čtvrtek 4. května 2023

Výběr sudů aneb Frankovka od Stávka 12x jinak

Vinař Jan Stávek (web) připravuje, krom dalších pozornosti hodných vín, také Frankovku Reserva. Ne každý rok, mělo by jít v jeho nabídce v rámci odrůdy o něco výjimečného a když se opravdu zadaří, ročník je něčím unikátní. Dnešní formou vznikla v ročníku 2015 a poté 2018 (jako Reserva byla ve vinařství ale značena Frankovka i v letech 2000 a 2006), v obou případech šlo o teplejší mohutnější roky. V ročníku 2019 a 2020 Reserva připravena nebyla, ale za nějakou dobu by se měl objevit ročník 2021. Bude sestava z výběru z celkem 6 sudů různých bednářů, různého dřeva a způsobu vypalování (ale vše ve finále na v podstatě M+ a obvykle šlo navíc o top řady/speciality jednotlivých bednářství) z trati Lizniperky (Vysoký, výsadby z roku 2003) a 6 stejných sudů ale z trati Růžený (výsadba 2000), víno do nich šlo v prosinci 2021 a leží v nich nesířené a bez provzdušňování. Měl jsem možnost celý tucet ochutnat a zúčastnit se hodnocení a hlasování o tom, které sudy „půjdou z kola ven“. Dříve byla Reserva ze čtyř sudů, tentokrát to bude o něco více, pravděpodobně tak pět až sedm. Čtyři sudy byly už nyní určeny na jiné užití (nejspíše do VOC Frankovky), v případě obou tratí šlo mimochodem o sudy stejných bednářství, a zbylých osm bude zrát dalších možná až 10 měsíců. A teprve poté padne rozhodnutí, které z nich ve finální směsi skončí a zda celé nebo jen jejich část.

Před přechutnávkou sudových vzorků jsme se nakalibrovali dvěma mladými VOC frankovkami a předchozí reservou. Frankovka 2020 VOC z trati Lizniperky je čerstvá, čistá, peckovinově ovocná a docela florální, s hezky zapracovaným dřevem, od vůně taková veselejší/lehčí/šťavnatější. Potvrzuje se to v suché, šťavnaté chuti, má to důraz ale je docela lehkonohé, výborně pitelné. Trochu přísnější, sympatické. Frankovka 2020 VOC z trati Zbavce je projevem tmavší, hlubší, více do tmavších peckovin a i s trochu výraznějším projevem dřeva. V chuti suché, svíravé, s výraznějším tříslem a sladší ovocností, o trochu plnější a sladčeji ovocné. Oboje má něco do sebe, „uživatelsky přívětivější“ mi přijdou Zbavce, ale Lizniperky jsou o něco zábavnější a ve výsledku bych jich asi vypil víc a jsou mi prostě nějak bližší :-) Frankovka 2018 Reserva (výnos k půl kilogramu na keři z trati Zbavce, z původně šesti sudů vybrány čtyři a to z bednářství Mercier, François Frères, Baron a Demptos, v nich 22 měsíců nesířeno a až 20 mg/l přidané před lahvováním) má moc pěknou rubínovou barvu, již trochu nazrálejší a otevřenější aromatika, teplejší ovocnost, zralé višně a až trochu lesní plody v kombinaci s kořenitostí a dřevem, masitější, v chuti plnější intenzivní červené s pěknou kyselinou, trochu sevřené a potřebuje čas a rozdýchat, výraznější ale pěkné třísloviny, důrazné, strukturované, seriózní výtečné víno.

