí výborně pitelné bílé, tóny angreštu. Bezproblémové víno za parádní cenu, navíc nepůsobí nějak zmanipulovaně. Tohle prosím ano (taky stálo o dvacku víc než veltlín ;-).
Muškát moravský jakostní znovu orlice, evidenční číslo jakosti 62C1-12/30, šarže 54-2012/38, alkohol 11,5 %, znovu (neuvedený) ročník 2011. Bledá barva. Jemnější vůně, muškátové tóny, mandarinka, lehce náznak zemitosti. Suché, poměrně dost kyselin, lehčí, neutrálnější v chuti. Vonělo příjemně, ale chuť spíše zklamala. Ale zase cenově blíže tomu veltlínu (šest pětek).
Rulandské šedé 2011 jakostní už je z běžné základní znovínské řady, uvedeno jasně místo původu v oblasti znojemské, obec Hnanice a trať U Kapličky, a také ročník. Alkohol vyšších 12,5 %, korek drť s pevnou dvojploškou, evidenční číslo jakosti 96J1-12/20 a šarže 1052, archivační potenciál 5-7 let :o) Výraznější ovocitost a zároveň květové tóny, chlebovina až těsto, „znovínovina“ (takový štych společných jejich bílým vínům), čisté, bezproblémové. Suché, kulatější byť s fajn kyselinou, již trochu plnější, vyvážené, snadno pitelné, čisté, povedené běžné víno. Inu proč ne, ale ten fresh Sauvignon mne bavil víc.
Frankovka jakostní opět řada orlicová se vším co k tomu patří, oblast znojemská, uvedeno pouze číslo šarže 92-2010/39 a ne evidenční číslo jakosti. Ročník dost možná poměrně „archivní“ 2008. Víno bohužel naoxidované, sklepně bramborové, zlomené.
Rulandské modré jakostní orlicové, znovu jen číslo šarže 93-2012/38, oblast znojemská a alkohol 12,5%. Ročník si nejsem jist, tipoval bych něco trochu staršího ale lahvováno až nedávno. Tmavší barva. Výraznější vůně, ovocitost do sušených plodů, možná brusinky, kmínový chleba, trochu zvláštně uleželé a zároveň docela čerstvé (bavilo mne si s tím hrát). Suché, středně plné, teplejší tmavší ovoce a zároveň poměrně dost výrazná kyselina, něco třísla a svíravosti, slušná pitelnost i délka. V klidu by myslím prošlo jako nějaký strachotický pozdní sběr, za stovku fajn pití.
Takže asi tak… co si z toho vezmete je na vás, já bych si tedy pro příště připlatil směrem ke sto pade za Terrorir club řadu. Ne že by se v téhle pod stovku nedala najít fajn vína, dají. Ale, jaké překvapení, jsou to především vína levná a vyloženě jednoduchá. Byť výjimky se najdou.
