úterý 17. prosince 2019

Španělská ryzlinkovina a divoké „prosecco“

Na první pohled to vypadá jako víno z Německa. Nebo možná ještě spíš z Alsaska. Konzultantem u jeho vzniku byl navíc legendární Klaus Peter Keller. Ale Ossian Verdling trocken 2016 ve skutečnosti pochází z malé obce Nieva ve španělské provincii Segovia, sto kiláků na severozápad od Madridu, a ač jsou všechny výsadby v rámci apelace Rueda je zatříděno jako prosté Vino de la Tierra Castilla y León. Verdling je drobnou jazykovou hříčkou, spojením odrůdy Verdejo, ze které víno stoprocentně pochází, a Riesling, v jehož suchém stylu z Rheinhessen vzniká. Nemalá nadmořská výška okolo devíti set metrů, velmi staré samostatně stojící keříkové předfyloxerové pravokořenné výsadby na výrazně písčité půdě. Certifikované bio. Hodně nízký výnos, studená macerace, lisování celých hroznů, spontánní fermentace a zrání v nerezu za kontrolované nižší teploty. Lahvováno po roce, v září 2017.

Pistole, kov, celokorek. Citronová barva, trochu výraznější. Zábavný mix již lehce naleželé ovocnosti, meruňka, se sušeně bylinkovou linkou, zřetelně minerální a zajímavé. Suché, středně plné, s bezva kyselinou, opět dotyk bylinek, vyvážené, sympatické bílé. Trochu kratší. Asi bych měl problém poslat to do Španělska. Fajn pití, jen… z informací více jsem tak nějak čekal o dost víc, tuplem za dvacet éček. To už je zóna, kdy najdu fakt parádní ryzlinky. Skutečné německé :-) Každopádně ze Španělska se teď objevuje čím dál víc opravdu zajímavých bílých a lehkonohých červených a vyplatí se sledovat.

A teď jedna divočinka. Po delší době jsem doma zase otevřel láhev bublin od Costadilà (viz už dost starý článek), tedy „prosecco“ (velmi v uvozovkách, souhlasí místo původu, ale zatříděno jen jako stolní perlivé víno) v poněkud odlišné podobě. Móz 2018 je experiment, při kterém (bohužel nedávno zesnulý) Ernesto Cattel kombinoval odrůdy Glera a Moscato Fior d'Arancio, pro trochu té aromatiky navíc. Fungovalo to a dělají i nadále. Vinice v bio, spontánní fermentace, trocha té macerace, několik měsíců v nerezu a následně (zde konkrétně od února 2019) druhotná fermentace v lahvi díky dodání sladkého nerozkvašeného moštu stejného ročníku. Nesířeno, neodstřeleno. Čirá láhev, korunka. Výraznější barva do oranžové, plave v tom hromada bordelu a vyplatí se nechat usadit a nalít opatrně, ale trochu opalizovat bude stejně. Výrazné vytrvalé perlení. Čerstvá, trochu zaprděná, lehce těkavá, divoká vůně. Sprostá. Jasná macerace, ovocnost do mandarinek, kupa květinových tónů, postupně smrádky odvadnou a zůstane jen zábavný funky projev. Suché, hodně kyselin, lehkonohé a s nízkým alkoholem ale má to důraz, se svíravější a lehce hořkou linkou, minerální slanost, bublinky, svěžest, divočina a zábavnost. Úplně jasně vidím spoustu lidí, pro které by to bylo vadné a hodili by mi to na hlavě. Ale s jakou chutí jsem dopíjel láhev celý večer a užíval si každý doušek! Vozí Prosekárna a chtějí za to tuším 360 kaček.

Komentáře používají Disqus