A pak už „práce“ a srovnávačka dvanácti vín naslepo. Ve všech případech šlo o moc dobrá červená, ale při tomhle přístupu má člověk tendenci rozdíly akcentovat a některé slabší vzorky „zaříznout“ víc, než jak by k nim přistupoval samostatně. Nebudu úplně zabíhat do detailů jednotlivých vín, spíš sepíšu své obecné dojmy a některé hlavní rozdíly mezi místy původu a sudy. Ne ve všem jsem se shodnul s ostatními účastníky hodnocení, ale od toho tam byla řada lidí s různým pohledem na svět vína a vkusem, aby sdělila svůj názor :-) Každopádně finální směs ještě není jistá, ale pokud by se zadařila kombinace toho nejlepšího z chutnaného, tak je na co se těšit. Nebude to taková ta tepleji mohutná frankovka, spíš středně plná a krásně šťavnatá, ale s bohatší sladkou ovocností, trochou florálních tónů, docela koncentrovaná, delší a s potenciálem na hodně dlouhé zrání do krásy.

V přímém srovnání obou tratí působila vína z trati Lizniperky „hotovějším“, uhlazenějším dojmem, zatímco Růžený se projevoval o něco divočeji a nevycválaněji, bylo určitě náročnější jej hodnotit. V obou tratích se mi zřetelně pozitivně vyhoupla vína ze sudů François Freres Exclusive (top selekce dřeva sušeného 3+ roky) a Seguin Moreau QTT (od quercotriterpenosides, sudy se speciální selekcí dřeva a zpracováním, které mají zvyšovat dojem sladkosti u suchých vín). Působila nejkomplexněji a nejbohatěji, s krásnou strukturou a potenciálem. U QTT sudů mám skutečně výraznější sladkost, v kombinaci s výraznou kyselinou ročníku to funguje báječně. Přesně opačný případ jsou sudy Demptos Paradox (speciální vypalování, které nemá přinášet toastová aromata a zachovat maximálně ovocnost), kde byla kyselina ještě podpořena. V případě trati Lizniperky bylo výsledkem syrovější ale takové hodně vesele šťavnatě zábavné víno, jakoby lehčí a křehčí, které se mi moc líbilo, byť nepůsobilo tak komplexně jako jiné varianty. U trati Růžený byl výsledek hodně divoký a zvláštně rozhádaný. Úplně jsem se neshodnul s ostatnímu u sudu Saury Premium, u kterého jsem měl v Lizniperkách až takový ten trochu vulgárně výrazný projev a celek trochu „nefrankovkový“ a naopak u trati Růžený to bylo takové dost milé, „naturálněji“ působící, zábavné, šťavnaté a chlastací. V obou případech ale opět docela zvýrazněné kyseliny, což tentokrát nebylo třeba. Seguin Moreau Premium odvedl skvělou práci ve frankovce Růžený, za mne jeden z nejlepších vzorků, ale v Lizniperkách byl projev hodně atypický a nejvíc od všech ostatních vybočoval, bylo to charakterní ale tak zvláštně. Tam bych to za sebe sledoval a udělal si názor časem :-) Sud Demptos Reserve mne naopak bavil velmi v Lizniperkách, výsledek byl sladší bohatší kouřový a krásně strukturovaný a za mne jeden z nejlepších, v trati Růžený působil tak nějak „vysušeněji“ ale stále hodně pěkné.

A pak si řekněte „jak chutná Frankovka z barrique sudu“ :-) Dvě různé tratě (a na každé z nich navíc i jiný klon odrůdy na odlišné podnoži) a šest různých sudů dalo dvanáct odlišných vín. A moc zajímavých. I to, co se nedostane do Reservy, udělá třeba ve Frankovce VOC spoustu radosti. A minimálně dvě vína bych bral nalahvovat rovnou teď jak jsou samostatně. Stávek tuhle odrůdu umí, od už od základního, a dřevem méně ovlivněného, Karmazínu, přes klasická VOCčka po různé selekce až po víno fortifikované a sladké. Reserva je možná dřevem ovlivněná trochu víc, než osobně preferuji, ale furt ne přestřelená a své místo rozhodně má! A jsem moc rád za tuhle další zajímavou degustační zkušenost.

Komentáře používají Disqus